Josef píše:Tato metoda s vodováhou je běžně používaná. Pokud je k dispozici digitální váha s přesností mikrony/metr, tak je i dostatečně přesná. V týdnu jsem měřil plotnu 1200x2000 po brusu právě touto metodou. Dovoluji si tvrdit, že s digitálkou to umím změřit s chybou max. 0,005 na této ploše. Naměřené údaje se nadatlují do tabulky (Excel, Libre apod.), troch to tam přehatláš a vyplivne ti to i graf.
Přebrousit takovou plochu, aby byla rovinností pod 0,01 není už vůbec žádná sranda. Potřebuješ stroj (brusku), který je alespoň třirát přesnější, protože se ti ta plotna při boušení mrskne a zpravidla vybrousíš lavor, protože se při broušení vyduje. Jak se to odstojí a tepelně ustálí, teprve změříš, jak to ve skutečnosti dopadlo. Proto je broušení větších ploch drahé, neb je časově náročné. Ideální je, když má bruska velký stůl a vedle se vleze jiná práce a nemusí se čekat na temperaci a vydělává si peníz něčím jiným. Ale i tak měření trvá dlouho, ať už je použita jakákoliv metoda a blokuje to provoz stroje a i to se musí zaplatit.
Digitální váhu bych u hobíků asi nehledal, ale obyčejná se dá půjčit leckde a jde to měřit i s ní. Minimálně pro orientaci naprosto v pohodě.
V mojí BP byl modelový příklad měření rovinnosti na deskovém poli (stole) frézky v TOS Kuřim. Rozměr 4000x20000 (ano 4x20 metrů), měřeno autokolimátorem. Něco podobného jsem nikdy předtím a ani nikdy potom naživo neviděl (hlavně co se výsledku týče).
jinak mě to poměření hodinkama zvihne procentuelně pravděpodobnost, že koupím desku která bude ok a další procenta nahoním 300mm vlasovým pravítkem to by mohlo o lavoru napovědět i když hodinky by ukazovali nulu na lavoru či břuchu.
dík ohledně tohoto raději do SZ
. Newtonovy kruhy jsme měli na prumce ale to už je doba a mě se to s tím interferenčním sklem nespojilo. S tou polarizací fakt nevím.