CNC Fórum

Na mixed decay je samozrejme potreba uz trochu slozitejsi rizeni. Idealne mikroprocesor + CPLD. Je mozne ze by to mohl zvladat i sam mikroprocesor, ale to jsem ani nezkousel protoze CPLD ten procesor jen tak lehce nenahradi (co se tyka opravdove realtime odezvy).

Jinak pokud si myslite ze feritovy material nema histerezni ztraty tak se mylite. Je pravda ze jsou specialni ferity pro vysoke frekvence ktere ty ztraty maji podstatne mensi, ale pokud takto chcete laborovat tak byste mel vedet velice presne co pouzivate za material a jake jsou jeho magneticke vlastnosti. Nechci Vas podcenovat, ale pokud tohle nevite tak nema cenu ani nejak laborovat s civkama a buhvi s cim a spis zkuste napajet (jak uz zde nekolikrate bylo receno) ten motor analogovym zdrojem proudu. Pokud ho nemate tak si spocitejte jake napeti potrebujete pro motor tak aby mel jednu amperu a krmte to timto napetim a porovnejte jak se motor zahriva (ve srovnani s budicem ktery to krmi 1 amperem).

Tak teď jsem tě Dušane asi taky nepochopil. I při PWM 1:1 poteče proud do motoru s rozhodně kladnou a nezanedbatelnou efektivní hodnotou, takže teplo vznikat bude. Ale to už tady objasnil CZ_Pascal. Možná jsi myslel případ, kdy nastavíš střídu a frekvenci tak, aby proud nikdy nedosahoval maxima nebo lépe aby v okamžiku vypnutí proudu byla okamžitá hodnota rovna jmenovité a pak dát motoru čas, aby veškerou akumulovanou energii vrátil. V tomto případě bys sice i nadále měřil ztráty jak ve vinutí, tak v jádře, ale byla by eliminována stejnosměrná složka proudu a to byl asi tvůj záměr - ano měření by mělo určitou vypovídající hodnotu o ztrátách v železe. Akorát ten pojem "střída 1:1" nebyl pro tuto metodu zrovna moc výstižný, protože to bude asi v reálu vycházet trochu jinak a velkou roli pro dosažení tohoto vyváženého stavu hraje i frekvence PWM.

Ještě jsem chtěl dodat k tomu tvrzení, že bude odpor cívky se stoupající frekvencí PWM klesat. To je sice pravda, ale střídavé složky je tu oproti té stejnosměrné dost málo. Tedy pokud se bavíme o módu chopper, protože obyč PWM tu nemá moc smysl. Ono je dost velký rozdíl když je střídavá složka 100 procent jako když je relativně malá což je případ chopper režimu. Myslím si, že ztráty v železe při vyšší frekvenci tu budou převažovat nad tím co se uspoří snížením reaktance cívky.

Tomáš

To nepochopení je spíš na mojí straně. Reagoval jsem na něco co jsem si domyslel protože to nebylo řečeno. To mé domyšlení zjevně nebylo ve shodě se skutečností.

Pomale diody v driveri ? Zeby nestihali tu energiu odvadzat do zdroja ? Nejak to nemam prakticky vyskusane, ale teoreticky by to malo pomoct.

J0hny píše:Pomale diody v driveri ? Zeby nestihali tu energiu odvadzat do zdroja ? Nejak to nemam prakticky vyskusane, ale teoreticky by to malo pomoct.

Mam takovy pocit ze se zde resi prilis teple krokove motory a ne jejich driver. Rychle diody ochrani driver od napetoveho namahani spickami vzniklymi pri spinani, ale teplotu motoru ovlivni minimalne.

