Správa a číslování nástrojů

[JordanT]

Potřeboval bych radu skušenějších se správou a číslováním nástrojů ve firmách kde jsou CAM programátoři a obsluha.
Řadu let pracuji na mašině s Heidenhainem iTNC530. Všechny programy píši ručně přímo na stroji. Nastupuji však do nové práce, kde budu jako jediný programátor pracovat v HSMWorks. Je pouze na mě, jaký si nastavím systém správy nástrojů. Chtěl bych něco, co bude mít řád. Systém, ve kterém se bude orientovat i obsluha. Aby byl také rychlý a přehledný. Měl by být jednoduše udržovatelný aby nedošlo k záměně z důvodu lenosti.

Napíši sem jak jsem si to na stroji nastavil já. Třeba to někomu pomůže.
Všichi moji spolupracovníci to dělají tak, že po každé práci kompletně vyskládají zásobník ven a na novou práci zakládají jen to co potřebují. Pro sériovku super, ale člověk pozná pouze z programu co je tam za nástroje, protože se s názvy nikdo neobtěžuje.
Já jsem si nastavil systém, který mi na stroji pro kusovou výrobu absolutně vyhovuje. Mám to rozděleno následovně: 1-9 navrtáváky, 10-19 vrtáky, 20-29 závitníky, 30-39 závitové frézy, 40-49 výhrubníky a výstružníky, 50-59 vyvrtávací nástroje a záhlubníky, 60-69 odjehlovačky a rádiusové frézy, 70-79 frézy s výměnnými destičkami, 80-89 frézy čelní, kotoučové a pily, 90-99 stopkové frézy. Nad 100 pak pouze nástroje speciálně na jednu sériovku, které se nikdy nevyndávají z držáku.
Když vyndám nástroj ze stroje, tak jej nemažu z tabulky.
Když zakládám nový, tak jej tam vetšinou již mám nadefinovaný a upravím jen délku. Pokud jej nemám nadefinovany, tak dám "zobrazit cisla tabulky míst". Hned vidím které nástroje nemám založeny ve stroji a mohu je editovat. Přizpůsobit pak můžu nástroj nejpodobnejší novému. V takovém případě většinou upravím jen název (vrtak_d10, freza_d20_4br...), průměr a počet břitů. Prakticky tak upravuji pouze vrtáky a stopkové frézy. Každý nástroj, který zakládám do stroje hned měřím. Nikdy si nenechávám mimo stroj "odměřené" nástroje. Kdo ví, jestli si ho někdo půjčil, a povytáhl, nebo jestli jsem já neudělal chybu při zakládání.
Při psaní programu si dám skrýt nástroje, které nejsou v zásobníku a hned vidím, co mohu rovnou použít.
Nástroje v zásobníku vždy nechávám a vyndávám pouze v případě, že v zásobníku není místo, nebo potřebuji některý držák.

Jak to máte nastaveno vy, kteří jen programujete z kanceláře? Co se Vám osvědčilo?
Předpokládám, že si budu muset udělat seznam všech nástrojů, které jsou na dílně abych věděl co mohu použít a nehledal to pořád fyzicky na dílně. Jak takový seznam ale udržet aktuální?
Rád bych také vzdáleně nahlížel do tabulky míst, nebo nástrojů abych mohl použít nástroj, který je ve stroji a ušetřil tak obsluze práci.

Napište prosím jak to děláte vy. Nějaký systém v tom přece musíte mít.

[prochaska]

Máme systém, který se postupně vyvíjel podle toho co často používáme a co skoro vůbec a aby zároveň vyhovoval pro stroje s číslováním do 99, do 199 i do 999. Základ je, že jeden nástroj má vždycky pevné číslo. Třeba standardní dvou- a tříbřité frézy mají čísla 2,3,4,5,6,8,10,12,16 vždycky shodná s průměrem. Navrtávák 90 stupňů průměr 4 je číslo 51, průměr 10 číslo 54. Zcela výjimečně použijeme navrtávák jiného průměru, s jiným vrcholovým úhlem, prodloužený apod., pro ten je vyhrazené číslo 52. Vůbec nemáme pozici "ostatní", každý nástroj musí být aspoň nějak popsaný ("monolitická karbidová fréza vícebřitá, prodloužená, jiný průměr" = pozice 49) aby se zabránilo lidové tvořivosti. Celé je to sepsané v tabulce, která je závazná pro všechny.

