CNC Fórum

ovi-ivo píše:Vidím že sem s videjíčkem rozbouřil diskuzi jinak mě to poměření hodinkama zvihne procentuelně pravděpodobnost, že koupím desku která bude ok a další procenta nahoním 300mm vlasovým pravítkem to by mohlo o lavoru napovědět i když hodinky by ukazovali nulu na lavoru či břuchu.

Psal jsem na téma měření rovinnosti bakalářku a nabyl jsem dojmu, že v amatérských podmínkách je ze všech možných metod (mimochodem nádherně popsaných ve zrušené normě ČSN 01 4422 (přímost) resp. ČSN 01 4421 (rovinnost)) je použitelná jen jedna a to vodováha.
Ve čtvercové síti přeměřit celou plochu s krokem délky vodováhy a překreslit na papír. Minmax a máš jakoustakous (u analogové vodováhy určitě) představu o rovinnosti plochy.

Tato metoda s vodováhou je běžně používaná. Pokud je k dispozici digitální váha s přesností mikrony/metr, tak je i dostatečně přesná. V týdnu jsem měřil plotnu 1200x2000 po brusu právě touto metodou. Dovoluji si tvrdit, že s digitálkou to umím změřit s chybou max. 0,005 na této ploše. Naměřené údaje se nadatlují do tabulky (Excel, Libre apod.), troch to tam přehatláš a vyplivne ti to i graf.
Přebrousit takovou plochu, aby byla rovinností pod 0,01 není už vůbec žádná sranda. Potřebuješ stroj (brusku), který je alespoň třirát přesnější, protože se ti ta plotna při boušení mrskne a zpravidla vybrousíš lavor, protože se při broušení vyduje. Jak se to odstojí a tepelně ustálí, teprve změříš, jak to ve skutečnosti dopadlo. Proto je broušení větších ploch drahé, neb je časově náročné. Ideální je, když má bruska velký stůl a vedle se vleze jiná práce a nemusí se čekat na temperaci a vydělává si peníz něčím jiným. Ale i tak měření trvá dlouho, ať už je použita jakákoliv metoda a blokuje to provoz stroje a i to se musí zaplatit.

Josef píše:Tato metoda s vodováhou je běžně používaná. Pokud je k dispozici digitální váha s přesností mikrony/metr, tak je i dostatečně přesná. V týdnu jsem měřil plotnu 1200x2000 po brusu právě touto metodou. Dovoluji si tvrdit, že s digitálkou to umím změřit s chybou max. 0,005 na této ploše. Naměřené údaje se nadatlují do tabulky (Excel, Libre apod.), troch to tam přehatláš a vyplivne ti to i graf.
Přebrousit takovou plochu, aby byla rovinností pod 0,01 není už vůbec žádná sranda. Potřebuješ stroj (brusku), který je alespoň třirát přesnější, protože se ti ta plotna při boušení mrskne a zpravidla vybrousíš lavor, protože se při broušení vyduje. Jak se to odstojí a tepelně ustálí, teprve změříš, jak to ve skutečnosti dopadlo. Proto je broušení větších ploch drahé, neb je časově náročné. Ideální je, když má bruska velký stůl a vedle se vleze jiná práce a nemusí se čekat na temperaci a vydělává si peníz něčím jiným. Ale i tak měření trvá dlouho, ať už je použita jakákoliv metoda a blokuje to provoz stroje a i to se musí zaplatit.

Digitální váhu bych u hobíků asi nehledal, ale obyčejná se dá půjčit leckde a jde to měřit i s ní. Minimálně pro orientaci naprosto v pohodě.
V mojí BP byl modelový příklad měření rovinnosti na deskovém poli (stole) frézky v TOS Kuřim. Rozměr 4000x20000 (ano 4x20 metrů), měřeno autokolimátorem. Něco podobného jsem nikdy předtím a ani nikdy potom naživo neviděl (hlavně co se výsledku týče).

A nevite nekdo jak by to dopadlo po hoblovanil

Chemic asi myslel hoblování.Taky by mě zajímalo jak přesná plocha se dá udělat hoblováním,deska kterou mám (1000x1500 mm) vypadá jako hoblovaná alespoň podle proužků na povrchu...

karelsklo píše:Chemic asi myslel hoblování.Taky by mě zajímalo jak přesná plocha se dá udělat hoblováním,deska kterou mám (1000x1500 mm) vypadá jako hoblovaná alespoň podle proužků na povrchu...

