Jednou mi svařovali ram na lis pro lisovaní forem vrtulníkových listů. Ičko 200mm obdelník 1500x1000mm - mělo to vydržet tah 2 tuny. Měl jsem také možnost sledovat jak to vaří. Starý pán, co svařoval celý život, šel na to geniálně, měl to položený jen na svařovacim roště. Měl k ruce úhelník a rozbrusku. Toť vše! Nařezal rohy po 45 stupních a začal centimetrovýma svarama uprostřed vnějšího rohu obdelníku sešívat. 10 mm svar, úhelník, 10 mm svar, úhelník, 10 mm svar, úhelník, 10 mm svar, úhelník, 10 mm svar, úhelník, 10 mm svar, úhelník, 10 mm svar, úhelník a furt dokola. Když to někam zatahlo, svar odbrousil flexou a svařil to na opačnym konci. V sešívání byla ABSOLUTNI logika! Nic víc nic mín!
To si jen člověk kterej o tom s prominutím hovno ví, v palici udělá obraz, že to nejde. A co horší, v okolí se ještě najdou paka, který taky svářečku v ruce v životě nedrželi, a ještě ho v jeho pochybnostech ujistí! Postupná metoda starého pána dala dokonalý výsledek dokonale zúhlovaného rámu i když v podstatě o to vůbec nešlo.
Metoda kterou jsem viděl u buldozeristů že na to zatlačili lisem a svařili z vnějších stran už není to pravé ořechové, protože ač jsem viděl, že úhly pod lisem to mělo přesné, potom co to ochladlo a vyndali to, do pravého úhlu tam kousíšek chybělo. Nicméně je to v tomto případě jedno, šlo mi o vrchní a spodní plochu která se stejně frézovala.
A jak se pokroutily plochy už tu v tomto stromu popsali dva lidi jasně. Výsledek je tedy jasní: Ani největší síla přidržení materiálu nepřekoná posloupnost a logiku ve svařování za neustálé kontroly. Starý pán odbrušoval svar jednou snad ze 100 bodů než to pak objel dokola. Když to budu dělat podobně, na poprvé odbrousím asi tak 98 bodů, na podruhé 95 a za 30 let svařování se k tomu jednomu bodu taky dostanu

Když na to pudu silou pod lisem jako bagristi, asi se to nenaučim nikdy protože ti maj frézu jako barák, a na tej to prostě srovnají.
Nicméně sumasumárum, jestli jsem někdy měl pocit že mám konečně pořádnou základnu pod mašinu tak je to teď, u stroje číslo 9 ! Už v tom mám závity pro hiwiny a díry pro šroub - je to síla, ale musím řici, že na rozměr rámu 300x360 mm je 3mm stěna dle mého pocitu v limitu! Příští 100x100 jakl bude rozhodně o stěně 5 mm i přesto, že 6 metrů stojí 120 Eur zatím co 3mm stojí pouhých 50. Tady to je místo, kde se opravdu nevyplatí šetřit. Logika samože říká, že 5 mm stěna se bude kroutit opět míň a vařit pude lép. Nicméně jak shora vidět, viděl jsem na vlastní oči vásledku dvou metod - škola k nezaplacení!
A jak říkali babičky, do třetice všeho dobrého i zlého, invertor mám slušný, 100x100x5 vim kde mají, na příští rám jdu sám a jsem si jist, že to metodou strého pána dám doma na koleně a pak to jen donesu ofrézovat na velefrézku! Už se nemůžu dočkat onoho pokusu:))
Když se dnes zpětně ohlédnu na CNC1
http://dilna.aeroomni.com/cnc1/nova.jpg
značně upgradnutý z původního dřeváka, vůbec nějak nechápu, že to funguje. A přeci to funguje, je to dříč, mrskám na tom několik helin denně v top kvalitě rychlostí metr za minutu z carbonu tloušťky 2mm. Dural 10 mm rychlostí 400mm/min v záběru 0,5 mm desítkou frézou.
Viz
http://dilna.aeroomni.com/cnc9 obrázky dole.
Takže kalin.oleg - vem si k srdci dvě základní poučky:
1) ser na okolí ať si říká co chce!
2)kup flexu a zkoušej a zkoušej a zkoušej a zkoušej a zkoušej
Hodně štěstí a trpělivosti přeju!!