V HSMWorks bych vřele doporučoval udržovat knihovny nástrojů, kde by každý nástroj měl povinně jméno a číslo, a nesměl by se použít nástroj, který není definovaný v knihovně (tj. nový nástroj v souladu s pravidly zapsat do knihovny a pak teprve použít). Dodržet tohle je první dva měsíce (než se víceméně vytvoří ty knihovny) pěkný opruz a náročné na sebedisciplínu, ale pak se vložená práce mnohonásobně vrátí

[piskoteek]

Pokud se můžu podilet o svoje..děláme kusovou výrobu, programator vždy flustá nástroj T 0 at už má program jen 1 nástroj nebo třeba 20, vždy T0 a obsluha si ho prostě buď přiřadí, když ho má v zásobníku, nebo musí nachystat a samo že zameřit..

Na dílně je x ruzných maši a některé mají jen třeba 16 míst z toho je 16 sonda..tzn 15 fleků--
V mašině se snažíme zdržet frézy, se kterýma se dělá furt durch.TZN 16 platkova, nějakej pokolm 42,pramet apod 100% zůstává, pak třeba nějaký vrtáky co dělají háčka nebo závity..Kulové jdou vždy ven jako první, už jen z důvodů, že jejich zaměření je jak u vrtáku razdva.
Já mám na mašině zásobník na 30 míst(pro mě málo i 100 by bylo málo ..100% zůstává jehlík na T1,T2 - je platková 16, T3 - platková 12, pak tvrdokovová dokončovací 16tka a pak proste co je potřeba...Nástroje vždy zůstavají v mašině a podle práce se vyhodí to nebo ono..Problém u nás je že chvilku se dělají formy a chvilku hliník, takže vesmes každou práci +- něco můsíš nachystat,vyhodit.

Když je člověk línej a má dělat takovou či makovou díru, jednoduše ju prostřelí největším vrtákem a pak vykrouží pospirále něčím co má v zásobníku..atdatd

U seriovky a 1 mašiny bych jako programátor se snažil domluvit s klukama z obsluhy na nějakým kompromisu...jakmile jim začnej vymýšlet systém a oni nejsou tupci a měniči kusů, moc oblíbenej nebudeš...Dal bych jim třeba prvních 10 míst jasný nástroje a zbytek hold dle potřeby...tak aj tak nejlepší bude, když je donutíš do programu vyplňovat čísla nástrojů..tím odbouráš to, že nějakej moula tam pustil to cos napsal do PGM a ejhle ten vercajk tam nebyl(rana,zmetek)..u hajdna vyplnění nástrojů je otázka pár kliků a když pustijou jinej nastroj, vina nebude tvoje, ale jejich, že jsou blbci a neumí ani vypsat do programu číslo správného nástroje..Pokud píšu zmatu, omlouvám se, jsem už KO po celém dnu lítání po nemocnicích.

[prochaska]

U seriovky a 1 mašiny bych jako programátor se snažil domluvit s klukama z obsluhy na nějakým kompromisu...jakmile jim začnej vymýšlet systém a oni nejsou tupci a měniči kusů, moc oblíbenej nebudeš...Dal bych jim třeba prvních 10 míst jasný nástroje a zbytek hold dle potřeby...

Ale s tím se u mašiny stejně nic neudělá, když dám do programu že fréza ta a ta má číslo 43, tak ji obsluha stejně může jen dát do zásobníku pod číslem 43? Nebo jak jsi to myslel s tím kompromisem?

[JordanT]

Diky chlapi za postřehy. Oba způsoby mají něco do sebe.

To prochaska
Mám rád řád a pořádek a vím, že dodržování předem stanovených systémů hodně usnadňuje a urychluje práci. Nehledě na nervy. Takže mám v plánu vytvořit a udržovat knihovnu nástrojů v použitelném stavu. Jde mi vlasně jen o to, abych ji navrhl hned v počátku co možná nejlépe. Později se už zavedený systém těžko mění.
Chápu to dobře tak, že kazdý fyzický nástroj, který ve firmě máte má svoje číslo? Nedáváte např dvou a tříbřité pod jedno číslo? Různé délky nejsou pod stejným číslem?
Jak vedete další nástroje? Třeba vrtáky máte taky v knihovně pouze ty, ketré jsou fyzicky ve firmě?

