CNC Fórum

Jen tak pro zajímavost - můj pohled na svářečky pro elektrodové svařování (zkopírováno ze skupiny CZ/SK svářeči na FB kde maník vybírá svářečku, autor textu jsem já):
Pánové k tomuto vám něco napíšu a myslete si o tom co chcete. Sám jsem tomu nevěřil, dokud jsem to nevyzkoušel. Budu psát jen a pouze o svařování MMA, tedy obalenou elektrodou. Ano ty levné invertory "nějak svařují". Když pomineme jejich neduhy jako obtížné zapalování oblouku, nestabilitu oblouku, utrhávání oblouku když jej natáhnu a další negativa, tak nějak svařovat dokážou. Ovšem kdo někdy v životě svařoval Triodynou (MEZ Brumov) nebo hodně kvalitním usměrňovačem jako byla třeba ZU315 (BEZ Bratislava), tak ví, že tyto neduhy tam prostě neexistují. Ještě zcela nedávno jsem nevěřil, že nějaký invertorový stroj může vařit stejně dobře. Až mi kolega Jakub Oulehla povídá: "Hele, ty máš doma EWM Tetrix a používáš jej pouze na TIGa, zkus to taky někdy s elektrodou, budeš čumět jak puk". A taky že jo. Zavolal mi známý, že potřebuje vyměnit tažné oko na podvalníku + přivařit uši pro sklápěcí nájezdy. Vědělo se, že to je mat. tloušťky 20mm a bude se vařit do stoupaček. Tak jsem tentokrát nevzal ani Omicron ani AlfaIn, ale vzal jsem ze zvědavosti ono EWMko (o kterém jsem říkal, že je nikdy na elektrodě trápit nebudu) a nestačil se divit. Elektrodou tím může vařit doslova a do písmene úplný pitomec. Neexistuje aby se přilepila elektroda, nebo to zhasínalo a nebo to nešlo zapálit. Prostě Triodyna jak vyšitá. Jediný problém byl s prodlužkami, neboť dotyčný neměl doma kloudnou prodlužku 2,5mm a já tam sázel jednu 3,2ku elektrodu za druhou Toť vše. Bohužel negativní ukazatel je vysoká cena těchto strojů, jako je EWM, Fronius, Kemppi. Ale co se týče výhradně elektrodového svařování, poohlížel bych se po starším Fronius Transpocket a nebo podobném stroji.

Mám presne rovnakú skúsenosť. Roky rokúce zváram s triodynkou 220, s ktorou som max spokojný. No a tohto roku na jar som potreboval zvariť konštrukciu na maliny na zahrade. Bagríkom by som tam triodinu doviezol, no vlani som kúpil Tig Fronius, tak som chcel vyskúšať ako sa bude s ním zvárať s elektrodou. Vyrobil som nejaký konektor na kabel, lebo som nemal, ale moc dôvery som v tomu nedával. No zvára to lepšie ako tá triodina. Úplná pohoda, zapalovanie jedna báseň, stupačky na malé ampére úplne v pohode, žiadne zhasínanie oblúku. Zatial som triodynku nechal, no časom asi pôjde na recykláciu- zaberá miesto.

Souhlas. Mám EWM, zkoušel jsem elektrodu (bazickou, rutilky nežeru), paráda. Ale měl jsem Lincolna MIG/MMA, a ten svařoval elektrodou ještě o něco lépe. Oproti Omicronu byl o poznání lepší. Ale ten byl zase o dost lepší oproti Esabu (když jsem kupoval, měl jsem možnost srovnávacího testu). Chce to domluvit se v prodejně, kde si člověk může vyzkoušet, jak co vaří a podle toho si vybrat. Moc takových není, ale dá se taková najít.

