Stránka 14 z 14

Re: Chvění TOS SU32 a dělá vlny na obrobku

Napsal: 19. 4. 2026, 10:45
od zverodoktor
Aris píše: 19. 4. 2026, 9:37
DwPetr píše: 17. 4. 2026, 4:29 To kombinovaný sklíčidlo mám taky, ale to už musí bejt hodně kvalitní aby fungovalo. Jinak se přesně děje to stejný co u toho nezávislýho, centrálem povolíš, dotáhneš, a je to pryč. Na něco je to možná dobrý, ale prakticky jsem to měl nahozený snad jen 2x a pak už jsem používal buď nezávislý, nebo klasiku.
Tady to je. Čtyřpakna Klopfer, systém Wescott. Povedlo se mi sehnat nepoužitou skladovku. Celisti jsou usazeny opravdu natěsno, celkové zpracování dělá dobrý dojem. Ale ještě jsem jí nenahodil na stroj, takže nemůžu zatím říct, jak se s ní dělá.
Příloha IMG_1852.jpeg je dlouhodobě nedostupná.
Vyrábali sa aj pod značkou ROTO RECORD, jedno skoro nepoužívané 160 mm mám doma, ale nepoužívam ho. Je to tiež 3 pakňa, ale to nastavovanie na "0" je ako by som povedal, také hodne otravné, nakoľko na 4 čeľusti to ide raz dva, ale na 3 je to pakáreň. Pôvodný zámer bol skôr využiť ho na sústruženie excentrov (ktoré nakoniec ak vyrábam, tak podkladám starou johansonkou pakňu a neseriem sa so skľúčovadlom).
Na presné práce mám rád 6 pakňovú 160 mm Zentru, ktorá má nastavenie 4 skrutkami s jemným stúpaním ktoré centrujú univerzálku na špeciálnej medziprírube ( a nacentroval som ju podľa tŕňa raz na začiatku) a chodí v celom rozsahu 0,02.
No a keď potrebujem dačo upnúť a vystrediť, tak mám 3 pakňovú bežnú univerzálku ktorú doklepávam na voľnom osadení medzipríruby (ako sa tu spomínalo), čo je super rýchle a super presné.

Tento systém Westscott by som si vedel predstaviť využiť pri obrábaní série nejakých patvarov, alebo vŕtaní excentrických otvorov nastavím čeľuste a potom len mením obrobky. Na práce kde naháňam tisícíny to nebude.

P.S. Takého KLOPFER-a 125 mm 4 pakňu ako máš v prospekte mám tiež, zatiaľ nemám celkom preňho využitie.

Na obrázku ROTO RECORD, objavujú sa na Bazoši.

