PROXXON

Pavelono · 18. 4. 2008, 8:19

Hmm pěkný. Nemáš fotky co to zvladne vyfrezovat?

rawen · 18. 4. 2008, 8:46

A mě by ještě zajímaly ty koncové snímače - co to je a jaké jsou s nimi rozsahy stroje. Zrovna totiž taky konvertuju MF70.

A jaký soft používáš? Mě se zatím jeví dobře Mach.

Radek

BlackArt · 21. 4. 2008, 11:24

Koncové snímače os x a y nijak neomezují pracovní plochu a koncové spínače osy z jsou umístěny na magnetech pro možnost nastavení libovolné polohy,aby se zbytečně nevytáčel pojezd úplně nahoru tzn.úspora času.
Proxxona jsem řídil přes hodně starej PC PII 466MHz softwarem TurboCNC pod MS DOSem.

PRODÁNO

vvitty · 1. 12. 2008, 3:00

jaka se od toho da ocekavat presnost? myslim tedy v defaultni konfiguraci, tj. s puvodnimi srouby atp. ?

rawen · 1. 12. 2008, 3:16

vvitty píše:jaka se od toho da ocekavat presnost? myslim tedy v defaultni konfiguraci, tj. s puvodnimi srouby atp. ?

Původní M6 šrouby jezdí v "plastových" válcových matkách. Tady je vůle v závitu blízká nule. Taky matka je sice volně zasunuta do díry v odlitku stroje, ale je na těsno.
Problém je spíše v třecím uložení konců tyče - chybí tam jakákoliv ložiska. Takže když přitáhnu štelovací matky, tak je pohyb bez backslaschů, ale natuho, že tím krokáč nepohne. Při povolení matek mám backslash cca 0,05 až 0,1 a jezdí to normálně.
Vůle vedení se u všech os seřizuje červíky, které tlačí na mosaznou destičku vloženou do rybin. Vzhledem k tomu, že nástroj vždy pracuje nad středem XY stolku, nemá toto seřízení na celkovou přesnost nijak dramatický vliv.
Dodávám, že frézuju (případně gravíruju) dřevo, takže nepřesnost do desetiny mm mě absolutně netrápí a ani backslash v Machu nekompenzuju.

Radek

vvitty · 1. 12. 2008, 3:51

dik za info.
ja potrebuju neco na frezovani mosazi, konkretne na pojezdy pro modely lokomotiv (1/87) a domecky na ulozeni prevodovky tamtez, takze me presnost docela trapi

a zatim nevim, jestli se da koupit neco pouzitelneho hotove (samozrejme za prijatelne penize), nebo koupit polotovar a upravit, pripadne jit do nejake konstrukce z dilu od zacatku...

Avenger · 1. 12. 2008, 5:12

vvitty píše:dik za info.
ja potrebuju neco na frezovani mosazi, konkretne na pojezdy pro modely lokomotiv (1/87) a domecky na ulozeni prevodovky tamtez, takze me presnost docela trapi

a zatim nevim, jestli se da koupit neco pouzitelneho hotove (samozrejme za prijatelne penize), nebo koupit polotovar a upravit, pripadne jit do nejake konstrukce z dilu od zacatku...

A co mašinky sherline, ty by ti nevyhovovaly?
http://www.sherline.com/index.html
http://www.sherline.com/catalog8.pdf
http://www.sherline.com/testcuts.htm

rawen · 1. 12. 2008, 5:54

vvitty píše:dik za info.
ja potrebuju neco na frezovani mosazi, konkretne na pojezdy pro modely lokomotiv (1/87) a domecky na ulozeni prevodovky tamtez, takze me presnost docela trapi

Předně nevím, jestli trváš na CNC, anebo bys frézoval a vrtal ručně.
Dál asi takhle - Pupák tu zrovna v jiném vlákně psal úvahu na téma frézování. Tento stroj má vřeteno s 5000-20000 otáčkami a při nástrojích na stopce do 3mm je to na kov docela dost. Takže zvaž, jestli chceš materiál "frézovat" anebo "odbrušovat". Tu první možnost festovní litinová konstrukce sice teoreticky umožňuje, ale při práci nedocílíš tak rychlého ježdění, abys zabral místo prachových třísek opravdu šponu.
Na přesnost při sériové výrobě se dá vyzrát tak, že prostě vyzkoušíš jak se u konkrétního výrobku chová a kde je to potřeba, o pár setin upravíš program. Vím, že na tomto modelu Proxxonu reálně dělají zlatníci, takže určitě z něj ta přesnost (při manuálním ovládání) vytáhnout jde.

Radek

Dodatek č. 1: HODNĚ by mě zajímalo, jak je u těch Sherlinů kvalitní povrch a hlavně, jak se to chová při SOUČASNÉM pohybu ve dvou a více osách. Ono video s pojezdem po jedné ose je krásná věc, ale praktický výsledek druhá. Obávám se, že kvalita bude s Proxxonem naprosto srovnatelná.

