CNC Fórum

Asi bych udělal pořádný měření tepla. Na každém výměníku zvlášt,před ventilem ,za ventilem,na začátku výměníku ,ve prostřed ,na konci výměníku,před ventilem a za ventilem.Jeden obrázek z naměřenýma teplotama při fungování a jeden obrázek,když to blbne.Možná by to pomohlo s řešením problému.

Až to budeme po neděli zase cvičit, tak vyfotím print screenem obrazovky vizualizace kdyz to jede OK a kdyz to blbne a hodím to sem. Ostatní teploty můžu změřit teploměrem a dopsat je tam.

rawen píše:Kdepak jsem už viděl, jak se dělá kreatin pro kosmetiku... že by v Tonaku???
Anebo jsem úplně vedle?

Radek

S tonakem spolupracujeme co se týče dodavky suroviny ale pro něco úplně jiného. Tohle je výroba průmyslového tuku, který je jako základní surovina pro následnou výrobu mýdel, šampónů atd. Bohužel se nemůžu moc rozkecávat, protože všechno know how je pantentově chráněno.
Tohle jsou stránky naší firmy http://tanex.cz/cz/

Ahojky ,
zkusila bych se podívat na výměníky termokamerou
http://www.fluke.cz/comx/portal_gen.asp ... cs&page=ti
se záznamem a pravděpodobně by se ukázal ten časový průběh teplot v jednotlivých sekcích včetně problémových míst docela názorně gradienty teplot
rozvaděč páry a sběrač kondenzátu...každá sekce -tedy čtvrtina výměníku by mohla být napojena obdobným způsobem jeko kotel ÚT k vytápěnému domu prostřednictvím čtyřcestného ventilu,vybalancovaly by se jednotlivé čtvrtsekce a odstranilo vzájemné ovlivnění ,ve stávajícím provedení není respektovám protiproudý princip chlazení=jako u chadiče v pálenici ....snad jsem psala srozumitelně

pavlaxy píše:Ahojky ,
zkusila bych se podívat na výměníky termokamerou se záznamem a pravděpodobně by se ukázal ten časový průběh teplot v jednotlivých sekcích včetně problémových míst docela názorně gradienty teplot
rozvaděč páry a sběrač kondenzátu...každá sekce -tedy čtvrtina výměníku by mohla být napojena obdobným způsobem jeko kotel ÚT k vytápěnému domu prostřednictvím čtyřcestného ventilu,vybalancovaly by se jednotlivé čtvrtsekce a odstranilo vzájemné ovlivnění ,ve stávajícím provedení není respektovám protiproudý princip chlazení=jako u chadiče v pálenici ....snad jsem psala srozumitelně

To by bylo naprosto super. Napadlo me to taky. Jestli někoho znáš kdo ji má, tak šup s ním k nám.

Co se zeptat hasicu casto termokamery pouzivaj na hledani skrytych mist pozaru.

Termokameru by mohli mít i v nějaké stavební firmě, používají ji při zateplování.

Určitě ji mají ve firmě KOMO, se kterou mimo jiných konzultujeme náš problém, protože je prodávají.
http://www.komo.cz/teplomery/FlukeTi20_CZ.pdf
Zkusím se zítra poptat. Mimo jiného jsem včera byl na "čumendě" v Německu u konkurence, kde běží ten samý výměník. Pára má 6bárů a teplotu 160st. Jeden servák reguluje páru do rozváděče a na druhé straně ze sběrače odvádí kondenz jeden jediný hrníček. Všechny ventily na obou stranách jsou roztočené naplno. Trubky jsou delší /cca 6 m), ale jsou použity jen 3ks. Zbývající 3 jsou jako záskok až se výměník moc zanese.
Na fotkách je naprosto všechno vidět. U nás jsou místo plovákových hrnců (fungovaly blbě) nasazené lihové termické. Ty jdou už na 100%. Prodloužili jsme dobu chodu na cca 3-4hod, ale pak to stejně zhavaruje. Jediné co už mě napadá že se na vnitřní straně trubek nalepí jakýsi šlem a ten brání převodu tepla. Po proplachu to totiž jede OK. Moje teorie je, že nemec má trubky mírně varhánkovaté (na foce "segment" je to vidět jen z venku, ale stejné je to uvnitř) a tím pádem jak surovina proudí přez ty varhánky tak to může mít jakoby samočistící schopnost. Ten jeho výměník vyrobila jakási firma a na hovno tam ty varhánky nejsou. Určitě to musí být výrobně dost náročné a zbůhdarma by je tam nedělali. Je vyfocen i štítek z jednoho segmentu, možná to někomu něco řekne.

magi píše:Jediné co už mě napadá že se na vnitřní straně trubek nalepí jakýsi šlem a ten brání převodu tepla. Po proplachu to totiž jede OK.

A jak se to chova, kdyz jedete jen va vodu? Myslim, zes rikal, ze i s vodou to zlobi ...