Re: Chvění TOS SU32 a dělá vlny na obrobku

Napsal: 20. 4. 2026, 5:18
od Sancho Panza
zverodoktor píše: 19. 4. 2026, 10:45 Vyrábali sa aj pod značkou ROTO RECORD, jedno skoro nepoužívané 160 mm mám doma, ale nepoužívam ho. Je to tiež 3 pakňa, ale to nastavovanie na "0" je ako by som povedal, také hodne otravné, nakoľko na 4 čeľusti to ide raz dva, ale na 3 je to pakáreň. Pôvodný zámer bol skôr využiť ho na sústruženie excentrov (ktoré nakoniec ak vyrábam, tak podkladám starou johansonkou pakňu a neseriem sa so skľúčovadlom).
Na presné práce mám rád 6 pakňovú 160 mm Zentru, ktorá má nastavenie 4 skrutkami s jemným stúpaním ktoré centrujú univerzálku na špeciálnej medziprírube ( a nacentroval som ju podľa tŕňa raz na začiatku) a chodí v celom rozsahu 0,02.
No a keď potrebujem dačo upnúť a vystrediť, tak mám 3 pakňovú bežnú univerzálku ktorú doklepávam na voľnom osadení medzipríruby (ako sa tu spomínalo), čo je super rýchle a super presné.
Tento systém Westscott by som si vedel predstaviť využiť pri obrábaní série nejakých patvarov, alebo vŕtaní excentrických otvorov nastavím čeľuste a potom len mením obrobky. Na práce kde naháňam tisícíny to nebude.
P.S. Takého KLOPFER-a 125 mm 4 pakňu ako máš v prospekte mám tiež, zatiaľ nemám celkom preňho využitie.
Na obrázku ROTO RECORD, objavujú sa na Bazoši.
asi tak nějak - až skoro přesně - tyhle sklíčidla dělal kdysi každý kdo měl otvor (výrobců bylo mraky - svým způsobem každý kdo dělal sklíčidla) - někteří je i dělají dodnes - mj. třeba i polský bison je furt má v nabídce.
Myslet si, že to je na nějaké skutečně přesné opakovatelné upínání v serií a celém rozsahu (bez otravného doseřizování dělených čelistí) - to si může akorát tak někdo, kdo s tím nikdy nedělal - výsledná přesnost je opět pevně daná tám že jsou ty čelisti dělené a že mají dvojité oddělené vedení. Takže jako u jakéhokoli sklíčidla s čelistma na šroubech, co mají podobné stoupání - plus navíc nepřesnost pastorkového spirálního sklíčidla.
Prostě to je sklíčidlo na opakované upínání patvarů - kdy nemusím na rozdíl od klasiky s nezavislýma čelistma točit při každým upnutí dvěma šroubama, ale jenom jedním prvkem a je to navíc tak nějak samostředicí (opět - ale jen do meze dané pružností sklíčidla - protože pak stejně zase to drží jen za ty dvě pakny, co táhnou jinak musím opět kroutit těma šroubama jako u nezávislýho sklíčidla). Navíc je sklíčidlo obvykle vysoké (dílec je víc vyložený) a háklivé na nečistoty (míst kam se můžou dostat je daleko víc).
Velkou výhodou z hlediska výrobce :) je i to, že se to snadno (levně) vyrábí - protože soustřednost (přesnost) se nemusí řešit při výrobě - si jí nějak pak dožene sám uživatel - a ani jí nemůže reklamovat (není co).
Btw - Westcott (respektive spíš Oneida Steam) měla těch patentů řadu a většina je cca z období 1875 - 1900 - včetně těch dělených čelistí - takže pokud si někdo myslí, že to je něco nového a nebo převratného, tak.....

Re: Chvění TOS SU32 a dělá vlny na obrobku

Napsal: 20. 4. 2026, 5:21
od Sancho Panza
mj. ty čelní zápichy jsou tam proto, aby se snáz ten patvar od oka centroval - stejně jako tyhle zápichy má i většina nezávislých sklíčidel.

Re: Chvění TOS SU32 a dělá vlny na obrobku

Napsal: 22. 4. 2026, 6:59
od ovi-ivo
No za mě to sklíčidlo "roto record" je vrak.... mám doma - jednou sem ho vytáhl a pak konstatoval než tohle tak raději doklepu univerzálu... nasazuju jen když mi nestačí na doklepání volnost příruby a potřebuju víc.

Re: Chvění TOS SU32 a dělá vlny na obrobku

Napsal: 22. 4. 2026, 10:44
od zverodoktor
Ako píšeš, na hyper presné a už vôbec nie opakované upnutie to nieje ani náhodou. Ale nepovedal by som, že je to vrak, ja mám prakticky nové, vôle prakticky nemá, akurát si myslím že cieľ výroby tohoto typu skľúčovadla nebolo dosiahnutie opakovane centrovanie na "stovku", ale opakované upínanie nekruhových obrobkov. Na to je to dobré. Nakoniec tu už niečo o tom že konštrukcia principiálne nesvedčí extra presnosti už písal Sancho. Ak by sa dalo tým opakovane presne upínať, bolo by také na každej brúske na guľato.

Re: Chvění TOS SU32 a dělá vlny na obrobku

Napsal: 22. 4. 2026, 1:51
od Sancho Panza
tyhle dederonský sklíčidla Roto Record byly obecně udělaný o kategorií hůř (alespoň všechny co jsem kdy měl v ruce) - mj, třeba 80 se dávaly k DMT (čtyřpakny a třipakny).
Podle mě byly z Gery, mám pocit, že se ta fabrika původně jmenovala Robert Todt - a byla jedna z těch všech, z Gery, kde těsně po válce vše, co bylo v jakékoli strojní fabrice natvrdku vykradli rusové a odvezli do ruska - tak totiž začínal celý sovětský socialistický průmysl - z zabavených mašin po celé evropě. https://i.ebayimg.com/images/g/PtEAAOSw ... s-l500.jpg
Mj, třeba ty pozdější DDR malé stojanové vrtajdy s komutátorovým motorem původně byly od Huhnholz, taky celý jejich "vznik" :lol: spočíval na znárodnění. A pro změnu :lol: ty hranatý vrtajdy z NDR - třeba BT10/01, a hranatý závitořezy (G4 a větší) - to je taky původně Georg Huhnholz Gera.
Edit - teď jsem mluvil s kamarádem - tak prý to ROTO je RObert TOdt - kdy celý jméno původního majitele za bolševika bylo na indexu nepřátel socialismu.

