PAKO.ll píše:pánové s tou privatizací pošty... budou se rušit "neprosperující" pobočky...ale budou nabídnuty k provozování jako frenžíra (neumím to napsat sry)pošty. Takže pošta v soukr. vlastnictví. A tam je možná zakopanej pes...třeba již si někdo brousí zuby aby to celé přebral... A pošta je dobrej JOB ....terminál sazky umí kde co...těch poplatků na kde čem. můžou prodávat dnes už i některé druhy léků. noviny. atd.
No já nevím, ale rok jsem bydlel v Norsku a tenhle systém franšíz se mi líbil. Prostě přijdeš domů a ve schránce najdeš lístek o tom, že máš na místní "pobočce" psaní, nebo balík. Zajdeš do kommune centrum (něco jako centrum služeb pro danou čtvrť, je tam zastávka autobusu, tramvaje, dva obchody, holič, sportovní klub, školka, škola a benzínka) tam zajdeš do Bunnprisu, kde jedna prodavačka buď markuje nákupy, nebo plní regály, nebo dělá pošťačku (těch prodavaček tam bylo vždycky minimálně šest) dáš lístek vezmeš zásilku a nakoupíš si. Takhle měli dost hustou síť poboček, že to nebylo dál jak 800m v docházkové vzdálenosti a přitom zařídíš spoustu jiných věcí. Na venkově byla pošta v každém krámku, protože jinak by neměla šanci se uživit. Naši mi posílali pár věcí a nikdy žádný problém.
V Argentině to bylo jiné kafe, než jsme poslali pohledy, tak jsme museli třikrát na poštu a celkem jsme tam strávili cca šest hodin

Napotřetí jsem tam trčel dvě a půl hodiny a česky na ně řval, že dokud mne neobslouží, tak se odtamtud nehnu. Dokonce jsem donutil i tamní ochranku aby něco začala dělat. No a po půl hodině ty pohledy přijali a dokonce i došly.
Jinak já pocházím z maloměsta na severu Čech, které má k 9000 obyvatel. Oznámení o přijetí na vejšku mi přišlo stylem. Jdu s košem, schránka prázdná za deset minut přijde otec a nadává mi, kde lítám, protože ve schránce je oznámení, že mne nezastihli. Tak jsem naštvaný běžel na poštu, nechal jsem si zavolat vedoucí, dopis je prý u pošťačky, která ještě chodí po městě. Na to jsem jí oznámil, že jej chci hned teď a ať mi na ní dá číslo, že si jí najdu. Za dvě minuty mi vedoucí podávala dopis, který se válel na přepážce. Od toho vynesení koše do předání dopisu neuběhlo více jak 25 minut.
Pak když jsem odjížděl do toho Norska, tak mi končila platnost platební karty. Kartu poslali v na začátku září, vše OK. Dva dny před odjezdem volám do banky, kde je karta. že jí prý poslali. Volám na poštu, obálka je prý tam, dobře jdu na poštu. Obálka je prý u pošťačky, vedoucí volá pošťačce, kde je a kdy bude u nás v ulici, prý za půl hodiny a pro jistotu mi dává číslo. Čekám před barákemu schránek, pošťačka nikde. Po tři čtvrtě hodině jí volám, kde je, no a ona k nám do ulice ani nešla, protože tam má jen jedno psaní a jestli ho chci, tak je o tři ulice vedle, tak jsem jí doběhl a v průběhu přebírání jsem použil celý slovník sprostých slov minimálně čtyřikrát. Kr..a byla ještě dotčená, co si to prý dovoluji, že mám být rád, že mi to už za 24 dní od data odeslání došlo