Teorie říká, že hoblováním lze dosáhnout přesnosti IT8 a drsnosti povrchu 1um, kde velmi záleží na geometrii použitého nože a řezných podmínkách.

v knize dilenska mereni z r 1956 je tabulka dovolene uchylky presnosti primernych desek
1 zvlast presne zaskrabano
2normalne zaskrabano
3jemne hoblovano
uchylky se meri presnym kontrolnim pravitkem ulozenym ve vzdalenosti 0,22jeho delky od koncu na dvou stejne vysokych zakladnich mnerkach meri se vlastne zasouvanim merek pod pravitko jeste sovecky clovek nemaje merek m
eril tak ze polozil pravitko na tri pasky papiru a zadny nesmel jit volne vytahnout

meri se podel hran a uhlopricne
pravitka meli tri do sebe zaskrabane a jednou mesicne se kontrolovaly teda v tom sajuzu u nas jsem se o nejake kontrole jeste nedocetl

Fifík píše: Digitální váhu bych u hobíků asi nehledal, ale obyčejná se dá půjčit leckde a jde to měřit i s ní. Minimálně pro orientaci naprosto v pohodě.
V mojí BP byl modelový příklad měření rovinnosti na deskovém poli (stole) frézky v TOS Kuřim. Rozměr 4000x20000 (ano 4x20 metrů), měřeno autokolimátorem. Něco podobného jsem nikdy předtím a ani nikdy potom naživo neviděl (hlavně co se výsledku týče).

Pak ještě existuje laserový interferometr a ten je přesností někde jinde (0,001 úhlové vteřiny, v praxi ovšem dosažitelné jen v alboratoři bez pohybu vzduchu a stálé teploty, ale i o dva řády horší je nepředstavitelně přesné). Nic přesnějšího jsem zatím neviděl a samozřejmě taky nemohl použít. Nejdelší měření 25000 (25 metrů) a to už je problém i s pohybem vzduchu, je poznat na stabilitě i velmi jemný, běžným vjemem nerozpoznatelný průvan, cirkulace vzduchu vlivem rozdílných teplot a pod. Otevřené okno, nebo dveře znamená konec měření a po uzavření opáčko.

tak dáme nějaký obrázek, postup měření s pravítkem po desce no a pak taky možnosti měření: dokonce je tam i napsána ta strojní vodováha.
Vodováhu strojní mám doma přesnost 0,02/1000 délka 150mm což by na ty úchylky na desce bylo vyhovující to je velice dobrý nápad.

BYLO BY DOBRÉ TAKY VĚDĚT KTERÁ TŘÍDA MÁ JAKÉ ÚCHYLKY a kčemu je určena: více info o třídách přesnosti je na http://www.unimetra.cz/cz/ke-stazeni/" onclick="window.open(this.href);return false;

už jen najít tu vyhovující desku...

Fifík píše:

ovi-ivo píše:Vidím že sem s videjíčkem rozbouřil diskuzi jinak mě to poměření hodinkama zvihne procentuelně pravděpodobnost, že koupím desku která bude ok a další procenta nahoním 300mm vlasovým pravítkem to by mohlo o lavoru napovědět i když hodinky by ukazovali nulu na lavoru či břuchu.

Psal jsem na téma měření rovinnosti bakalářku a nabyl jsem dojmu, že v amatérských podmínkách je ze všech možných metod (mimochodem nádherně popsaných ve zrušené normě ČSN 01 4422 (přímost) resp. ČSN 01 4421 (rovinnost)) je použitelná jen jedna a to vodováha.
Ve čtvercové síti přeměřit celou plochu s krokem délky vodováhy a překreslit na papír. Minmax a máš jakoustakous (u analogové vodováhy určitě) představu o rovinnosti plochy.

mě by zajímalo kde se do těch norem podívat popřípadě je získat nějak sem je nenašel ke stáhnutí dík ohledně tohoto raději do SZ

Jak se používá toto http://www.uni-max.cz/interferencni-sklo-7520/d/" onclick="window.open(this.href);return false; a dá se to použít na kontrolu příměrné desky?

hledej googlem newtonovy krouzky

Kilovolt píše:Jak se používá toto http://www.uni-max.cz/interferencni-sklo-7520/d/" onclick="window.open(this.href);return false; a dá se to použít na kontrolu příměrné desky?

Funguje pouze pokud o to planparalelní sklíčko opřeš celou plochu. Kontroluje se tím rovinnost konocvých měrek, nebo jiných rovinných ploch (malých) - doteky mikrometrů apod.
Zjednodušeně funguje tak, že obě plochy očistíš, přiložíš, osvítíš bílým světlem a spočteš kolik "pruhů duhy" ti to udělá. Kolik je ještě akceptovatalné (pro případ měřidel) je v normě. Na jiných plochách provedeš přepočet dle principů interference na planparalelní desce - viz robokop.

Myslím, že ten princip je popsán v knize: J. Brož, Základy fyzikálních měření.
Ale ke kompletnímu naskenování je to moc tlustá bychle.
Není tam mimo jiné požadavek, že to sklíčko musí být polarizační???

Aha-dík za vysvětlení- takže soustruhovo lože s tím nezkontroluju . Newtonovy kruhy jsme měli na prumce ale to už je doba a mě se to s tím interferenčním sklem nespojilo. S tou polarizací fakt nevím.