Re: Chvění TOS SU32 a dělá vlny na obrobku

Napsal: 23. 4. 2026, 9:39
od ovi-ivo
Sancho Panza píše: 19. 4. 2026, 7:15 ....
Měl tři základní skupiny, pečlivě rozlišené podle typického zvukového projevu, čtvrtou pak pro nejvyšší level.
- datel (kladivo do 2kg, malá kinetická energie, pečlivě vykompenzovaná kadencí)
- templář (kladivo nad 2kg - rána typu : "co to dá, kadenci nahradím úderovou energií". Důležitá je velikost přetvárné energie, seřízení je nutné co nejvíce urychlit)
- hamerník (místo kladiva perlík :roll: , jasanové topůrko, "seřizovač" (upínač) si při práci radostně prozpěvuje: https://youtu.be/Gg68Tz1adXk stroj logicky vydrží cokoli)
- Ajax (nejvyšší level, nedostižná kvalita a výkony legendárního stroje. Neodolá nic)
kerá skupina je tohle :lol: :roll: ? https://youtu.be/-J5SqrdPscw?si=OQpSzWAcLqbU95EC&t=2034

Re: Chvění TOS SU32 a dělá vlny na obrobku

Napsal: 23. 4. 2026, 2:31
od Berči
https://youtu.be/-J5SqrdPscw?si=OQpSzWAcLqbU95EC&t=2034 Dobrý den, to jste měli poslat původnímu tazateli hned z kraje. Napsat, že v těch drážkách (u pantů na chlívek bude líp držet kolomaz) a ty odborný elaboráty o tisícinovým upínání zařadit do témat, kde si najdou profíci to svoje. Moc se omlouvám ale jako amatérovi mi to nedalo Ať se všem daří. :D

Re: Chvění TOS SU32 a dělá vlny na obrobku

Napsal: 23. 4. 2026, 7:58
od porbič77
tak jsem si koupil tu tripaknu TOS ius 160mm a bohuzel mi na tu moji meziprirubu nesedi, prumer venkovniho osazeni je na prirube širší, ve sklicidlu je menší. To osazenei na meziprirube normalne stocim na prumer jako je v te univerzale ne ? nebo trosku mensi at muzu doklepat ?

Re: Chvění TOS SU32 a dělá vlny na obrobku

Napsal: 23. 4. 2026, 8:09
od RaS
drama pokračuje... asi by to chtělo víc číst

nicméně k věci, není jednodušší tu univerzálu vrátit a koupit kompatibilní set? za předpokladu, že je to nové z obchodu
2x měř, 1 řež (kupuj)

Re: Chvění TOS SU32 a dělá vlny na obrobku

Napsal: 24. 4. 2026, 12:22
od Zdenek Valter
RaS píše: 23. 4. 2026, 8:09 drama pokračuje... asi by to chtělo víc číst

nicméně k věci, není jednodušší tu univerzálu vrátit a koupit kompatibilní set? za předpokladu, že je to nové z obchodu
2x měř, 1 řež (kupuj)
Hele já si pamatuji z dílen na základce, kde jeden z mých starších spolužáků dělal výzdobu ala Kája Saudek kde bylo 3x měř a to se skřípěním všech zubů ....
Tohle ze mi tedy silně vrylo do hlavy ...
Vždy když se toho nedržím, taksi na to vzpomenu ;-)

Re: Chvění TOS SU32 a dělá vlny na obrobku

Napsal: 24. 4. 2026, 9:32
od testone
porbič77:
Změřil jsi průměr osazení té Tvé mezipříruby předtím než jsi objednal novou univerzálku?
Čím a jak?
Kolik je?
Studoval jsi rozdíl průměru osazení mezi TOS IUS a IUG a případně jiných výrobců?
Je ta Tvoje mezipříruba v nějakém použitelném stavu?
Můžeš dát podrobný fotky?
Opravil jsi ty dosedací plochy jak jsme ti radili?