CNC Fórum

I když možná na tom posledním videu co jsem našel to bude už ta LDO stavebnice a nebo si ty bočnice ten pán udělal sám, když zjistil jak to vibruje, ale ten zvuk...pořád tam slyším vibrace

Co ale nechápu je proč nikdo neřeší zakrytování. To jako pak čistí ty šrouby? To mi přijde šílené. Ty špony musí být všude.

No ale i tak vidím, že to něco dokáže obrobit.

pcz píše: ↑20. 2. 2024, 4:32 ...Ty plastové díly se asi dají nahradit něčím tvrdším. ..
A souhlasím z tím, že plastové díly jsou moc měkké, nevhodné na CNC...

Jen poopravim, ze tu nejde o tvrdost, ale o tuhost.
To je ta klicova materialova charakteristika, ktera je pro takove konstrukcni pouziti tim nejvetsim limitem (spolu s tou teplotni roztaznosti kterou zminoval Milan).
Modul pruznosti FDM tistenych polymeru je obecne pod 4 GPa. Cili skoro dvacetkrat horsi nez hlinikove slitiny a padesatkrat horsi nez ocel. Navic jsou takove vytisky silne neizotropni.
Takze, velmi zjednodusene napsano, pro stejnou tuhost potrebujes pri stejnem namahani 50x vetsi pricny prurez nez u oceli. To je neresitelny rebus.

Díky za opravu. Mám rád takové výpočty.

Takže 2mm ocel, se dá jakoby nahradit 5mm hliníku nebo 100mm plastu?
To by frézka v plastu hodně přibrala

pcz píše: ↑23. 2. 2024, 9:40 Takže 2mm ocel, se dá jakoby nahradit 5mm hliníku nebo 100mm plastu?

Zjednodusena odpoved je ano.
Je myslim naprosto jasne jaky prakticky konstrukcni problem to predstavuje. Proto jsem k podobne tistene konstrukci vzdycky skepticky, prestoze sam tisknu hodne a dlouho.


Spravnejsi odpoved pro studenta Pruznosti Pevnosti by mela znit, ze zalezi na geometrii a zpusobu namahani.
Ty hodnoty 4, 70, 210GPa, ktere bereme v uvahu jsou hodnoty modulu pruznosti v tahu (Younguv modul). Ten popisuje o kolik dany material "propruzi" pri danem silovem namahani. (Ona tuhost, tak dulezita pro obrabeni, je naopak ukazatelem toho jak malo material pod zatizenim propruzi. Cili velka tuhost = mala pruznost a naopak.)
Platnost Youngova modulu v linearni oblasti (viz Hookuv zakon) plati pro normalove napeti - napeti orientovane kolmo vuci tomu uvazovanemu pricnemu prurezu materialu, ktery se deformuje. Prosty tah.

Ve skutecnosti mas ale malokdy napeti takto "kolmo" orientovane a je spise v nejakem obecnem smeru. Vytvari se tedy krom tahu i smyk. Takze se misto normalneho napeti musis zabyvat i tim smykovym (tecnym) a prislusnym modulem pruznosti ve smyku. Viz take termin tenzor napjatosti, hlavni roviny, viceosa napjatost.

A tam se nam to dost komplikuje, protoze u FDM plastu neplati jednoducha zavislost mezi obema moduly G = E/2(1+u) jako treba u oceli, ale je slozitejsi a silne zavisla na konkretnim smeru zatizeni hlavne vuci rovine tisku vrstev. To je ta anizotropie o ktere jsem psal - ruzne materialove charakteristiky v ruznem smeru, zalezi jak se tiskne.

Dalsi souvisejici terminy ve vztahu ke geometrii: Poissonova konstanta, Mohrova kruznice, prureznove charakteristiky, kvadraticky moment.


Takze je to ve skutecnosti jeste horsi

Dovolil bych si doplňující otázku:
Když má hliník obecně jiný Youngův modul než ocel, mají také různé třídy oceli navzájem různý Youngův modul ???

Trochu jo, ale v podstate je to vsechno "okolo 200GPa". Myslim ze vetsina tech co clovek potkava bude 195-210GPa. To hodne technicky zamerenych lidi prekvapi, ze se treba nosniky pruzne prohybaji defakto stejne at je to "blato", nebo hypersuper ocel.

Děkuji za odpověd.
Já jsem se zeptal proto, že od té doby co jsem se o tom dozvěděl se moje mysl vzpírá to přijmout jako pravdu.

Jako vím, že plochý jehlový pilník se prohýbá, a také vím, že kdybych to přehnal tak praskne, na rozdíl od hřebíku, který by se ohnul.
Ale, že při stejné síle pruží stejně je ... neuvěřitelné.