CNC Fórum

Zdravím všechny,je jedno kam dáte hodinky,jestliže se díl někam pohne ty tisícinové hodinky to ukážou.stojánek s hodinkami je připevněn k tělesu hlavy a hodinky měří nástrojovou hlavu která se v něm otáčí a aretuje.hodinky nebyly v ose hlavy,takže by zaznamenali isebemenší pohyb(byly asi 15mm nad osou hlavy na rovné plošce které má kolem dokola 4)včera jsem hledal kroutící momenty vřeten soustruhů a zjistíl jsem že hlavu lze dát na soustruh ktery má univerzálku průměr 200mm,což je nesmysl.tam by byla nástrojovka ještě větší než 200.a tudíž i robusnější.aspon to testování k něčemu bylo.ještě jednou zdravím.

zdravím.tak jsem provedl nové měření a musím říci že pavelb mněl naprostou pravdu s hodinkama na proti páce shora na nůž.dopadlo to tak,že sem běhal po dílně od jednoho soustruhu ke druhému a měřil.výsledek: nejmenší na kterém je tato hlava 0,05(už né tisíciny).další SN 45 (univerzála průměr 250mm)s klasickou nožovkou 0,04.a poslední šestistovka (univerzála 315)dopadla nejlíp 0,02.použil jsem stejnou páku i závaží.závěr:nelze jí naložit tolik,kolik se zdálo ikdyž tohle byl extrém a hlava takovému zatížení nikdy vystavena nebude, ale zase víme že ikdyž se nůž dostane 0,05mm pod osu nemá to vliv na průměr obrobku.proto ty tisícinové hodinky nic neukázaly.nakonec nůž do díry se taky prohne ale rozměr sedí.snažil jsem se dopočítat kolik jí dát omezení na zatížení.jestliže jsme ji zatížily 285N/m tak pro kvalitní upnutí nástroje odpovídá 28N/m?poradˇte.díky.

ale zase víme že i když se nůž dostane 0,05mm pod osu nemá to vliv na průměr obrobku

Osobně dostávám nůž do osy obrobku tak, že mu sjedu čelo a na stopě uvidím, zda nůž potřebuje nahoru nebo dolu. Jak to měříte na na Vašich strojcích s přesností na 0,05 ??

Děláš to dost dobře bych řekl.
Pokud máš vprostřed čela kolík co potom zavazí navrtáváku, jsi blbě - pod osou, pokud ožvejkaný pupínek jsi nad osou.

Tak to dělá asi každý, ale on se ptá na ty setiny.

dam tak ze je pod osou
zmerim cudlik vypodkladam sparovejma merkama ktery jsem za timto ucelem zakoupil za hubicku

na druhym stroji mam rychloupinac tam to ladim podle toho jakej to dela povrch

No super nápad - měrky na ventily máš asi na mysli že?

jo serizuji se s nimi treba ventily
kupoval jsem to v bazaru za hubicku
koupil jsem ctvery a nakratil je flexou abych je mel obdelnikove akorat pod noze

A kčemu je dobrý AŽ tak přesný usazení noře ? Chystáš se na jemnou mechaniku ? 3-2 mm dírky nožem nebo něco do nármakových hodinek ?
Neboj nereju, ale v běžné praxi tuto přesnost posazení nože nepoznáš. Jen de-facto dodatečně hýbeš jakoby nepatrně s úhlem náběhu ostří vůči povrchu obrobku - si to nakresli.
A ty setiny do +- se na jakosti povrchu výrazně neprojeví, sám rozdíl nepoznám, ale možná někdo ano.
Laboroval bych s tím až při obrovských sériích, kdy chci šetřit nože, jinak to valného smyslu doma ve sklepě nemá.

delal jsem parni stroj s kotlem kterej sel zavrit v dlani

robokop píše:delal jsem parni stroj s kotlem kterej sel zavrit v dlani

Potom nemám námitek, jakobych nic neřekl !!! Tam už platí jiná fyzika - to už jen přehazuješ atomy kovu špičkou nože !
(Ale to je už úlet - extrém, se bojim, že na to se Pavlos nechystá)

Mi to připomnělo - hliník před ochrannou vrstvou napařený na Newtonovským zrcadle má taky sílu jednoho, nebo snad jen několika atomů tuším, ne ?
Tam mě bavilo dolešťovat na skle ty zlomky nanometrů vlnové délky světla. Koukám, že jsme podobně vyšinutí...

o tom mi nemluv astronimii jsem delal chvili profesionalne

zdravím,souustružení je můj chleba 15 let.točil jsem 300kg kusy,ale i díry nožem průměr 1,25.
i elektrody pro hloubičky průměr 0,23mm.u takových poerací má vliv všechno,ale při běžných operacích to tkové zdaleka není.teorie říká že při hrubování můžete dát nuž o jedno % průměru obrobku pod osu,a při hlazení nad osu.u díry obráceně.u hrubování to šetří nůž a u hlazení třeba dlouhých slabých kusů to pomůže proti chvění.
hledat stovky na ose nože není třeba.
Test ukázal co se stane s osou nože při zatížení nože 280N/m.(to znamená že simulačně vjel nůž do materiálu)Změnila se osa o 0,05mm a tisícinové hodinky ukázaly jaký vliv to má na průměr obrobku.žádný.lze to ijednoduše spočítat.a hlavně komu záleží na průměru když hrubuje?a u hlazení nebude zátěž 280N/m.jen pro zajímavost třífázový motor 3kw má kroutící moment 10N/m při 2900ot.takže na nástroj nemůže působit větší síla,protože vřeteno by už stálo.nebo ne?

robokop píše:o tom mi nemluv astronimii jsem delal chvili profesionalne

Já jen v ama-podmínkách. Ale zbyl mi 2x150 mm (1:8 ) Newton inspirovaný binarem J. Koláře ale pohled do něj stál opravdu za to. Eliminoval interference v atmosféře a hloupej mozeček si z toho složil násobně lepší obraz při "live" koukání, než přes jakkoli super korigovaný monokl.
Přesně jak to p. Kolář popisoval někde na netu, ten zážitek ze složeného obrazu 2 objektivů stojí za tu námahu.
Žádný binokl nástavec - rozbočka na 2 okuláry s jedním objektivm na tohle nemá !
Nezapomenu na Jupiter s hnědou dálnicí-pruhy okolo rovníku - vše mělo barvy !!! Saturn s prstýnky taky nebyl marný, galaxie v Andromedě super, a třeba planetárka M57 v Lyře ? Mňam ! Namíříš na souseda ve čtvrtfázi, nebo srpku Měsíce a máš chuť se tam jít projít po těch pohořích. Síla ...
Nic, konec, už jsem dlouho nekoukal, a jsem i off ve vláknu. Přemýšlím, že to jednou opráším a udělám k tomu nějak řízené osy - až do toho řízení proniknu někdy ždibec dál.
Čus bus.

o tom mi nemluv astronimii jsem delal chvili profesionalne

No vy dva ste se teda hledali