CNC Fórum

Plne se stotoznuju s Prochaskovym prirovnanim k drepum. Kdyz bych si na te vaze navic i poskocil a nedotykal se ji na okamzik, tak ukaze nulu. Takze kolisani.

Hezky to vyjadril Jenicek, souhlasim s nim:

"Váha bude ukazovat furt stejně, protože váha ukazuje tíhovou sílu vůči Zemi celého systému co je na ní položen. Síly se budou měnit pouze ve druhé vztažné soustavě tj. mezi setrvákem a hrazdou, nikoliv mezi hrazdou a váhou."

zz912 píše: ↑16. 8. 2022, 3:49 Při pohyby dolů bude bude váha ukazovat nižší hodnotu než hmotnost soustavy v klidu. Při pohybu nahoru bude ukazovat vyšší hodnotu než hmotnost soustavy v klidu.

Souhláska.

já tipuju že se váha na začátku pohybu bude zvětšovat/zmenšovat a až se to začne zastavovat tak se váha bude zmenšovat/zvětšovat . Spíše tipuji že prvotní bude zmenšení váhy a až se to celé zastaví tak váha bude největší.

Vyřešení - při pohybu dolů ale i při pohybu nahoru váha ukáže nižší hmotnost - viz video níže

při pohybu dolů jde o zrychlující těleso = obdoba když si na váze dřepnu jak už zde bylo uvedeno, vynulovaná váha jde do záporných hodnot.
(Pokud dám zrychlení ve velikosti "g" - volný pád - tak hmotnost takto zrychleného tělesa zmizí)

překvapivě i při cestě nahoru - setrvačník zatěžuje provázky - ale tentokráte zpomaluje (jede přeci nahoru) a toto zpomalování také snižuje sílu na provázky a tím i na váhu - tedy váha jde opět záporných čísel.
(aby při cestě nahoru ukazovala váha kladná čísla, musel by se pohyb nahoru zrychlovat - zde se ale zrychluje/zvětšuje kyneticka energie, ale přírůstek potenciální se úměrně zpomaluje))

Ve videu je ukázáno, že pokud zvětším průměr osiček setrvačníku = zvětším zrychlování/zpomalování - váha ukazuje větší záporná čísla/síly.
Také je tam ukázán roztočený gyroskop, kde když neměním potenciální energii - váha/síla se nemění.

https://www.youtube.com/watch?v=pwx12kwgOAM

Pěkné Tu chybějící váhu to předpokládám dorovná impulsem v dolní úvrati ?

Tak a teď otázka. Šlo by na tomhle principu se vznášet? Dejme tomu, že setrvačník bude roztáčet a brzdit dodatečná energie, nejenom gravitace.

bobik píše: ↑17. 8. 2022, 8:42 Tak a teď otázka. Šlo by na tomhle principu se vznášet? Dejme tomu, že setrvačník bude roztáčet a brzdit dodatečná energie, nejenom gravitace.

to asi pleteš, to odlehčení nedělá změna kinetické energie, ale zrychlení-zpomalování změny potenciální energie.

vznášet se dá snadno, stačí aby tě někdo vystřelil do výšky, ten krásný pocit nulové tíže při stoupání a pak klesání ... bohužel ukončí tvrdý náraz.

No právě že nulová tíže je jen v tý horní ouvrati, nééé?
Lepší na to je parabolický let, to se nechá normálně zaplatit. Je to lacinější než cesta raketou
Jinaks mě Chb zase dostal. Škoda že se nesázíme třeba o panáka na srazu, to bys nemoh chodit a já bych moh v klidu odjet autem... Nemáš tam něco z elektriky? To by možná mohlo mírně zvednout moje šance

si myslím, že když tě někdo vystřelí ... děláš parabolický let

chb píše: ↑18. 8. 2022, 6:19

bobik píše: ↑17. 8. 2022, 8:42 Tak a teď otázka. Šlo by na tomhle principu se vznášet? Dejme tomu, že setrvačník bude roztáčet a brzdit dodatečná energie, nejenom gravitace.

to asi pleteš, to odlehčení nedělá změna kinetické energie, ale zrychlení-zpomalování změny potenciální energie.

vznášet se dá snadno, stačí aby tě někdo vystřelil do výšky, ten krásný pocit nulové tíže při stoupání a pak klesání ... bohužel ukončí tvrdý náraz.

Se nepletu, protože jsem nic takového nenapsal.
Jenom, kdybychom dodali tomu setrváku trochu švuňk, tak bychom docílili větších odchylek. Jde o to, zda by mohli přesáhnou tíhu celé soustavy.

To určitě ano, když vezmu tu analogii s dřepy tak by to byly dřepy s výskokem. Jen ten převod mezi hybností a momentem hybnosti by asi nešel zařídit provázkem, ale třeba ozubená tyč s dorazy na obou koncích by to dala

Teď si vezmeme satelit okolo Země, který je bržděn zbytkovou atmosférou. Nešel by zkonstruovat takovýto motor, který by držel ten satelit na stabilní dráze? Napíšem do NASA? Věčný kroužení satelitů vyřešeno, stačí jen pár solárních panelů navíc.

Jako že by satelit dopadnul na zem a odrazil se zase zpátky? Tak to by asi šlo, ta první fáze určitě.

V tom videu jsme na vlastní oči viděli, že dokuď se setrvačník točí, tak celý stroj generuje tah proti gravitaci. Tak kdybychom ve stavu beztíže generovali pohyb setrvačníku motorem, tak by to mělo fungovat stejně. A na oběžné dráze by stačil tah jen pár N, abychom zamezili propadu družice.