Jsem po delší době nahlédl a že bych vyzkoušel migatronic pilot 2400 jak se chová s elektrodou? WTU si pamatuju na nich jsem dělal kdysi svařečák a svařovalo to taky parádně. Před lety cca 8 roků zpátky jsem chtěl hrozně tiga a sehnal jsem jetý omicron tiger, který uměl i lift tig, ale hořák pouze s ventilkem bez HF no zkusil jsem to u prodávajícího a tehdy poprvé tigoval a šlo to...nakonec se naskytl migatronic a ten jsem koupil taky. S tím omicronem jsem svařoval několikrát s elektrodou a že bych byl nadšený to se říct nedá. Protože jsem měl léta letoucí trafo s externím usměrňovačem UDA 160, tak jsem se rozhodl ho prodat kvůli nepotřebnosti. Přijel kupec, tak jsem mu to zapl a nech si to vyzkouší. On jako že né že to moc neumí. Tak jsem vzal kleště a říkám si to bude ostuda ani s tím nezapálím oblouk a hoši to jelo jak hutě krása stabilita řekl bych lepší jak ten omicron. Říkám prodávajícímu já si to snad s tím prodejem rozmyslím uplně mě to překvapilo. Samo, že jsem mu to prodal. Takže zkusím migatronic taky jsem si říkal že ta elektroda že je to jako možnost a né priorita no uvidíme jak se pochlapí.

magi píše: ↑9. 9. 2024, 11:34... kdo někdy v životě svařoval Triodynou (MEZ Brumov) nebo hodně kvalitním usměrňovačem jako byla třeba ZU315 (BEZ Bratislava), tak ví, že tyto neduhy tam prostě neexistují. Ještě zcela nedávno jsem nevěřil, že nějaký invertorový stroj může vařit stejně dobře.

A přesto se najdou lidé, kteří Triodynu rozeberou do šrotu a za utržené peníze si koupí (laciný) invertor.

Habešan píše: ↑14. 9. 2024, 11:13

magi píše: ↑9. 9. 2024, 11:34... kdo někdy v životě svařoval Triodynou (MEZ Brumov) nebo hodně kvalitním usměrňovačem jako byla třeba ZU315 (BEZ Bratislava), tak ví, že tyto neduhy tam prostě neexistují. Ještě zcela nedávno jsem nevěřil, že nějaký invertorový stroj může vařit stejně dobře.

A přesto se najdou lidé, kteří Triodynu rozeberou do šrotu a za utržené peníze si koupí (laciný) invertor.

Když u tý Triodyny je problém, že to normální baráčková elektrika neutáhne. Je to dělaný do průmyslu.

Jsem tada lepič, svářeč si říkat nebudu Samouk amatér, zvyklej na cočko a tiga s hfkem, můj první stroj byla tenkrát vyřazená UTA200, kterou jsem opravil, nastříkal a samo zapojení překopal...
Ale potřeboval jsem teď návarové eldy, mezitím se mi zasek za drápek akumulátorový Fronius, tak eldama, vyhrabal jsem ještě zabalené ebčka, říkal si že musím uvařit pár metrů, abych si zase zvyknul, a ono to vaří skoro samo

Je fakt, že jsem minulý rok Tiodynu RK320 taky prodal, ovšem nikoliv do šrotu, ale nějakým potrubářům z Loun, co dělají na rafineriích. Údajně ničím jiným nesvařují, že ještě nikdo nic lepšího nevymyslel. V té době jsem si to myslel ještě taky

Já jsem sice taky jen lepič a rozlišuju drží/nedrží a hezky svařený/hnusně svařený, ale nemůžou bejt třeba patrný rozdíly ve struktuře sváru pod ultrazvukem apod. ? Taky v tom zcela jistě hraje roli zvyk a subjektivní pocit.

jenicek píše: ↑16. 9. 2024, 7:37 Já jsem sice taky jen lepič a rozlišuju drží/nedrží a hezky svařený/hnusně svařený, ale nemůžou bejt třeba patrný rozdíly ve struktuře sváru pod ultrazvukem apod. ? Taky v tom zcela jistě hraje roli zvyk a subjektivní pocit.

V tom to právě je, aby to bylo "hezky zavařený" musí to vařit a ne chcípat a lepit se když jedu stoupačku - na což je kadet třeba Omicron. Přitom narvat tam víc proudu nemůžu, aby mi to nedělalo zápaly.

