CNC Fórum

magi píše:Tak pokus vypájet ten veliký elektrolyt z desky frekvenčáku zatím ztroskotal na nedostatku tepla.
Trafopájkou to prostě nejsem schopen prohřát tak abych odsál cín. DPS má obrovské vodivé plochy a bere prostě moc tepla.
Čím to mám vypájet? Očko na páječce mám teď z 1,5 mědi, napadlo mě zkusit udělat silnější z 2,5. Není to žádné ořezávátko ale komunistická 120W.
Pokud ani to nepomůže tak nevím, leda snad kladívkovou pájkou.

Ani jsem netušil, že se dělaly i trafopáječky 120W. Myslel jsem, že za komančů byly jen 75 a 100W.
Každopádně silně záleží hlavně na délce hrotu. Použij ten drát 1.5mm, ale udělej ji velmi krátkou, aby smyčka čouhala třeba jen 5-8mm před upevňovací šrouby.
Trafopáječka je moje dobrá kamarádka, dělám s ní úplně všechno. Mám totáčovou 75W, a už jsem s ní i letoval plechové záplaty na pozinkovaný plech na střeše. Takže byla schopná (s vypětím všech sil) prohřát i obrovkou plechovou plochu. Nějaké odsátí kondenzátoru jí nemůže dělat zásadní problémy.
Možná tam přidej trochu olovnatého cínu. Ten frekvenčák asi bude pájený bezolovem, které má vyšší teplotu tání. Ten dodaný olovnatý cín zlepší přechod tepla z hrotu do ohřívané plochy.
Samozřejmě předehřev teplým vzduchem taky výrazně pomůže. Stačí dokonce fén na vlasy (i když ty určitě regulovanou horkovzdušku máš).

Trafopáječka by měla stačit.
Je potřeba udělat kratší smyčku. A cín na desce nejprve poškrábat nožem a přidat trochu kalafuny nebo tavidla. Pak přiložit páječku a hned kousek olovnatého "cínu" s tavidlem.
Zatím jediné, co jsem nedal trafopájkou byly masivní svorkovnice z 30kW ABB měniče.

Taky se používá více trafopáječek.
Já mám kupříkladu 3 doma a 4 v práci, když je podobná krize stačí pár rukou navíc a je to raz dva.
Jinak mám i klasickou klempířskou s 30mm měděným špalkem.

A když byl problém na akci, stačí nějaký plocháč, mosaz (měď se těžko shání), ten nahřát na plotýnce, vzít do kleští a už se letuje

PS: Pokud se ti ze 120W výkonem nerozsvítí drát do ruda asi za 30s máš jej blbě připevněný. A délka drátu nemá zase tak brutální vliv.

Cjuz píše:A délka drátu nemá zase tak brutální vliv.

Dovolím si nesouhlasit. Délka drátu má docela brutální vliv.
Má to prostý fyzikální důvod - množství dodané elektrické energie (ze které se stane energie tepelná) je u kratší smyčky o něco vyšší (má nižší odpor). To ale není to nejdůležitejší.
Podstatnější je, že to množství energie se rozloží do celé délky smyčky. A tak v případě kratší smyčky je hustota energie na jednotku délky logicky vyšší, než u delší smyčky. A protože ve styku s pájeným místem je jen krátká část smyčka, tak délková hustota energie hraje zásadní roli.
Přesný výpočet by byl samozřejmě složitější, protože by se muselo vzít v úvahu i lokální ochlazení smyčky v místě kontaktu. Ale o přesné počty tady v této chvíli nejde.

Mex píše:

Cjuz píše:A délka drátu nemá zase tak brutální vliv.

Dovolím si nesouhlasit. Délka drátu má docela brutální vliv.
Má to prostý fyzikální důvod - množství dodané elektrické energie (ze které se stane energie tepelná) je u kratší smyčky o něco vyšší (má nižší odpor). To ale není to nejdůležitejší.
Podstatnější je, že to množství energie se rozloží do celé délky smyčky. A tak v případě kratší smyčky je hustota energie na jednotku délky logicky vyšší, než u delší smyčky. A protože ve styku s pájeným místem je jen krátká část smyčka, tak délková hustota energie hraje zásadní roli.
Přesný výpočet by byl samozřejmě složitější, protože by se muselo vzít v úvahu i lokální ochlazení smyčky v místě kontaktu. Ale o přesné počty tady v této chvíli nejde.

tak tak s tím souhlasím , dlouhá smyčka hřeje podstatně hůř .

