Správa a číslování nástrojů

[JordanT]

Myslíš, že to na čem děláš vypovídá o Tvých kvalitách?
Proč mít v tabulce víc nástrojů než co mâ zásobník? Jednoduše proto, že to šetří čas a práci.
Proč pokaždé, když budu zakládat nástroj s vnitřním chlazením upravovat sloupec PLC? U hrubovacích hlav upravovat TT:L-ofs? U fréz doplňovat LCUTS a ANGLE? U navrtáváků doplňovat uhel? A u všeho psát název abys věděl co tam máš?
Ulehčuje to práci.
U vrtacích nástrojů nemusím psát poloměry, protože už je tam mám z drívějška. Ano, i u nich používám poloměry, protože proč bych se měl počítat s otáčkama, když stačí k Tool call zadat Vc?
Takových maličkostí, který šetří čas a nervy je spousta.

Programování v heidnu je brnkačka a je lehké se ho naučit Nemusîš nikde nic počítat - vše se dánapsat ve volným programování. Matematicky vyjádřitelné tvary krásne napíšeš přes Qčka. Třeba kuželosečky mě fakt baví. Jen větvení programu by mohlo byt lepe udělané. Je tam pouze IF

[piskoteek]

No ja tady o svojich kvalitách nic nepsal(jinak ano, pustit k mašině za x mega a obrobkum za to samé vyžaduje trochu umu a kvalit doufám) ,,, jsem obyčejnej posranej montérák co donese pár korun dom za dobře odvedenou práci, ale pevnej v kramflekách u kterékoliv mašiny sem a vysvetlovat mi jak funguje H po 10 letech co na něm dělám mě nemusíš...Napsal jsem ti režim jakej u nás funguje a myslím si že velice dobře..nic víc nic min..že já vubec neco psal...tak či tak držím pěsti v nové páci

Jen jsem chtěl říct, že máme asi 16 mašin na dílně, tak se v těch všech tabulkách nástrujů vyznej..
Vnitřní chlazení přepíšeš místo 00 dvouma delete a dopíšeš 1 a 0..tim ušetříš asi 2sekundy.

Ono stejně vždy továrna prodělá na tom, že programátor to nějak okliká a jedete tak či tak...to že obsluhu zrychlíš o pul minuty až 5 je dle mě uplně jedno...stějně ten člověk u mašiny když bude chtít, tak tech 5 minut někde projebe(třeba jen na kolečku když to nechá jet na 99%)

[JordanT]

OK. Omlouvâm se. trochu mě namíchla Tvá poznámka.
Říkal jsi ale, že děláte kusovku a musíš uznat, že je to otrava, furt to psat dokola když nemusíš

[piskoteek]

Já už se s tím moc neseru,, pulka zásobníku je natrvalo, protože dílna je vercajkem sjednocená i velké trimmily krom teda vetších frezovacích hlaviček..a vyměnit kulovou 12 za 8 mě nepo*ere,či místo 5h7 dělat 6 h7, tak co, nachystám si vrták, vystružník..otázka minuty...to že programátor díky špatně zvolenému nástroji prodělá hodinu,dve,směnu to bych bral asi jako podstatnější, než honit na obsluze minuty..


Rád bych podotkl, když něco píšu sem, snažím se pomoct, od toho forum dle mě je, to samé očekávám i od ostatních..

[JordanT]

No, jenže takhle se může stát chyba jedna dvě.
Nechme toho.
Tobě to vyhovuje a to je podstatný.

[piskoteek]

vemem to od jiného konce...
Co umí a neumí oblsuha...jaké nároky jsou na ně kladeny, co je jejich náplň práce.
Jaká to je mašina - systém je H jak jsi psal
Jaké jsou výrobky a kolik kusů, jakej material +-
Kolik programátorů je?
Každy z programátorů má na starosti konkrétní stroj(posádku) nebo jeden den tak jeden tak...
Věřím, že se firmě určitě vyplatí, když si ujasníte,ustálíte nástroje a dodavatele..

Jinak trochu mimo téma kolego- http://www.c-n-c.cz/viewtopic.php?f=120&t=16539" onclick="window.open(this.href);return false;

[prochaska]

Jinak ano využívám v tabulce jen 30 míst, protože mám zásobník na 30 nástrojů-- když něco vyhodím ven a dám do kastlu, jak můžu vědět, že si kolega po mě neposunul nástroj z držáku..A tolik držáku taky nemáme, abych využil místo číslo 658 apod.Hlavně člověk v tom pak nemá bordel...Je to asi továrna od továrny..

Jasně. Tu situaci, že by někdo vyndal nástroj a za týden jej znovu použil aniž by jej musel změřit, to se tímhle číslovacím plánem vůbec nesnažíme řešit, to asi platí automaticky všude, že jakmile se mi dostane nástroj z dohledu, předpokládám, že jej někdo rozšteloval a měřím znova. Jde hlavně o to, že když při programování vezmu z knihovny NC navrtávák/HSS/4 mm/90°, tak bude mít automaticky číslo 51 a já už nemusím řešit, jestli mu dneska přidělím číslo 7 nebo 11. Na seřizovačovi už je, aby zajistil, že navrtávák (ktrerý zůstal ve stroji od minulého dílu) bude mít správné vyložení podle seřizovacího listu, že nebude opotřebený, že bude mít nastavenou délku atd. Samozřejmě teď neřeším, že funkce programátor-seřizovač-obsluha jsou někdy rozdělené a někdy to dělá jeden a týž člověk.

