Stránka 2 z 2

Napsal: 28. 5. 2010, 9:15
od lubos
já s to s tou serioznosti nemyslel konkrétně , jen sem chtěl říci že si na to pak kamarádi zvyknou a když jim pak řekneš cenu za kterou to nebude almužna tak budou mít hromadu keců. Já se skutečným kamarádům o kterých vím že když budu potřebovat nebojím udělat co potřebují kolikát i zadarmo, ale vyžírků kteří si myslí že je to "jen" "kus balsy nebo duralu to tam předci máš ne? to mi uděláš " mám dost. Proto pro kamarády bud dělám za případný revanž ( pokud nejde vyloženě komerční věc ) nebo si to zaplatí jako každý jiný. Kolikrát se mi stalo že to měli zadarmo a ještě měli keci na druhou stranu kolikrát to mají zadarmo a i přes to sami řeknou že to zaplatí. Bohužel je těžké oddělovat práci a zábavu ale chce si to už na začátku stanovit hranice jinak tě pak budou všichni otravovat s blbostma a když jim jako kamarád nevyhovíš tak si to pak vyslechneš. Jak se říká pro dobrotu na žebrotu :D

Napsal: 15. 6. 2010, 5:16
od Amatér
Kedysi som robieval kamarátom za "Ďakujem" a "Pán Boh zaplať", ale z toho si rodinu neuživím. Museli si zvyknúť, že sa platí vždy aspoň tá réžia, či ide o jedno euro, alebo 30, či sa im to páči, alebo nie. A jeden postreh z môjho života, kamaráti ma otravujú vždy v tej najnevhodnejšej chvíli a s vetami "Včera bolo neskoro", ale už aj na to mám liek.

Ako tu ktosi spomínal veľmi rozumne, kamarát si zaplatí réžiu a keď budem niečo potrebovať ja, zaplatím si ju tiež. Takto ten kamarátsko-pracovný vzťah u mňa funguje bez zádrhelov.

Napsal: 15. 6. 2010, 7:51
od QNX
Řeším to podobně. Pro kamarády dělám za protislužbu a snažím se držet odpracovanou hodnotu na obou stranách na zhruba stejné úrovni. Když něco udělám, tak se brzo také s něčím ukážu :-). Není dobré to vybrání protislužby moc odkládat.