CNC Fórum

jojo
testovano na hodne starejch kompech

čau, mám zkušenost, že na GVE64 stačí jakýkoli dnes funkční PC, ale když na tom pak máš ještě normálně dělat + občas net, youtubko, atp., tak kvůli sobě pořídíš silnější, co stačí GVE, je pro mě o nervy

pockat pockat, tam jako muzu mit ten armote a jeste neco k tomu? No to u macha neexistuje

Projdu so trochu ten manual a dam sem par otazek na ktere bych se ohledne toho gravosu chtel zeptat. Ty jejich stranky uz nejsou dlouho aktualizovane a ani nevim jak moc je aktualni ten manual ktery prelouskavam. Nikde sem tam treba nenasel jak to bere prumery nastroju, do macha napisu G41 D02 a mam tam nactenou korekci nastroje cislo 2, ale v armotu o tomto nemuzu nic najit, funguje to podobne?

čau Jiří,
ano i v Armote je tabulka nástrojů a Géčka samozřejmě umí, ale osobně to obcházím a korekci už mám v G-kódu z CAMu, ale ručně to jde taky programovat, osobně jsem i při blbým čtverečku rychlejší v CAMu něž zapsat 5 řádků kódu "růčo" a k tomu souběhu programů při frézování, tak mám tam PC šunku a Youtube nebo hudbu si k obrábění pouštím běžně plus další věci, GVE totiž funguje jako "interpolátor" a počítá vše na kartě, ne jak TB6560 a Mach v PC
P.S. Manuál jak ke GVE, tak k Armote je na stránkách aktuální, proč měnit něco, co funguje dokonale

Ahoj, diky za odpoved, uvazuju o tom, ale prave delam jen jednoduche veci, programuju si to vsechno rucne, proste domaci pouziti, jsem na to tak zvykly, navic porizeni nejakeho camu dalsi penize a ono i tak deska a armote bude neco stat. Ten mach jako asi to nekomu funguje, mozna jen problem v hardweru, ale nejak nemam na to abych shanel dalsi pocitace a zkousel zda to pude nebo ne, musim tam porad dokola zamerovat a souradnise masiny se meni podle nalady GVE 64 je proste vyvinute pro ucel rizeni a tak to taky funguje a verim ze je to spolehlive, napaslo se tady o tom dost. Jinak vim ze tam je i levnejsi karta ale jen pro tri osy a ma malo vstupu a vystupu, ja mam sice jen tri osy ale radeji bych uz pro ctyri, prodat se da pak vzdycky.

Jeste otazka, co sem teda pochopil ten armote nejede bez masiny. Ja treba mam tady na jednom pocitaci mach, tam si napisu program, odjezdim na obrazovce, pak vezmu pametovku, prekopiruju, nahraju do pocitace u masiny a muzu frezovat. Je to takhle resitelne i u armotu? Ze bych si treba program odjezdil v machu pak jej nahral pres pametovku do stroje a mohl frezovat? Je to jako soubor .txt Ja pouzivam vlastne jenom G00, G01, G02, G03 no a korekce G42 G41 z Mprikazu ta klasika, zapnuti vretena, chlazeni, konec, M00 pokud potrebuju zastavit pred necim, jinak as nic, proste uplny zaklady, uvital bych cyklus vrtani G81 a G83, ale neni podminka.

Kolik umi armote nulovych bodu? U machu sem jednou zkousel napsat dva G54 a G55, ale vubec to nejelo, nebo teda jelo nez sem to zamacknul Chtel sem si tenkrat rozepsat dve diry v jeklu jako samostatne body abych nemusel programovat kazdou zvalst od jednoho pocatku. Jde tam zadat vice nulovych bodu na obrobku?

Jako potrebuju fakt zakladni veci, zas tak pres ty pocitace nejsem, cam bych urcite zvladnul, ale az casem, ted dam prednost rucnimu programovani, je to sice nekdy zdlouhave ale ja sem na to ted tahkle zvykly. Navic mam treba 60 programu napsanych v machu, tak bych byl rad kdyby sly pustit i v armotu....?