[RaS]

ještě jeden dotaz.. mám HSMko v něm si nastavím tabulku nástrojů třeba na 1000 nástrojů kdy můžu mít definovaný řezné podmínky pro 8ku frézu 2břit 4břit 3 břit v hliníku měkkém v tvrdém v oceli v nerezu a budu mít tabulku jak kráva rozdělenou třeba podle velikosti a podle obráběného materiálu.. to mě určitě práci ušetří.. jenže přece stejně když vyberu nástroj třeba 856 tak ho musím hned v CAMU a nebo na mašině to je jedno přepsat na číslo z rozsahu 1-24 (pozice výměníku) třeba 1až 10 a potom ta obsluha musí těch 10 pozic narovnat podle toho seznamu.. a vlastní číslo třeba 856 ta obsluha přece ani neuvidí.. nebo kde to původní číslo vezme?

[JordanT]

Nevím jak je to v jiných systémech, ale mám za to, že stejně. Aspoň soustruhy se Sinunerikem u nás to tak mají. Mimochodem na soustruzích by se bez tohoto neobešli a lip by se to tam vysvětlovalo, ale to jsem odbočil.

Ve stroji existují 2 tabulky. Tabulka nástrojů a tabulka míst.
V tabulce nástrojů můžeš mít tisíce řádků, tedy nástrojů. Tady se definuje délka, průměr, a další atributy nástroje. Každý řádek má číslo a to je číslo nástroje.
V tabulce míst je právě tolik řádků, kolik má stroj míst v zásobníku (plus vřeteno). V této tabulce se přiřazuje číslo nástroje z tabulky nástrojů poziciv zásobníku. V pozici 1 v zásobníku můžu mít tedy nástroj č.1000. Pozici 2 můžu mít prázdnou a v trojce je nástroj č.1.


Takže obsluha může klidně založit ten nástroj č.856 do pozice č.2 a v programu mít volání nástroje č.856.

Je pak tedy vhodné, aby programátor v CAMu měl nástroje přiřazeny stejným číslům jako je v tabulce nástrojů na stroji. A mě jde právě o to, jakou logiku číslování zvolit.

[prochaska]

Asi jak u kterého stroje. U novějších strojů bývá číslo nástroje úplně nezávislé na čísle pozice v zásobníku a může to být třeba libovolné čtyřmístné číslo. Ono by to vlastně ani dost dobře nešlo, když se mění nástroj tak se většinou starý vrátí do stejného místa zásobníku odkud se vzal nový, protože tam výrobci závodí o každou milisekundu a nemůžou si dovolit otáčet zásobníkem během výměny Stroj si přiřazuje pozice v zásobníku sám, uživatel se o to vůbec nemusí starat.

[dodo_mt]

Pridam sa aj ja. My sme mali do teraz na dielni zasobniky vsetky masin rozdelene takto.

001-100 - vrtaky
101-200 - tk frezy
201-300 - tk gulove frezy
301-400 - platkove frezy
401-500 - platkove rychlostne frezy
501-600 - vystruzniky
601-700 - hss vrtaky
701-800 - mikrometricke hlavicky
801-900 - drazkovace

poradie som si vymyslel ide iba o to ze mame zasobnik rozdeleny po 50 alebo 100kach ked su rozne druhy nastrojov,

Chalani na dielni dodrzuju len to aby napr. od 301-400 mali platkove frezy na akom konkretnom mieste sa ale frezy na jednotlivych strojoch nachadzaju neni jednotne a kazdy stroj to ma iba v tom rozmedzi toho konkretneho typu nastroja. Jedna tabulka proste z druhou nesedi... My programatory generujeme programy z T0 a chalani si potom Tcka prepisuju podla svojej tabulky. T0 generujeme aj preto aby sme odlisili odladeny program od neodladene ak je odladeny su uz cisla T0 prepisane na cislo nastroja.

Teraz ale majitel vymyslel ze budu vsetky tabulky rovnake.... Mame z toho strach... hlavne koli tomu ze takto bude musiet byt v tabulke nakodovane vsetko naradie. Navyse budeme musiet mat v zasobniku napr. frezu D10 napisanu takto:

101 TK D10 hrub kratka
102 TK D10 hrub dlha
103 TK D10 hot kratka
104 TK D10 hot dlha
105 TK D10 kalene kratka
106 TK D10 kalene dlha
107 TK D10 hliniky kratka
108 TK D10 hliniky dlha
109 rezerva
110 rezerva
111 rezerva
112 rezerva

A teraz ked si predstavim ze takto budu nakodovane vsetky frezy od priemru D0.5 do primeru D20 tak tych riadkov bude v tabulkach fakt 10000 alebo HSS vrtaky treba nakodovat vsetky dajme tomu od D0.2 do D15 po 0.1, alebo sa pouziva napr. jedna freza. D16 tk na dno druha na bok a tretia na este na nieco teda jeden kus robis s troma rovnakymi frezami.... ako riesit toto.... dalej su tk frezy 2,3,4,6,8 zube....

dalsi problem vidim napr. v korunkovych klasickych frezach su rozne druhy.... chlap na jednej masine si ju napise do zasobnika a teraz bude musiet ten chlap obehnut celu dielnu a dopisat tuto frezu do vsetkych zasobnikov??