Dodatek č. 2: Pokud jde o pár kousků a nebo si to za každou cenu nechceš dělat sám, nech si to vyrobit na zakázku.

vvitty · 1. 12. 2008, 6:38

nema to byt seriova vyroba v tisicich kusu, ale i tak to ma byt v radu 1-20 sestav za mesic. proto bych rad neco, co lze ridit z programu - tak, abych ho byl schopen na jednom kusu (resp. na nejakych X kusech) odladit a pak uz to delal automat sam. s tim souvisi i rychlost obrabeni, me nevadi kdyz to misto spony bude pomalu odbrusovat.

vysledny produkt vypada nejak takhle (pro ilustraci) http://img81.imageshack.us/my.php?image=p1170383lm4.jpg, delka asi 15-20cm. Vetsina veci se da sehnat jako polotovar, jako treba ram, ktery to cele drzi pohromade - z mosazne pasoviny typu 25x5mm, ale i tam je potreba udelat vyrezy pro pojezdy, nejake otvory pro srouby atp, odfrezovat se cast materialu aby to spravne zapadlo do karoserie... a samozrejme domecky na prevody, ktere se musi udelat komplet (a nebo hodne draze nakoupit).
Nejsou to nijak rozmerne veci a v podstate nevadi, kdyz vyroba jednoho kusu bude trvat treba pul hodiny, do te doby dokud tu pulhodinu nebudu muset travit u stroje ja

nektere casti by slo celkem levne nechat vyrobit (treba ten ram mi na laseru muzou vyrezat zhruba za 100,-), nektere mi obcas vyrabi znamy frezar, ale nechce se mi ho porad otravovat...

kdyby se to dalo poresit investici v radu 10-30 tisic, s tim ze to zarizeni prezije aspon 2 roky, tak se mi to vyplati. elektronika ani rizeni neni problem, vzhledem k tomu ze se tim zivim tak si ji klidne vyrobim sam, ale mechanicka cast je vec kde trosku plavu (resp. nemam prehled v tom, jak kvalitni zaklad se da sehnat a za kolik).

rawen · 1. 12. 2008, 7:15

vvitty píše:vysledny produkt vypada nejak takhle (pro ilustraci) http://img81.imageshack.us/my.php?image=p1170383lm4.jpg, delka asi 15-20cm.

Celý rám na MF70 neupneš. Rozjezd v X ose je asi 14 cm, délka stolku asi 20. Možná by to šlo po částech, ale pracně.
Zkus http://www.usovo.de , kde najdeš MF70 s většími stoly, anebo něco úplně jiného.
Mimochodem, dělal sis něco jako technologický postup a soupis operací? Kolikrát který díl upnout, co s ním provádět, jakým nástrojem... Zrada není v tom, že by to stroj za půl hodiny nestihl pojezdit, ale v čase na založení materiálu, výměny nástrojů, kalibrace nulové polohy a vůbec běhání okolo.

Radek

prichy · 1. 12. 2008, 7:20

vvity: nechci ti brat iluze, ale do 10-tis tezko, ono ram atd je u techto strojecku prakticky to nejlevnejsi

vvitty · 1. 12. 2008, 7:30

prichy píše:vvity: nechci ti brat iluze, ale do 10-tis tezko, ono ram atd je u techto strojecku prakticky to nejlevnejsi

no me by spis zajimala ta horni hranice... jestli je realna...

prichy · 1. 12. 2008, 7:59

vvity: mno to asi ano, s PavelOno chysteme neco takoveho....ty dospejelsi nechame na Pupaka, ktery ma evidentne vice zkusenosti.

nebo jestli chces, muzes mi poslat kousek te mosazi a soubory a muzu to vyzkouset, aby jsi mel predstavu..

PS: napr jen blbej kress, coz byh povazoval za minimalni investici do vretene vyjde na cca 7000 s prislusenstvim (pokud nevis, co to je, hledej na foru)

MF70 bych opravdu nedoporucil asi nikomu, ale zas je to muj uhel pohledu.

rawen · 2. 12. 2008, 6:45

prichy píše: MF70 bych opravdu nedoporucil asi nikomu, ale zas je to muj uhel pohledu.

Na výrobu dřevěných (občas i kovových) doplňků pro modely historických plachetnic je jak dělaný.

Radek

prochaska · 2. 12. 2008, 8:30

rawen píše:Tento stroj má vřeteno s 5000-20000 otáčkami a při nástrojích na stopce do 3mm je to na kov docela dost. Takže zvaž, jestli chceš materiál "frézovat" anebo "odbrušovat". Tu první možnost festovní litinová konstrukce sice teoreticky umožňuje, ale při práci nedocílíš tak rychlého ježdění, abys zabral místo prachových třísek opravdu šponu.

Ale to spolu vůbec nesouvisí. Materiál se nesmí "odbrušovat" v žádném případě, protože když se bere příliš malá špona tak se nástroj ničí. Špona musí být v nějakém rozmezí daném geometrií nástroje, záleží hlavně na tom pod jakým úhlem vstupuje břit do materiálu, jestli se do něj hned zařízne nebo jestli ho napřed kousek stlačuje (což nemá být). Takže při vyšších otáčkách je nutné použít úměrně vyšší posuv. Otáčky 5000-20000 jsou pro nástroje D3 a menší přiměřené, například trojkou drážkovačkou do běžného železa bych jel na 12000 otáček a posuvem 360 mm/min, což by měla zvládnout každá frézka.