Na vodu je to OK, možna jsem to blbe napsal. Přemýšlim kde sehnat takovou leštěnou vlnitou nerezovou rouru jako je na fotce. Přece to musí existovat jako polotovar. Pochybuju že by to někde vyráběli na zakázku. Moje teorie je, že naše trubka není leštěná ani vlnitá. Tím pádem na ní ulpívá film, který funguje jako izolant. Tím hůř že se surovina uvnitř nemíchá, protože tam nejsou ty vlnky. Pokud totiž na začátku zavřu páru do jedné trubky, tak to topí, až to přestává topit, tak trubku otevřu a zas to nějakou dobu topí. Myslím, že trubka která je zavřená (nemaká) je proti tvorbě filmu imunní. Nenapadne někoho kde sehnat takový leštěný vlnovec ve 4 metrech. Předělat vnitřní rouru výměníku za tuhle vlnitou je detail, pokud ji budu mít.
V podstatě to přirovnám k tomu, jako když vezmu kostku másla a potáhnu ji po smirkovém plátnu nebo po skle. Kde mi to máslo ulpí víc?
Normální nerez roura pod mikroskopem je jako smirek a to může být ono.

Ono taky není nerez jako nerez. Možná z vás někdo narazil na to, že na některé nerez hrnce a kastroly se velice snadno přichytává připravovaná potrava. Jednou na dovolené jsme měli u chaty k dispozici krb na rožnění a kotlík z nerezu na guláš. Když jsem tam vařil guláš, tak na dně dobré, ale od místa, kde přecházel bombírung dna do pláště se to po obvodě připalovalo. Když jsem se pak ptal majitele, říkal, že si to dělal sám ze dvou druhů nerezi. Dno bylo vylisováno a svařeno s pláštěm a od svaru nahoru se to chytalo. Povrch byl stejně lesklý.

Josef píše:Ono taky není nerez jako nerez. Možná z vás někdo narazil na to, že na některé nerez hrnce a kastroly se velice snadno přichytává připravovaná potrava. Jednou na dovolené jsme měli u chaty k dispozici krb na rožnění a kotlík z nerezu na guláš. Když jsem tam vařil guláš, tak na dně dobré, ale od místa, kde přecházel bombírung dna do pláště se to po obvodě připalovalo. Když jsem se pak ptal majitele, říkal, že si to dělal sám ze dvou druhů nerezi. Dno bylo vylisováno a svařeno s pláštěm a od svaru nahoru se to chytalo. Povrch byl stejně lesklý.

Jo to je další z možností která mě napadá. Tohle je vyrobeno z obyčejné trubky 50x2. Předpokládám že nejlacinější jakost, co kde mají.

Dělají se ohebné nerezové trubky, ale jen do 25
např.
http://www.ypsilonplus.cz/katalog-eurot ... tml#trubky

Josef píše:Ono taky není nerez jako nerez. Možná z vás někdo narazil na to, že na některé nerez hrnce a kastroly se velice snadno přichytává připravovaná potrava. Jednou na dovolené jsme měli u chaty k dispozici krb na rožnění a kotlík z nerezu na guláš. Když jsem tam vařil guláš, tak na dně dobré, ale od místa, kde přecházel bombírung dna do pláště se to po obvodě připalovalo. Když jsem se pak ptal majitele, říkal, že si to dělal sám ze dvou druhů nerezi. Dno bylo vylisováno a svařeno s pláštěm a od svaru nahoru se to chytalo. Povrch byl stejně lesklý.

To taky mohlo být nižší tepelnou vodivostí materiálu nebo tenčím plechem, obojí se projeví stejně. Nejhorší ze všeho bylo když jsem si kdysi podobným způsobem frajersky udělal kotlík z titanu. V něm se připálila i polévka z kostky

Tak zase zpět, odvolávám co jsem řekl a vracím se k původní teorii.
I bez proplachování vodou, když na chvíli zastavím (kondenz odteče), tak to chytne grády jak prase a opět to topí jak za mlada. Nalepený šlem, tedy můžeme zaplať pánbůh vyloučit. Takže to znamená že ty termické odváděče z nějakého důvodu po určité době přestanou pouštět kondenzát. Na horní trubku strana kondenzátu ze spoda pod izolaci jsem píchnul čidlo zapojené na datalogger a tam je jasně vidět pulzování teploty. Běhá to od 106 do 118st. Vždy když je teplota vysoká, tak se to zesere a přestane to topit. Pak asi odvaděč pustí, kondenz odteče - teplota roury spadne a teplota suroviny se zvedá (servo začíná přivírat).
Ačkoliv logicky by to mělo fungovat naopak. Tyhle cykly jdou cca po 15-20ti minutách.
Tohle video by tomu asi i odpovídalo http://www.komo.cz/download.php
Otázkou je, jestli to tedy nechce vložky nastavené na vyšší teplotu.