(Vase predstavy o proudeni energie asi nebudou prilis slucitelne s realitou)

Ako vravim, prakticky som to neskusal, narazam na sposob odvedenia naindukovanej energie. Ak je tam RC clen miesto diod, nevravte mi ze hodnota joulehovho tepla sa oproti diodam nezmeni. Nedostatocnym odvedenim si dovolim zamyslat sa, ci stupaju hysterezne straty a straty virivimi prudmi a snimi teplo. Suhlasim vsak, ze toto teplo sa zmeni minimalne, ale kolko je to minimum ?
Niekde som tu videl ze predchadzajuci driver motory az tak neprehrieval, na oplatku sa hrial driver. Preto riesim viac driver nez motor. Pozeral som zahranicny web, kde tvrdia o pravidle pri znizovani pridrzneho momentu v kludovom stave, kde cim mensi pridrzny moment-tym viac sa motory hreju. Jednak mi bolo jasne ze nejde o mixed decay, jednak v driveroch nebola ani jedna dioda (len ochrana v tranzistore), teda preto ma napadla suvislost aj s diodami.

Takze: hreje sa ten motor aj na linearnom zdoji prudu ?

J0hny píše: Ak je tam RC clen miesto diod, nevravte mi ze hodnota joulehovho tepla sa oproti diodam nezmeni.

No mluvime-li o motoru tak tam se hodnota jouleova tepla opravdu nezmeni. Mluvime-li o driveru tak tam se samozrejme energie protopi na R (a zanedbatelna na C podle ESR) Pokud jsou diody tak tam se cast protopi na prechodu diody a cast se vrati do zrdoje (pouze pri fast decay).

J0hny píše: Nedostatocnym odvedenim si dovolim zamyslat sa, ci stupaju hysterezne straty a straty virivimi prudmi a snimi teplo.

Presne naopak. Cim vic energie odvedu, tim vic ji tam musim zase nacpat spatky aby motor pracoval s danym proudem. Ale tim padem mi roste amplituda zmeny magnetickeho pole a tim vic se mi projevi virive proudy a hysterezni ztraty. Energii z motoru beru pouze pokud chci snizit proud (aby stihal sledovat pozadovany) ale rozhodne ne proto aby se min hral. Kdyz chci aby se min hral tak do motoru zadnou prebytecnou energii necpu.

J0hny píše:Pozeral som zahranicny web, kde tvrdia o pravidle pri znizovani pridrzneho momentu v kludovom stave, kde cim mensi pridrzny moment-tym viac sa motory hreju.

Ale pri jakem zapojeni?? Proc myslite ze Profistep a vsechny kvalitni driveri snizuji proud pokud delsi dobu stoji??

Spousta tvurcu homodomodriveru maji radost jak jim to pekne funguje a ani se to nehreje kdyz se motory toci a jsou tak trochu prekvapeni (do doby nez si prectou nejakou "fundovanou" diskuzi) jakto ze kdyz motor zastavi tak se najednou hreje. Odpoved je jednoducha. Kdyz se jim motor toci tak tam driver nestiha dodavat proud a motor se nehreje (moment taky samozrejme nema) kdyz se motor zastavi tak ejhle driver zvlada najednou krmit pozadovany proud a motor se hreje. A na tento popud se rozjedou sirokosahle diskuze od tech "nejvetsich" odborniku jakou soucastku kam zapojit. Vyskedek je ten ze je spousta zmatecnych nefunkcnich a nebo nahodou neco delajicich zlepsovaku ktere amaterska obec s oblibou pouziva a ma pro to dokonce vypracovanou teorii (samozrejme s pouzitim technickych vyrazu aby to melo nejakou vahu).

Dakujem za vysvetlenie, moje prispevky nehodlam formulovat ako presvedcenie o opaku pravdy. Ked je odpoved formou otazky, diskusie - znamena to ze ma to zaujima a obhajujem moj nazor samozrejme ne vymyslenou teoriu ale prezentujem ,ako z vasej kritiky vidim, maximalnu ubohost vykladu na strednych skolach. Ze nejaky jav a velicina existuje vie vela z nas. Ale kde a ako a preco sa nieco deje, v tom mavame mi, teoreticky menej zdatny, samozrejme chaos a mylne predstavy.
Ja som sa domnieval, ze pouzitim velmi rychlych diod sa prave zaporna amplituda magnetickeho pola znacne znizi. Predstavoval som si amplitudu magnetickeho pola ako sinusoidu striedaveho napätia orezanu diodou. Ako znizenim prudu tecucim opacnym smerom, pri odpojeni cievky. Chapete ?

