lubos píše:No právě , asynchronák jako generátor nefunguje. Netušil jsem že všechny AC serva mají magnety vždy jsem žil v domění že jsou to jen lepší asynchronáky co mám toho panasonica tak ten magnety nemá, a je to normální AC servo s brzdou ( ted už bez brzdy) a k tomu byl encoder.
Trochu teorie, opakování školních znalostí a českého názvosloví, zasvěcení prominou, snad vnesu jasno do nejasností:
1) asynchronní motor je nejčastěji 3f (může být i 2f a 1f) motor s tzv kotvou nakrátko, to je ten co má rotor z "tyčí", lze vyrobit tak že se buď Cu tyče prostrkají svazkem plechů a v čelech se naletují do kroužků nebo se svazek plechů zastříkne ve formě hliníkem vč. vrtulek pro chlazení a pak přetočí, to je nejčastější konstrukce. Lze si to celé představit jako transformátor se zkratovaným sek. vinutím (kotva). Pokud by se točil rotor stejně rychle jako mag. pole ve statoru, v rotoru se nebude nic indukovat. Pokud se rotor začne zpožďovat proti mg poli ve statoru, začne se v rotoru indukovat proud, ten vytváří mg. pole rotoru - a ejhle máme dva magnety které se navzájem mají nebo nemají rády a začne se to točit, se skluzem = asynchronně. Např. při 50 Hz a 2p vinutí 50*60=3000 ot/min tzv. synchronní otáčky, jmenovité jsou třeba 2950, těch 50 je skluz nutný z důvodu viz výše. Z toho také vyplývá že to nemůže fungovat při 0 otáček, protože není kde brát skluz. Může být v provedení s vinutou kotvou vyvedenou na sběrače ("kroužkový motor"), dělalo se to kvůli měkkému rozběhu.
2) synchronní motor má na rotoru (je jedno zda je mechanicky uvnitř či vně statoru) buď permanentní nebo elektromagnety (buzené ss proudem). Protože se v něm to druhé mg. pole vytváří nezávisle na poli statoru, není pro jeho vytvoření třeba skluzu a rotor se otáčí přesně - synchronně s mg polem ve statoru. Díky tomu to mj. může fungovat i při nulových otáčkách, což se využívá v případě tzv. AC serva - to vyvíjí moment i při 0 otáčkách, "drží" polohu. AC servo tedy není nic jiného než 3f motor s rotorem - kotvou z perm. magnetů, vybavený nějakým snímačem pro určení polohy kotvy a tím možnosti regulace zpětnou vazbou. Celé je to optimalizováno pro napájení proměnným kmitočtem a střídou ze spec. budiče, obvykle napájeného přes usměrňovač a ss meziobvod ze sítě.
Tzv. BLDC (brushless - bezkartáčový stejnosměrný) je jen trochu nešťastné, zavádějící označení pro soustavu 3f synchronního (tj. s rotorem s perm. magnety) motoru a elektronického střídače který vyrábí z DC napájení 3f střídavinu, sestava byla původně obvykle napájena z bateriíí, proto to BLDC v označení pro odlišení od komutátorového ss i st motoru. Motor sám by běžel i na 3f trafo vhodného napětí z běžné sítě, samozřejmě bez možnosti regulace otáček. BLDC se často vyskytují v provedení s rotorem vně, to má výhodu mj. ve vyšším kroutícím momentu, za cenu horší možnosti chlazení vinutí statoru.
3) synchronní motor funguje jako generátor samostatně, bez nutnosti připojení k vnějšímu zdroji, (nemluvím o prvotním nabuzení) pak se mu říká alternátor. Pokud má na rotoru perm. magnety, je jeho napětí naprázdno téměř lineárně závislé na otáčkách, kmitočet samozřejmě také, nelze ho rozumě regulovat. Použití - "dynamo" na jízdním kole pro osvětlení(jednoduchost), alternátory na některých motocyklech (asi z důvodu ceny) Vinutou kotvu má běžný alternátor z auta, lze ho snadno regulovat, obvykle dnes vestavěným polovodičovým regulátorem. Alt. z auta je navržen na vysoké otáčky a nucené chlazení ventilátorem, má vestavěný 3f usměrňovač. Při odstranění usměrňovače , vhodném 3f napájení a ss buzení kotvy by se taky točil jako motor. Stejný princip mají i velké "turboalternátory " v elektrárnách, synchronní otáčky 3000 1/min, výkon třeba 500 MW.
4) asynchronní i ten úplně nejobyčejnější 3f motor s kotvou nakrátko může fungovat jako generátor, běžně se to taky používá (jednoduchost, cena), ale neumí vyrobit napětí sám o sobě, (nemá kde vzít mg pole ), musí být připojen k vnějšímu zdroji 3f proudu a musí být zdrojem mech. výkonu ( větrný, vodní, spalovací, parní motor nebo nějaký silný jedinec, nemusí být moc chytrý) roztočen na nadsynchronní (to je rozdíl mezi režimy motor-generátor) otáčky , třeba těch 3000 + dejme tomu 50 skluz, tedy 3050 ot/min. Se zvyšujícími se otáčkami - skluzem roste výkon dodávaný motorem - v tomto režimu generátorem až do určitého bodu. Samozřejmě se ale může točit jen těmito víceméně pevnými (synchronní + skluz) otáčkami, z čehož vyplývá spousta dalších souvislostí, hlavně požadavek na konst. otáčky zdroje výkonu. Úmyslně do toho nemotám účiník atd. Uffff