CNC Fórum

... Neřešte přesnost - ale jak k tomu odhadu došel.

Mám to ???
Mám to napsat ?

Jestli prováděl nebo použil nějaká data z astronomických pozorování, tak by mě asi něco napadlo, ale jestli to má být jen tak z okamžité situace tak nevím.

Habešan píše: ↑15. 12. 2021, 7:23 Mám to ???
Mám to napsat ?

ještě počkej ...

prochaska píše: ↑15. 12. 2021, 7:25 Jestli prováděl nebo použil nějaká data z astronomických pozorování, tak by mě asi něco napadlo, ale jestli to má být jen tak z okamžité situace tak nevím.

určitě na oblohu koukal

Asi jako kdybych léta pozoroval oblohu a prováděl měření řekněme "vlastnoručně vyrobenými dřevěnými přístroji"? Tak potom asi mám řešení a podobně nepřesné, vlastně spíš dolní odhad než výpočet zatížený chybou. Akorát jsem si to musel nakreslit v CADu, písek nemám. Měl ten filosof Solidworks?

přidám indicii - Pythagoras ...

Huž je čas na výsledek?

Jo a napísať, kedy to bolo, kto to bol v skutočnosti a že to nebolo vodpolední koukání do nebe Inak gratulujem úspešným riešiteľom, ja som si to vygúglil a aj tak z toho nie som moc múdry. Jak na tie podmienky ten filozof kugva došiel....

(úlohu jsem zadal, jak si ji pamatuji z dob dávných - pravda, popletl jsem 20 - 40 násobek - původní odhad filozofa byl 20 násobek poměru vzdáleností)

předmětný filozof a matematik byl ARISTARCHOS ZE SAMU (310 - 230 př. n. l.) (to jsem nevěděl a půjčil jsem si proto jméno Pythagora - pro jeho trojúhelníky)
celá jeho úvaha spočívala na poznání, že když měsíc vidíme v první či poslední čtvrti - pak pohled od pozorovatele a paprsky slunce svírají v místě měsíce pravý úhel. Pak už stačí změřit úhel pod kterým v tom okamžiku vidím měsíc a slunce a využít podobnosti trojúhelníků - znám všechny jeho úhly. Z této kresby pak odvodit poměr vzdáleností těchto dvou těles.
Co se týká přesnosti - skutečný úhel pod kterým pozoruji ve správný okamžik měsíc/slunce je pro 390násobek 89,85 st
Jeho odhad 20 násobku zpětně dává úhel 87,13 st. S ohledem na to, že trefit přesně časově první čtvrť fáze měsíce, zaměřit střed měsíce a střed slunce není snadné ani dnes, bych to tedy bral jako slušný výsledek.
. děkuji za odkaz který dohledal Jean - http://fyzika.jreichl.com/main.article/ ... os-ze-samu
je tam víc povídání o tom, jak se tenkrát také snažil odhadnout poměry velikostí země, měsíce a slunce ...

cílem rebusu bylo přijít na to, že mohu využít podobnosti dvou pravoúhlých trojúhelníků ... kresbou zjistit/změřit poměr jeho dvou stran.

Tak metoda správná ale jenom s klacíkem do písku bude ten výpočtový rozptyl trochu větší v závislosti spíše na odhadu, než měření toho úhle Měsíc-Země-Slunce.

Každopádně tohle poslouží jako odhad, že Slunce je mnohem dál než Měsíc.

Já to vymyslel jinak: znám úhlovou velikost Slunce a Měsíce (jsou plus mínus stejné) a ze zatmění Měsíce znám úhlovou velikost stínu a polostínu. Úloha má jediné řešení poměrů vzdáleností.

Jako druhou variantu mě napadlo dlouhodobým sledováním zjistit časové úseky první čtvrť - poslední čtvrť a poslední čtvrť - první čtvrť (ten první bude delší) a porovnáním určit ten poměr vzdáleností (vede na geometrickou úlohu viz původní řešení, jen je to složitější). Časové úseky by se daly měřit astronomicky, bez mechanických hodin.

Hlavně bylo důležité už ve starověku pochopení , že vesmír sestává z kulovitých těles v prostoru,
a tak už tehdy byl vypočítán průměr Země s odchylkou pod 1%, vzdálenost Měsíce
na 300000km - skvělý výsledek. Vzdálenost Slunce se nedařila -
paralaxa je příliš velká a Slunce se špatně pozoruje, ale bylo alespoň jasné, že Slunce je mnohem
dál než Měsíc.
Přitom ještě před pár stoletími církev razila teorii placaté Země s nebeskou bání, po které se měsíc a hvězdy pohybují
jako jakási světla.

Ja tu vidím ponaučenie.... Ak chcete si udržať zdravý rozum, múdrosť, nadhľad, tvorivosť tak .... nedajte si mozog vysať ženami ... Teda nie až tak často....