Ja nemyslim kritiku ve zlem, ale nerad bych aby treba dalsi zacatecnik citatel na tom zakladal nejake uvahy a podobne.

Na nejakou orezanou sinusovku zapomente. Je pravda ze se veskera teorie (jak kapacitory tak indukcnosti) vysvetluji na harmonickem prubehu (tedy funkce sinus a cosinus), ale v krokovem motoru je tento prubeh (tedy sinus / cosinus) dosahovan trochu slozitejsimy prubehy ve kterych se uplatni spousta odchylek od idealnich vlastnosti pouzitych prvku.

Vase zjednoduseni je asi takove jako byste rekl ze servo (ted nemyslim moderaske ale to zdejsi pouzitelne pro CNC) se toci takovou rychlosti jake na nej prilozite napeti. Je pravda ze mezi napetim a otackami je vztah, ale do hry vstupuji veci jako promneny moment na hrideli, PWM, PID a dalsi a dalsi.

Stejne tak do te sinusovky pro krokac vstupuji veci jako je zpetnovazebni PWM (kapitola sama pro sebe) Otacky a moment na hrideli.

Proste ctete a zajimejte se o to dal a casem prijde (pokud vytrvate) hlubsi pochopeni problematiky.

Na vysoke se taky uci "nejaka" teorie, ale hlubsi poznani problematiky je vzdy podlozeno vlastnim zajmem o konkretni tu kterou věc. Ona "nejaka" teorie "pouze" pomuze-umozni pochopit to co chcete ovladat vice do hloubky.

Takze mou kritiku neberte jako utok na vasi osobu, ale jako snahu a napravu nekterych mylnych predstav a teorii.

Uvazoval som pouzit rele na prepnutie sekundaru na zdroji, ked budu 5 sekund motory stat, prepne sa 6 voltova odbocka, az pride hocjaky impulz step, cvakne to zas na 24. Neriesi to problem ked 2 motory stoja a 3. sa hybe Kondenzatory v zdroji tiez nepotesi. Co vy na to ?

J0hny píše:Uvazoval som pouzit rele na prepnutie sekundaru na zdroji, ked budu 5 sekund motory stat, prepne sa 6 voltova odbocka, az pride hocjaky impulz step, cvakne to zas na 24. Neriesi to problem ked 2 motory stoja a 3. sa hybe Kondenzatory v zdroji tiez nepotesi. Co vy na to ?

Rele sa zapne za par milisekund. Kondenzatory sa nabiju na vyssie napatie za dalsi cas. Ak pride step a zaroven bude malo napatia tak hrozi strata kroku. tadialto cesta nevedie

V mojom pripade mam dlhe rampy na rozbeh, bojim sa skor ze elektrolyty sa budu prehrievat.

A ceho tim prepinanim napeti chcete dosahnout?? Pokud driver funguje tak jak ma tak do motoru potece proud stejny at pouzijete 6 voltu nebo 24. Pouze se zmeni strida PWM na driveru. Motor to rozhodne neschladi. Ledaze byste mel vysoky odpor vinuti a snizil napeti natolik ze by driver nemohl dosahnout pozadovaneho proudu. Ale neni proste jednodussi rict driveru at snizi proud motoru kdyz motor stoji??

No zrovna motor v mojom pripade ma velky odpor cievky a este pol ohmu na Rsense a fet tranzistore.
No rele je jednoduche jak facka, inac ma to napada spravit len tak, ze sa bude menit referencne napätie na riadiacom IO.

I kdyby jste tu referenci mel menit tim relatkem tak to porad bude elegantnejsi reseni nez trapit zdroj a relatko a elyty.