Uvidíš až ujedeš a propálíš, a nebo to při té rychlosti vyladíš a budeš stíhat.
Platí - větší rychlost, větší proud, víc argonu - musí to "stíhat".
Pro začátek bych klidně ještě ubral. Asi tak - jedeš pomalu, malým proudem, foukáš dost agonu - svár je pěknej bílej až do mírně okrové. Jedeš fofrem, dáš víc proudu, seš efektivnější na úkor vzhledu sváru - zmodrá až fialoví - musíš chemicky následně čistit. Platí pro nerez samože. Když chci následně plech i se svárem táhnout, radši jedu pomalu a důkladně, abych dostal pevnější svár.
Když to má mít běžnou pevnost, můžu dupnout na plyn. (obrazně, ne argon).
Vyber si
Tuším, že Ti jde hlavně o dizajn, ne ?
Ještě malé info ohledně ukončení sváru - kvůli vzhedu. Asi ten tvůj svřecí stroj umí koncové vypnutí ? U mě to řeším koncákem a stykačem (ev. relátkem) které mi shodí primár svářečky a oblouk poslušně zhasne a udělá pěkné zakončení housenky.
Otázka jak kterej stroj snáší "výpadky" elektřiny na primáru, ale logika říká, že by to měl mít výrobce ošetřeno. Můj to snáší už cca 5-6 let.
Mám pocit, že Ty si můžeš jakýkoli vypnutí kdekoli zapnout v Machu, ne ?
Nejsem v něm ještě tak promrskanej, tak mám koncák a relátko na primáru. Stopnu jím současně pojezd DC motorkem s převodovkou i svářečku - primitivní, bez pc a driverů, leč účinné a funkční.
Ale dnes už bych tam ten krokáč dal taky, on tak krásně vrní, když pracuje.
Pro ty kdo dělají od ruky levnýma TIGama a nastavujou konec sváru různejma plíškama, co stykač a šlapátko, ha ? Šlápnu, zapálím, svařím, dojedu a povolím šlapku a musí to fachčit.
Nebo tlačítko - mikrospínač na rukojeť a dva dráty od něj, to už je fuk...