To piskoteek
T0 taky není špatnej nápad. Uvidíme na čem se shodneme. Každopádně takto bych mohl mít v CAMu knihovnu úplně podle sebe. Blbý ale je, že bychom to neměli sjednocený a tím by vznikla jakási nesystematičnost...
Díky za poznámku o oblíbenosti. Už dlouho dělám sám a na tyto věci občas zapomínám. Vím, že když přijde někdo nový do firmy a chce tam měnit zavedené postupy, tak je zralej tak na vyliskání. Musím si na to dávat pozor. Přesto, se to však bez změn asi neobejde. Tohle se musí s citem a hlavně komunikovat.

Nezaměňovat u heidna tabulku nástrojů a tabulku míst

[prochaska]

Chápu to dobře tak, že kazdý fyzický nástroj, který ve firmě máte má svoje číslo? Nedáváte např dvou a tříbřité pod jedno číslo? Různé délky nejsou pod stejným číslem? Jak vedete další nástroje? Třeba vrtáky máte taky v knihovně pouze ty, ketré jsou fyzicky ve firmě?

To ne, tolik čísel ani není. Dvoubřitá univerzální osmička má číslo 8 a tříbřitá taky 8, protože tyhle dvě se nikdy (skoro nikdy) nepoužijí současně v jednom programu. Ale prodloužená už má jiné číslo a hrubovací taky jiné. Tady jde hlavně o to, abych nástroj načetl z knihovny HSMWorks a nemusel už měnit jednou přidělené číslo. Samozřejmě, když dojde na výjimku (v jednom programu máme tři stejné frézy, jen v jiném upínači), tak se to číslo holt změní a použije se nějaké z rezervy.

Zrovna vrtáky máme v knihovně všechny průměry co jsou v katalogu, dokonce je těch knihoven víc, jedna pro nerez, druhá pro plast atd. (protože HSMWorks neumí (zatím ) nějak rozumně naprogramovat do knihovny vlastní algoritmus pro přepočítání řezných podmínek podle mateiálu). Ty vrtáky, které běžně používáme mají svoje vlastní čísla, ty co se používají výjimečně nebo je vůbec nemáme na skladě mají nastavené číslo 59 - "vrták HSS, jiný průměr" a podle potřeby se buď nechá (když je v programu jediný atypický vrták) nebo změní na nějaké číslo z rezervy.

Samozřejmě ideální by bylo mít jeden nástroj = jeden upínač = jedno číslo, ale to třeba zase někdy v budoucnosti

[RaS]

mimochodem to máte u každého stroje zásobníky na sto nástrojů nebo mě uniká pointa? jak to děláte na strojích co mají 10míst v zásobníku nebo třeba 24? tam to stejně všechno musíte přeházet a žádnej "systém" v tom moc nebude..

[piskoteek]

Uf řeknu to jinak, po foru se to blbě vysvetluje..2 minuty u mašiny jsou za 10000slov tady.

Programátor - má knihovnu nástrojů v PC - ta odpovídá našim nástrojů co máme v kastlíku u mašiny...na tom se dohodnem všichni..

Vytvoří program, vygeneruje a vytiskne najíždák pro nás -To je papír na kterém je krom obrázku jak ten obrokem vypadá,kde je nulovej bod, rozměr polotovara a samozřejmě nástroje-držák, délka nástroje jak má trčet a upínač

Programátor počítá s nástrojema co máme na dílně (on je ma v knihovně nástrojů -tzn průměr-klasická fréza, kulová, tak a tak odlehčená,vrtáky apod)