Triodyna je dynamo a dynamo má ideální svařovací charakteristiku pro svařování metodou MMA (elektrodou). Tomu se snažej invertory přiblížit pomocí procesorů, ale aby to procesor uřídil, musí mít možnost ten výkon někde vzít. A rychle reagovat na změny na oblouku. A vovovotom to je.
Kdysi jsem svařoval autobusovým dynamem s externím buzením. Pro bazický elektrody to mělo nízké zapalovací napětí, ale když už jsem to zapálil, tak ta housenka byla nádherná.

pafik píše: ↑16. 9. 2024, 8:36 Triodyna je dynamo a dynamo má ideální svařovací charakteristiku pro svařování metodou MMA (elektrodou). Tomu se snažej invertory přiblížit pomocí procesorů, ale aby to procesor uřídil, musí mít možnost ten výkon někde vzít. A rychle reagovat na změny na oblouku. A vovovotom to je.
Kdysi jsem svařoval autobusovým dynamem s externím buzením. Pro bazický elektrody to mělo nízké zapalovací napětí, ale když už jsem to zapálil, tak ta housenka byla nádherná.

Nejen Triodyna to umí (ačkoliv je brána za jakýsi "etalon"). Umí to i WTUčka, ZU315, UTA200 a další.
Kdysi jsem měl doma taky rotační zdroj, byl to německý Kjellberg z roku 1942, ovšem u té mi přišlo že nevaří tak dobře, jako Triodyna z Brumova.
Fakt je, že u invertorů je to asi opravdu o procesoru a jeho výkonu. Taky to hlavně bude o tom, jak si který výrobce "vyhrál" s řídícím firmwarem.
Kolega který mě na to navedl má Kemppinu já to zkusil s EWMkem, ale oba stroje pod 60tis koupit nejdou. Čili na domácí hraní je to nemyslitelné.
Před cca měsícem jsem koupil ještě jedno EWM je to Tetrix 200 (umí jen DC) za 30tis. z druhé ruky a to si myslím že jsem koupil moc dobře protože nová stojí 65tis. Tu první mašinu radeji ani nezmiňuju, to je EWM Tetrix 230 AC/DC - cena okolo 100tis. Když jsme někde vařili orbitkou (kde se používala jako zdroj), tak jsem měl strach odjet na oběd a přes noc jsem ji nikdy nikde nenechal.
Samozřejmě pro ruční svařování ať už TIGem nebo elektrodou je levnější varianta - EWM PicoTig, ovšem to je "očesaná verze" a nemá plně zapojený 19ti pinový automatizační konektor. Tím pádem je pro orbitku nepoužitelná. Mašinu jiného výrobce nemumím řídit (zkoušela se AlfaIn, ale nefungovalo to), tzn. jediná co pro mě padá v úvahu je Tetrix.
Nebo je pak pouze elektroda EWM Pico - to už jsme někde na 16ti tis.

Ještě přidám takovou zajímavost, kterou jsem tady nikdy nezmínil.
U metody TIG je nutné krom jiného i brousit wolframovou elektrodu. Ne jinak je tomu i u orbitky.
Tam ne proto, že by se nešikovností svářeče upalovala špička, ale spíše se na ní po 10-15 svarech udělá jakýsi nárůstek a špička už není ideální.
Aby byla zaručena opakovatelnost kvality svařování dle nestavených parametrů, je bezpodmínečně nutné, mít ideální špičku a stále stejný úhel.
Zkoušelo se to pochopitelně na začátku nejdříve v ruce, ale výsledky byly bídné a navíc se neustále musely dělat korekce proudů. Změnil se lehce úhel a už bylo neprovařeno do kořene, nebo naopak propal.
Tyto okolnosti mě před cca rokem donutily pořídit k celému svařovacímu aparátu ještě brusku na wolframy.
Neutrix WAG40 - cena vůbec není příznivá, ale bohužel jiná cesta nebyla (když chceš mít opici, musíš mít na banány).
Krom již zmíněných výhod to má ještě ten bonus, že veškeré broušení probíhá v uzavřené komoře s výfukem přes filtr.
Tzn. apoň při broušení "nežeru" to radioaktivní svinstvo - používám totiž zásadně červené wolframy (vydrží nejvíce).
https://youtu.be/0Fx4smkMV94?si=NhT6UDndeEMOlTQo&t=84

rozdíl je značný

poznas to i pri rucnim svarovani? ja poridil nejakou cinskou levnejsi brusku tak at vim jestli se mam tesit