Fakt nerozumiem ako to vyriesit co najlepsie... mame 16 centier a udrzovat to vsetko aktualne je troska na hlavu postavene...

dodo

[prochaska]

Já tady asi pořád něčemu nerozumím To je fakt normální, že obsluha stroje přepisuje něco v G-kódu? Nebo i kdyby to byl seřizovač nebo sám programátor, tak je to riskantní a zavádí to jen chaos. Vůbec se majiteli firmy nedivím, že to chce omezit A ani nemyslím, že je to tak těžké zařídit. Stačí udělat jednotnou tabulku (třeba v Excelu a vytisknout na papír) a když se bude dávat na určitou mašinu nástroj, který tam ještě nebyl, tak se prostě připíše a žádné obíhání všech strojů nebude nutné

Na to poznání odladěného a neodladěného programu mám lepší tip: prostě se na začátek napíše komentář kdo a kdy to napsal, kdo a na čem to ladil a kdo to schválil. Tři řádky to imho elegantně a systémově správně vyřeší

[dodo_mt]

ziaden chaos to neni neplas nemame tu na strojoch teliatka kotre si vedia max otvorit a zavriet dvere. Neviem aku robotu robite vy ale napr. roobime hlboke vybrania do hlbky 200-300mm a niektore sa daju obehnut TK frezou na viac hlbok alebo platkovou frezu vyschadzat po cca 2-4mm. A uz toto aj tak rozhoduje obsluha ci to bude robit tak alebo tak. Ci je taka freza alebo nie. Alebo niekto robi tolerovane otvory s vystruznikom niekto ich robi spiralne a dokazem ti najst dalsich milion dovodov preco sa u nas zasahuje do programu. Nerob z toho zase vedu mame na dielni vsetko sikovnych chalanov ktori s takymito vecami lahko poradia. Inak mimochodom pri kazdom nastroji je napisana freza napr. (FRE. D8 TK) teda kukne do tabulky napise cislo frezy D8 a hotovo.

Mna skor zaujima ako rozdelit zasobnik. Uvediem priklad kotory som uz pisal vyssie. Zbehnem do vydajne zobrat frezu korunkovu klasicku hss dajme tomu priemer D50/10 s R1 chlap na masine si ju namera a vlozi do zasobiku a tabulky.... Ako prenesiem tuto informaciu z jeho zasobniku do vsetkych ostatnych strojov? Proste cast toho zasobniku nikdy nebude rovnaka ako zasobik toho dalsieho stroja. Vzdy tam musia byt rezervy pre nejake netypizovane nastroje...

Nie je v mojich silach a ani v nikoho tu a neni to ani realne aby som siel do vydajne a zmeral vsetko naradie a nakodoval ho do zasobniku... neviem kolko toho naradia pouzivate vy ale my tu toho mame od vymyslu sveta....

EDIT: viem si tento system predstavit pre standardne vrtaky alebo nejake platkove frezy... ale zase napr. aj tie mame vseliake druhy.... kratke dlhe dle s nadstavcom kratke s nadstavcom s takym drziakom a s takym drziakom....

dodo

[prochaska]

Různých druhů nástrojů (které doopravdy používáme) můžeme mít i s vrtáky tak 200, mašina jich může mít v paměti myslím deset tisíc, takže jistá rezerva tu je. Ale i tak máme takovouhle tabulku, kde má každý nástroj jednoznačné číslo (a zároveň i v knihovně CAMu) a snažíme se to dodržovat. Výjimky jsou, ale čím míň, tím líp.

[dodo_mt]

Ked to tak zbežne rátam tak toho vychádza fakt dost...

PL frezy
Tk frezy
HSS frezy
Kukurice
HSS Drazkovce
Tk Drazkovce

Tk vrtaky
PL vrtaky
HSS vrtaky

Vyhrubniky
Vystruzniky HSS
Vstruzniky Tk
Mikrometricke hlavičky
Spichovacie tyce

Zavitnik
Zavitova freza

Korunové frezy HSS
Korunové frezy Tk
Pilky

A teraz napr dlhé krátke vrtaky drazkovace. Alebo napr. Rôzne upnutie nástrojov na rôznych strojoch rôzne dĺžky držiakov. Alebo napr ked sa používajú dva tri rovnake nástroje na jeden kus... Dalej ma napadajú rôzne druhy materiálov....

Fakt to neviem len tak na hodinu roboty...
dodo