Už neřeší, že já v mašině mám na tom a tom místě takovej a takovej nástroj.. Prostě v Programu může být 1000 nástrojů které on požaduje aby obrobek byl udělanej správně, ale on má všude T0..
Jde o to, že děláme kusovku a spoustu věcí si prostě u hajdna píšu sám a obsazuju kapsy v zásobníku sám..Tím tento chaos eliminuje tím, že prostě já mám v tabulce vypsaný jména nástrojů atd a prostě do programů vypíšu kde zrovna smrdí..Vypíšu místo jeho T0 nástroje, kde zrovna jsou v zásobníku, najedu nulák, nachystám podle něho jak on to chce(u 5 osky je třeba dodržet výšky,držáky,tepelňáky které potřebuje aby se tam dostal atd) no a start.. S tím, že jeho postprocesor ještě má za každým nástrojem M0, at obsluha může pohlídat, že tam pojede po dalším start tlačítku to co tak vypsal..Dle mě značka ideal

toto je dle me nejlepší systém, kdy můžete mět na dílně 100mašin a každá může mět zásobník nebo taky jen menit ve vřetenu nástroje protože mašina nemá zásobník.
Po prvním odjetí programu, který si i ty jako programátor může pohlídat přímo u mašiny, vymažete M0, a pak už je jen na obsluze at mění a mění a čumí jak to jezdí samo..

[prochaska]

mimochodem to máte u každého stroje zásobníky na sto nástrojů nebo mě uniká pointa? jak to děláte na strojích co mají 10míst v zásobníku nebo třeba 24? tam to stejně všechno musíte přeházet a žádnej "systém" v tom moc nebude..

Ne, i když by se to hodilo Každý nástroj v zásobníku má svoje číslo (třeba 1 - 999), které se mu určí, když se nástroj poprvé ručně dává do stroje. Pak si to stroj pamatuje bez ohledu na to, do jaké fyzické pozice zásobníku ho uloží - to si zařizuje mašina sama.

[prochaska]

Uf řeknu to jinak, po foru se to blbě vysvetluje..2 minuty u mašiny jsou za 10000slov tady.

Aha, takže to v podstatě děláme stejně , akorát u nás se programu nikdo ručně ani nedotkne, jak se vygeneruje z CAMu, tak jde do stroje, nástroje ani nic jiného se u mašiny nepřepisuje.

[JordanT]

To prochaska
Ok. Chápu.
Takže v běžném provoze udržovat knihovnu nástrojů, kde každý fyzický nástroj má svoje číslo, je utopie. Natož pro minimálně 3 materiály.
Jinak ale iTNC530 umožňuje spoustu řádků v tabulce. Teď jsem si jednu udělal s 32768 nástroji

Posuv na frézy stanovujete tedy pro každou práci zvlášť s ohledem na upnuti obrobku, vytažení nástroje a počet zubů?
Jak zjišťujete co za nástroje můžete použít? Máte představu o tom co na dílně mají a když si nejste jistí tak jdete hledat? Nebo si obsluha řekne, že takovou dvoubřitou včera zlomil a tak dá na zavrtávání čtyřbřitou?

Doufám, že nevadí, že se ptám. Vždy jsem všechno programoval ručně a tak nevím jaké jsou zvyklosti v provozech s programátory...

Ha, teď mi něco došlo. Máš v knihovně 4 frézy D16. Jednu dvoubřitou, tříbřitou, čtyřbřitou a osmibřitou, ale všechny mají jedno číslo nástroje. V knihovně jsou 4 položky, ale číslo je jen jedno. Je to tak?

To piskoteeek
Primiň, ale z Tvého popisu to vypadá, jako bys v tabulce nástrojů využíval pouze 30 míst. To používáme na stařičké petiosce DMC80T se systémem TNC430 a zásobníkem nástrojů bez podavače. Zde je opravdu jednodušší mít číslo nástroje a číslo pozice zásobníku ve shodě. Na ostatních strojích máme ale zásobník s podavačem a ten zakladá násyroje z vřetene kamkoli kde je místo. Tady ztrácí smysl využívat v tabulce nástrojů jen tolik míst kolik je v zásobníku.