program si muzes zkontrolovat i bez masiny v nahledu kde je rezim kresleni stop po nastroji
ukaze to vzdy cely program, ne jak se to postupne tvori

souradny system to ma jen jeden, ten aktualni
korekce nastroje taktez
pripadne se da nechat zmerit automaticky po kazde vymene nastroje
primitivni sonda s mikrospinacem je otazkou korun

souradny system tedy jenom jeden. To je trochu skoda, ja mel jeste takovy napad, ze bych na ose Z mel dve vretena, nebo treba vreteno a vrtacku, jedno bych zameril jako G54 druhe jako G55. Pak ybch mohl treba frezovat a vrtackou pak vyvrtat otvory a podobne. V armotu tohle teda nejde? Tam je proste jen jeden bod a pokud chci jiny musim tenhle prepsat, jen pro jistotu jestli to chapu dobre. Sonda na zamereni taky asi OK, ale ja mam jen jeden nastroj, musel bych vyndat z klestiny, zamerit a pak zas nastroj vratit...ale nebudeme to komplikovat, spokojim se i s jednim souradnym systemem,

Jinak programy napsane v machu pojednou v armotu nebo je treba je nejak upravovat? Jinak staci kdyz ten armote proste prihodim do pocitace na kterem mam mach? Ale mach nechci davat pryc, kdyby me to nebehalo tak abych mohl kdyz tak jet zase v machu. Kdyz zaplatim jednu licenci, muzu mit pak gravos na vice strojich, nebo jen na jednom?

robokop píše:program si muzes zkontrolovat i bez masiny v nahledu kde je rezim kresleni stop po nastroji
ukaze to vzdy cely program, ne jak se to postupne tvori

No ale obávam sa, že ak nebude mať pripojené GVE k tomu počítači, kde to chce "simulovať" , tak mu nepôjde spustiť kód... K mašine nemusí byť komp pripojený, ale k GVE áno... Aspoň GVE66

Aspoň tak som to pochopil, že na jednom kompe odskúša kód a na druhom spustí obrábanie.

CZJirka1 píše:Kdyz zaplatim jednu licenci, muzu mit pak gravos na vice strojich, nebo jen na jednom?

Myslím, že licencia je viazaná na ID konkrétneho GVE... Tri GVE, tri licencie

Je to tak, mam mach na jendom pocitaci, uplne bez niceho, nic nemam pripojene v LPT. Tam si napisu program, projezdim na obrazovce a pak prekopiruju pres pametovku do jinyho pocitace kde uz ridim stroj. Jak je to s temi programy? Programy co mam pro mach pojednou nebo je treba upravovat?

Pokud je licence vazana na GVE tak to je ok, ja spis myslel ze bych si na jinem pocitaci nainstaloval armot na tady to odjizdeni programu a nejaky zkouseni a tak, ale pokud tam musi byt pripojena deska tak to asi nepujde, takze licence svazana s GVE mi taky nevadi. Klidne si budu dal psat v machu, ale aby to pak jelo v gravosu......na obrazovce me mach jezdi bez problemu

veci s machem ti pojednou bez nebo s malou upravou
gve k armotu nepotrebujes aby jsi ho spustil a podival se na program jestli je vporadku jak vypadaji drahy a jak obrobene regiony
bezne tak ladim postprocesory

neni lepsi koupit mesu a za usetrene penize cam? a jako bonus mit k dispozici neomezene mnozstvi nulovych bodu

mesa + linuxcnc je na rozchozeni nesrovnatelne slozitejsi a celkove to vyjde draz
kazdy produkt ma sve uzivatele

zakladni mesa stoji 3k, linuxcnc je zdarma, nastaveni je klikacka + rozsiritelnost mesy + moznost upravy emc k obrazu svemu

gravos- cena desky+armote+windows, nemozmost jakekoliv hw a sw upravy

kazdy ma moznost volby

... filla filla s tím Machem to vystihuje tvůj podpis "do řiti se řítíme, ani o tom nevíme..", ne si dělám srandu, to je jak bojovníci za Intel vs. AMD nebo Android vs. iPhone, na druhou stranu, ano pořizovací náklady na systém Gravos jsou vyšší, ale za kvalitu se dnes platí, když chceš Mercedes Céčko, tak se nesmíš divit proč je dražší, než Dacia Logan, taky se s tím dá solidně jezdit a majitel ti bude tvrdit, že je to super auto a ty jsi hlupák, když jsi utratil tolik peněz za Meda, když stejně jezdíš max. 130 Km/h, vše je otázkou priorit každého soudruha a pozná to, až něco málo najezdí, jak s CNC, tak na asfaltu