CNC Fórum

omlouvam se za iy

tu 200kW Telmu malým motorem brzdit nebudu protože pořát něco přehazovat se mi nechce, navíc setrvačnost těch dvou rotorů je dost velká a má to hromadu dalších problémů.
Tak zkusme to nakousnout ,počet cívek 8 ,co třeba průměr jádra 30mm (pokusím se sehnat magneticky měkký material) jak jsem již psal napětí regulovatelný od 5do 210V ,při jakým proudu dojde k nasycení jádra ?,teda pokud to jde říct takhle jednoduše.

to je dano materialem
jsou na to tabulky

nějak se nemůžem odrazit ,co třeba materiál čsn 12015 (originál cívky jsou jako u elektromagnetu z jednoho kusu né ze skládaných plechů)

to vcelku pochybuju ze k tomuto materialu tu hodnotu sezenes
udava se u materialu jako jsou trafoplechy

viz mag. permeabilita

https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace ... e_id=39665" onclick="window.open(this.href);return false;

můžeš studovat.. je toho všude mraky.. začneš tím že budeš mít průřez cívky, vymyslíš si že bude mít třeba 100 závitů drátem třeba 1mm2 to je uplně jedno spočítáš kolik ti takovým drátem proleze proudu z tvého zdroje a zjistíš jestli je či není přebuzenej při max napětí resp proudu.. taky zjistíš jestli ti ten drát neshoří dle doporučeného proudového zatížení.. z prvních výsledků budeš mít nějaký závěr a poupravíš počet závitů a případně průřez drátu tak aby si z té cívky dostal při jejich rozměrech max .. to je základ, pak bych takové cívky namotal udělal rotory a prostě testnul.. žádná velká matematika..

použíj ocel nějakou třídy 10 prostě nejakostní sračku.. bude to mít lepší magnetické parametry než ta tvoje 12ka..
když se budeš pokoušet hledat hysterezní křivku takovýchto materiálů tak asi pohoříš.. a když nebudeš znát křivku nemůžeš v podstatě nic počítat takže taky můžeš experimentovat pokusem.. a jsi zase na začátku.. prostě moc neznámých tak je na to lepší jít od lesa..

Našel jsem docela zajímavé povídání ,ale jak jsem psal o mé lásce k fyzice a elektrice a ještě k tomu angličtina při mé znalosti maximálně trochu ruštiny je to neřešitelný. Zkuste to šikulové trochu prozkoumat a zkuste nějakej návrh

tak trochu na odpíchnutí
na trafoplechy zapomeň, ty mají smysl jen u střídavého pole (transformátor), u cívek napájených jako v tomto případě ss proudem je jejich použití zbytečný,
na jádro použij úplně obyčejnou hlazenku (11373) nebo automatovku
pokud bys narazil na ohyb hysterezní křivky (nasycení jádra), tak prostě zvětšíš jeho průměr nebo počet cívek pro dosažení požadovaného účinku
pro orientaci se asi můžeš odrazit od cívek na té Telmě
síla mg pole vyvolaného průtokem proudu v jádře cívky je dána počtem "ampérzávitů" - tj. sílu pole zvětšíš buď počtem závitů při konstantním proudu nebo zvýšením proudu při konstantním počtu závitů
z rozměrů cívky a průměru jejího drátu na té Telmě odhadneš počet závitů, pracovní proud znáš, průřez jádra taky - z toho ti vypadne, že použili pro průřez jádra xx mm2 hodnotu yy ampérzávitů (proud x počet závitů)
tenhle poměr (počet ampérzávitů/mm2) při maximálním proudu +- dodržíš a je to
průřez drátu zvolíš tak, aby jím protékalo max. tak 4 A/mm2, líp je míň (trafa pro trvalý zatížení se navrhujou na 2,5 A/mm2, při vyšším proudu se to víc hřeje
když se v tomhle případě výroby jednoho kusu dopustíš nějaký neefektivity (třeba 100% předimenzování) tak o h.... jde
ještě bych pouvažoval nad jednou věcí
přizpůsobení ke zdroji, kterej máš k dispozici
proud protékající cívkami je v tomto případě (ss proud) dán jen ohmickým odporem cívek dle Ohmova zákona (I=U/R), odpor lze spočítat z délky drátu a jeho průřezu
přizpůsobením té mašinky k dostupnému zdroji myslím to, že by se ti třeba mohlo povést to udělat tak, že ti tam při maximálním zatížení ze zdroje třeba 5V poteče 30 A, to se blbě shání a reguluje
lepší použít běžný regulovatelný laboratorní zdroj 0-30V/5A
docílíš toho jednak vhodnou volbou průřezu drátu - drát s polovičním průřezem má při stejné délce dvojnásobný odpor, a jednak vhodnou kombinací seriového a paralelního zapojení cívek, to se počítá stejně jako ty školní příklady s odpory
pro neelektrikáře - výše uvedené platí při použití tzv. tvrdého zdroje napětí, tj. zdroje, který při změně odebíraného proudu (změně zatěžovacího odporu) nemění své napětí - typický příklad stabilizovaný zdroj napětí nebo autobaterie atd, (platí až to max. proudu, který je daný zdroj schopen dát)

Jak píše Testone,
aby jsi mohl reglovat v plném rozsahu je dobré aby vnitřní odpor cívky vycházel na maximální zatížení zdroje při daném napětí. Jinak se nedostaneš na správný výkon. Pokud to s průřezem přeženeš ( na úkor závitů) budeš mít velký zkratový proud nebudeš mít možnost to pořádně regulovat. Ono i ty otáčky nejsou zrovna malé. jak velké to chceš dělat? Není někde napsáno jak výchází poměr mezi těma vířivejma ztrátama a potřebným elekrickým příkonem do cívek?

lubos píše:Jak píše Testone,
Ono i ty otáčky nejsou zrovna malé. jak velké to chceš dělat? Není někde napsáno jak výchází poměr mezi těma vířivejma ztrátama a potřebným elekrickým příkonem do cívek?

Rád bych průměr rotorů max 170 mm
Anglick neumím tak těžko hledat ,dal jsem ke stažení pdf* brzda, tam by něco mohlo bejt ale jak jsem psal

Pokud to mechanicky celé uděláš 2x tak ti to navinu tolikrát kolik budeš chtít a budu mít i jednu pro sebe ( plus nějakou kačku dle domluvy taky dám).

lubos píše: Není někde napsáno jak výchází poměr mezi těma vířivejma ztrátama a potřebným elekrickým příkonem do cívek?

tenhle poměr bych udělal +- autobus stejnej jako má Telma s rezervou třeba 100% do plusu, při těch odhadem desíkách až stovkách W to asi není problém
bude na to mít hodně velkej vliv materiál a tvar těch kotoučů a vzduchová mezera a asi 1000 dalších věcí
to se asi moc počítat nedá

Výpočet najdeš např. tady SS tlumivka. Ale tu permeabilitu a mez sycení budeš muset pro to železo změřit.

lubos píše:Pokud to mechanicky celé uděláš 2x .

To by neměl bejt až takovej problém .

Jak to budeš mít mechanicky navržené hod to sem a domyslíme to.
Ty ztráty lezou s druhou mocninou otáček. Uvažuješ že bude brzda provozována jen poblíž těch otáček co potřebuješ nebo i někde jinde?
Ono pokud by se to mělo třeba provozovat na 6 a na 12 tis rpm tak by se to asi muselo řešit tak aby bylo možno přepojovat cívky dle potřeby.