[prochaska]

Takže v běžném provoze udržovat knihovnu nástrojů, kde každý fyzický nástroj má svoje číslo, je utopie. Natož pro minimálně 3 materiály. Jinak ale iTNC530 umožňuje spoustu řádků v tabulce. Teď jsem si jednu udělal s 32768 nástroji

Technicky by to zřejmě šlo, ale prakticky by to bylo tak složité, že by to nikdo nechtěl dodržovat. To by musel být ve fimě člověk, který hlídá jen tohle (možná, že ve velkých firmách to tak mívají - nevím). Já si myslím, že ten systém číslování by neměl být přehnaný co do rozsahu, aby si to člověk časem z větší části používáním zapamatoval.

Posuv na frézy stanovujete tedy pro každou práci zvlášť s ohledem na upnuti obrobku, vytažení nástroje a počet zubů?

V knihovně je nějaké obvyklé nastavení a programátor to může změnit podle podmínek, buď pro celý kus nebo pro jednu operaci. Pro počet zubů se to neupravuje, to je v knihovně vedené jako jiný nástroj.

Jak zjišťujete co za nástroje můžete použít? Máte představu o tom co na dílně mají a když si nejste jistí tak jdete hledat? Nebo si obsluha řekne, že takovou dvoubřitou včera zlomil a tak dá na zavrtávání čtyřbřitou?

Nástroje pro kusovky (u nás tedy spíš prototypy) a pro výrobu jsou zvlášť. Na prototypy je tam k dispozici kde co a programátor se v tom většinou vyzná a ví co má. Pro výrobu jsou nástroje evidované v počítači, takže se při přípravě programu ví, co je skladem a co se musí koupit. Samozřejmě se člověk někdy improvizaci nevyhne, ale těch nástrojů pro sériovku zase není tolik, abychom nemohli mít dostatek náhradních. Ale možná to není úplně obecné, my vůbec neděláme zakázky zvenku, takže třeba nějaké věci neřešíme a někde jinde se tím musí zabývat, to už ale nevím.

Ha, teď mi něco došlo. Máš v knihovně 4 frézy D16. Jednu dvoubřitou, tříbřitou, čtyřbřitou a osmibřitou, ale všechny mají jedno číslo nástroje. V knihovně jsou 4 položky, ale číslo je jen jedno. Je to tak?

Šestnáctky zrovna ne, ty používáme často a máme to rozdělené . Ale třeba pro desítku by to sedělo, tam by měly všechny číslo deset Kdyby byla v mašině desítka drážkovačka a pak se na další práci dávala třeba šestibřitá, muselo by se to ohlídat, aby ji fakt vyměnili. Ale tohle se skoro nestává, protože tu tabulku máme sepsanou podle toho, jak se co reálně používá.

[JordanT]

Super, diky.
Už asi žádné otázky nemám. Ovšem jak to zařídím, ještě nevím. Nejlepší bude asi upravít a rozšířit můj stávající.
Uvidíme jak se s nima domluvím.

[piskoteek]

Hehe věř, že náš strojní park je jeden z nej v ČR, ja frčím na tomto..co je víc jak 8 let staré, jde vykopat a pryč.(krom klasik, ty nenahradí nikdo nikdy - cena/výkon)
http://www.technikaatrh.cz/obrabeni/dmu ... generation" onclick="window.open(this.href);return false;

K čemu mi je v tabulce 1000000 mist, když stejně mám zásobník na x-xx a každý nástroj co potřebuju musím nachystat a zmeřit mu délkovou korekci..Nepotřebuju mět v tabulce bordel na tisice mistech..

Jinak ano využívám v tabulce jen 30 míst, protože mám zásobník na 30 nástrojů-- když něco vyhodím ven a dám do kastlu, jak můžu vědět, že si kolega po mě neposunul nástroj z držáku..A tolik držáku taky nemáme, abych využil místo číslo 658 apod.Hlavně člověk v tom pak nemá bordel...Je to asi továrna od továrny..

[piskoteek]

Uf řeknu to jinak, po foru se to blbě vysvetluje..2 minuty u mašiny jsou za 10000slov tady.

Aha, takže to v podstatě děláme stejně , akorát u nás se programu nikdo ručně ani nedotkne, jak se vygeneruje z CAMu, tak jde do stroje, nástroje ani nic jiného se u mašiny nepřepisuje.

U nás pokud to není nějakej 3D brutus tvar, tak si vše musíš napsat sám, programátor na blbosti nemá čas..