Ahojky
existuje smyčka takzvaná "věčná" která má vsazený hrot z nerezového drátu ,
který ná větší odpor než měděné přívody a tak hřeje jen hrot a intenzivně

druhý krám už se rýsuje

blbinec je hotovej

Právě doma řeším dost zásadní problém s vytápěcí soustavou. Už delší dobu pozoruju, že teplota radiátorů za výměníkem je jakási jalová, okolo 45-50st.
Přitom ekviterm v této době kdy jsou venkovní teploty okolo nuly, řídí odstávkovou teplotu kotle nekde okolo 75st.
Co mě v tom absolutně utvrdilo byla návštěva u máti v bytě, který topí od kotle přímo bez výměníku. Tam se nedá na radiátoru udržet ruka.
Dle měření a testů je zcela nepochybně ucpaná primární strana deskového výměníku AlfaLaval.
Pokud z olejového kotle topím všude (i do bytu který nejde přes deskáč), chová se vše na grafech celkem OK, krom toho že kotel posílá vodu 75st. a za deskáčem do radiátorů jde asi 45st.
Pokud ale topení pustím jen přes deskáč, kotel okažitě vyletí na odstávkovou teplotu a odstaví. Zpátečka má přitom ale pouhých 40st., tzn. 4cestná armatura kotle ani nepouští plný průtok.
Další ukazatel je ten, že když se u kotle rozjede čerpadlo a začne do deskáče tlačit vodu o teplotě 50st. tak tato teplota se na primární straně deskáče objeví za několik minut.
To je absolutní nesmysl, čerpadlo musí vodu prohnat asi 4Om trubek za pár vteřin. Všechny filtry už jsem rozdělal a vyčistil, tzn. musí to být v tom výměníku, jinde už to není možné.
Vzhledem k chování všech 4 teplot na 4 vývodech výměníku soudím, že průtok na primární straně je nedostatečný.
primární strana - přívod: 75, vratka: 45, sekundární strana - přívod: 45, vratka 40.
Tzn. zítra musím primární stranu odpojit, zkusím jej propláchnout vodou z kohoutku, popř. zkusím proplach ohřátou kyselinou.
Pokud to nepomůže tak jej budu muset vyhodit do háje a pustit to celé přímo, což ale nechci, protože v primárním systému je glykol a v sekundárním už jen voda.
Abych dal do celé soustavy glykol, to by stálo majlant.

A průtok tím výměníkem můžeš změřit? Pokud máš možnost použít třeba vodoměr, tak jej tam zařaď a uvidíš, jaké jsou průtoky.

Už je to hotové, střídavě proplach vodou a vzduchem, pak ohřátou kyselinou a pak zas vodou a vzduchem.
Vyvalilo se odsud černého bordelu až hrůza.
Po opětovném připojení už to zas funguje jak za mlada
Ten vodoměr mě taky napadl, buď vodoměr nebo plovákový rotametr.
Kdysi před 3mi lety, když jsem kotelnu předělával, chtěl jsem tam vodoměr osadit, mám ho furt tady DN40 přírubový na horkou vodu s pulzním výstupem.
Tenkrát byl záměr osadit jej před rozvaděč a do Amitu zaprogramovat kalorimetr. Pak mi to ale přišlo jako zbytečná dekadence a své asi sehrála moje lenost.
Jak by se tam teď hodil.
V tuto chvíli by bylo nejjednodušší do PPR trubky u výměníku vsadit rotametr s varnými PPR přírubami třeba od G+F.

magi píše:...Dle měření a testů je zcela nepochybně ucpaná primární strana deskového výměníku AlfaLaval...

Co je to za typ deskovýho výměníku? U těch větších co jsou sešroubovaný a jdou rozebrat

jsme měli problém se zasíráním - příčina, paradoxně v tom, že výrobce se dokonce chlubil samočistící funkcí (danou optimálním tvarem kanálků) ale jen při dodržení min. průtoku, manuál si ovšem projektant jaksi "zapomněl" přečíst. Není něco takového z pohledu min. průtoku i u malých?

magi píše:...střídavě proplach vodou a vzduchem, pak ohřátou kyselinou a pak zas vodou a vzduchem...

Nejsou mezi deskami pryžová / vitonová těsnění? Pokud ano, tak by se jim kyselina nemusela líbit pokud teda nejde o výměník speciálně do petrochemického průmyslu pro agresivní prostředí.

Je to letovaný Alfa Laval na cca 60kW, kdyby byl rozebíratelný tak není o čem
Tyhle malé deskáče se rozebíratelné moc nedělají.

Tím spíš bych u nich čekal tu funkci "samočištění", když nejdou rozebrat. Specifikaci nebo manuál jsem k těmto malým letovaným nikdy v ruce neměl - tak netuším jestli předepisují min. průtok jako u velkejch.

Ještě si pohrávám s myšlenkou dát na primár o tečku silnější čerpadlo.
Moc se mi nelíbí tepelný spád na sekundární straně. Přece jen je to 80m trubek (40tam a 40zpět)
Viděl bych to na UPS 25-80-180, teď je tam nějaká slabá křapka od Wila.