Už je to prodáno, tak snad nebude vadit, že trochu doprasím vlákno.
Ale je to off-topic a je to dlouhé, tak to raději nečtěte.
Napřed k tomu kupování trubek: na Orlí jsem kdysi nepochodil. Poslali mě do nějaké firmy kousek od Křenové, tam ale uměli prodat jenom celý balík trubek, což bylo snad 50 nebo dokonce 100ks.
O tomu "dílu": já to bohužel nemám promyšlené. Jen vím, že bych to nějak chtěl udělat.
To byl jenom takový okamžitý nápad, že kdyby ten hořák a trubky koupil někdo v blízkém dosahu a měl těch trubek přebytek, tak že by v rámci zkoušek nového hořáku třeba zkusil něco ohnout (a prodal mi ten polotovar, resp. pak už vlastně "výrobek").
A popravdě řečeno bych tu práci s tím i rád viděl, případně ještě raději i vyzkoušel.
Sám zatím nevím, jak by to mělo vypadat. Neznám totiž moc možnosti jak se s tím sklem dá pracovat (ohýbat trubky), když vevnitř něco je. A ani co to pak snese v provozu.
Cílem je udělat topení do leptací lázně a do pokovovací lázně na tišťáky. Nejmíň řekněme 200W, raději ale víc, případně i mnohem víc (třeba kolem 1kW, regulovat se dá vždycky).
Zvažoval jsem i použití nerezových topných těles, třeba do pračky. Ale i té nerezi se bojím, aby to v těch lázních nedělalo problémy. Tak proto by bylo sklo asi optimální.
Podle průměru trubek bych dovnitř vložil řetěz propojených odporů. Případně možná spirálu odporového drátu, například co se dává do Remosek. A právě nevím, jak moc by bylo možné to naohýbat, když už tam budou ty odpory nebo spirála.
A ani nevím, co tam pak případně přidat. Jestli vnitřek zasypat nějakým jemným pískem? Nebo to zalít třeba transformátorovým olejem? To by možná bylo nejlepší.
Další pak je tenká trubka, která by se na konci zaslepila, a do které by se vložil K-termočlánek. Případně trochu tlustší, kam by se vložil termistor nebo polovodičové čidlo v pouzdře TO92 (tj. průměr 5mm).
Tohle by asi bylo celkem snadné, nic by se neohýbalo, ale jenom zatavil konec. A čidlo by se tam vložilo až dodatečně.
Případně mě napadají ještě nějaké varianty s plastem. Buď topný kabel, což by bylo asi realizačně nejsnažší.
Nebo vzít kus ocelového plechu, nad a pod něho dát trochu větší pláty plastu a po okrajích to buď dokonale slepit, nebo třeba ultrazvukově svařit. To pak hodit na dno a použít nepřímý ohřev - postavit to na indukční plotýnku.
Jen info, jak to dělám teď: používám nepřímý ohřev ve vodní lázni. Ale je to vždy taková provizorka. Podle velikosti tišťáku zvolím nějakou kádinku a podle ní příslušně velký hrnec.
Jenže to chce ještě bublátor, takže prostě je to vždy takový ad-hoc bastl typu "Franto podrž". Navíc je ten ohřev velmi pomalý. Ale zase se snadno udržuje nastavená teplota. Ta je mimochodem kolem 50 stupňů.
Tak bych tomu rád někdy dal nějakou kulturu.
je tohle hořák na vinuté perle nebo skleněná zvířátka. Oproti např. ohnutí trubiček se používá jiné sklo a je potřeba prohřát o něco větší hmotu.