25. 11. 2015, 1:25
Co se týče plynů, tak situace je asi takováto:
tlaková láhev by se neměla vypouštět až do mrtě, ale vždy tam pár desítek barů nechat, u nás SIAD tvrdí že 25-30 bar. Prý z důvodu vyšší životnosti ventilu, praxe je však taková, že při plnění se láhev připojí na trojcestný ventil, kdy veškeré potrubí se pročistí pomocí toho zbytkového tlaku z láhve a pak se to plní ze zásobníku. Jenom superčisté plyny od 5.5 nahoru se ještě láhve vyvakuují a pak teprve plní. Takže to je ohledně plnění.
Co se týče výroby, tak dnes existuje několik cest.
1) stlačí se vzduch normálním bezolejovým kompresorem (takto se vyrábí tzv. technický vzduch), takže tento vzduch by měl mít složení stejné jako vzduch který dýcháme, jen by neměl obsahovat částice větší než 1 mikron
2) membránové moduly, dnes strašně populární protože je to malé, energeticky nenáročné a levnější. Prostě se vezme vzduch odfiltrují se pevné částice a pustí se do membránového modulu, jedná se to tubulární moduly s dutými vlákny. Takto lze získat velice čistý kyslík a dusík. Někdy se zase míchají dohromady a vyrábí se tzv. syntetický vzduch.
3) kryogenní destilací, vzduch se zkapalní a pak se nastřikuje do kryogenní rektifikační kolony, která má ještě několik pomocných kolon na další dočišťování a separace. Tímto způsobem lze získat vzácné plyny jako neon, argon, krypon a xenon, ale i trošku vodíku a helia.
Takže s čistotou se to má takto: pro potapěče a podobné nenáročné aplikace se většinou bere ten technický vzduch.
Plnění pneumatik a různé ochranné atmosféry z dusíku používají dusík z membránových modulů.
Pro potravinářství se většinou bere dusík z membránových modulů, CO2 se bere z lihovarů, kde vzniká jako vedlejší produkt kvasných procesů kdy má jednak vysokou čistotu a potom si tak lihovary dělají strýčka, že CO2 je u nich žádaný produkt.
Pro medicínské účely se kyslík a dusík berou coby odpadní plyny z pomocných kolon z kryogenní destilace, kdy se jedná defakto o ten odpad "plyny nízké čistoty", ale pro laika jsou extrémně čisté.
Argon a helium na svařování, podobně jako neon a krypton do svítidel se dají získat pouze kryogenní destilací, takže pocházejí odtud. Vzhledem k faktu, že jejich spotřeba je docela masivní a obsah ve vzduchu zanedbatelný (pod 1%) tak se při jejich výrobě vyrobí spousta medicínského kyslíku, kyslíku do oceláren, kyslíku na parciální oxidaci uhlovodíku a kapalného dusíku. Tedy ještě před 30-ti lety to bylo, tak že se hlavně produkoval ten kapalný kyslík, proto jsou provozy na jeho výrobu u oceláren a rafinérií, dneska je to tak, že podstatnou část jejich příjmů tvoří právě ty vzácné plyny.
Helium se tedy hlavně vyrábí při čištění zemního plynu, kdy v USA v některých ložiscích mají až 4% He v zemním plynu, který pak odstraňují, takže jej berou jako takový hodnotný odpad.
Jinak čtete správně, kyslík používaný v konvertorech, pro zušlechťování železa má stejnou, nebo vyšší čistotu než medicínský kyslík. Podobně kyslík kterým se zplyňují dehty a asfalty v Litvínově je často čistější než ten medicínský (vše z důvodů udržení NOx na co nejnižší hladině), popřípadě omezení tvorby nitridů železa.
Medicínský kyslík je tak drahý, protože se jednak vyrábí mícháním kyslíku a dusíku z kryogenního no a potom se na něj dá štempl, že je zdravotně nezávadný což jeho cenu zvýší o cca 25%.
Samozřejmě vývoj jde kupředu a někdy se můžete setkat s plyny získanými jinak než bylo popsáno výše. Třeba lidé, kteří čekají na transplantaci plic, s sebou nosí malý membránový modul, který jim obohacuje vzduch na tuším 25% kyslíku a tento vzduch je také brán jako medicinální. Vejde se to do menšího baťůžku a do nosu vedou dvě hadičky, což umožňuje těmto lidem třeba vyjít schody. Pro tzv. kryošou, kdy se do panáků s alkoholem lije tekutý dusík se používá dusík z kryogenní destilace a to je potravinářská aplikace. CO2 do sifonů se v Ostravě dělal katalytickým spalováním svítiplynu. Takže to co jsem vyplodil nahoře je obecný text, jak to vypadá v cca 80-ti% případů a ve zbylých 20-ti% to může být jinak. Každopádně vzácné plyny vyrobíte pouze kryogenní destilací, tak daleko membránové technologie zatím nejsou. Obecně však platí stupnice čistoty (nejméně) komprese - membránové moduly - kryogenní destilace (nejčistší).
Elektrochemik holdující strojařině
Doma: HOLZMANN 1222P, Holzstar DB 450, RP2300FCXJ, KITin1900HF
Práce: Gravos - GV30 s vřetenem Isel 750W, M3K 260, GV21 2A; StepFour - Precise 760; Comagrav - Zonda; CNC Singular - Airbrush; Felixprinters - Felix 3.1
.
