Dneska jsem lineáry převzal. Vypadají hodně dobře, myslím, že packa udělal chybu, že cuknul.
Pokud by je jeden nebo druhý odběratel nechtěl, tak si je rád koupím já.
Prodejce zaslouží pochvalu - díky moc.
Z trochu jiného soudku (asi by to patřilo spíš do vlákna Hospůdka): dlouho už jsem na Slovensku nebyl. Musím říct, že jízda autem byla pro mě docela kulturní šok.
Slovensko je země dvou tváří (silničních) - někde slušné cesty ala Evropa, ale jinde něco naprosto šíleného ala Mongolsko. Některé ty cesty musely být už za bolševika hodně rozbité, a od té doby na ně nikdo nesáhnul. Proti nim je i naše proslulá D1 něco jako leštěná granitová deska. A to jsem nejel po žádných okreskách.
Vypozoroval jsem závislost - čím blíž českým hranicím, tím je cesta horší. Směrem do vnitrozemí se to pak zlepšuje. Výjimkou je trochu cesta mezi českem a Žilinou, kterou si vydupali Hyunadai/Kia.
Po Česku jezdím dost, ale takové rozdíly v kvalitě u nás myslím nejsou, aspoň ne na cestách 1. tříd.
A kapitola sama pro sebe jsou jejich cestáři. Jsou to asi ještě větší hovada než u nás. Když čekat na semaforu, tak pořádně. Jednou 10 minut, to bylo jen zahřívací kolo. Podruhé pak 45 minut. Jenom průjezd obchvatem Martina mi trval přes hodinu.
Kdybych bydlel na Slovensku, chtěl bych vlastnit firmu na výrobu tlumičů.
