Stránka 5 z 11
Napsal: 30. 9. 2008, 10:11
od RadekCX
kovohemil píše:Dík radku konečně kloudná odpověd pro mě a určitě i pro ty co tomu zas tolik nerozumí jako já. S tím BOP panelem počítám , kdy by si to nenapsal tak bych byl v pr.......

rado se stalo - budes s tim Sinamicem spokojenej - jen se priprav na ten hukot az to budes nastavovat - nastesti to ma wizard kde do nej jen opises stitky na motoru a on si to vsechno spocte a nastavi.
Napsal: 30. 9. 2008, 11:25
od tomashal
Ještě bych doplnil, že ta verze bez filtru počítá s tím, že tam bude filtr externí, takže pokud filtr nemáte, doporučuji verzi s filtrem. Filtr by tam měl být ne jenom kvůli rušení, ale i kvůli dobré funkci měniče, bez filtru hrozí jeho zničení - a myslím, že přijdete i o záruku.
Tomáš
Napsal: 30. 9. 2008, 12:16
od kovohemil
oki dík , počítal jsem že vemu s tím filtrem ,tahle odpověd to jen potvrdila.
Napsal: 30. 9. 2008, 2:39
od Pupak
temer kazdy menic,co znam a proslo mi jich rukama uz nejmin 20 ruznejch typu,ma nastaveni charakteristiky U/F,coz je prubeh napeti na vystupu v zavislosti na frekvenci.Bezny motor na 50Hz potrebuje pro zachovani vykonu pri 100Hz o 60-80% vyssi napeti nez pri 50Hz.Je to dane rustem reaktance vinuti s rostouci frekvenci.Zrovna tak pri 10Hz potrebuje nikoli 3x220V,ale treba jen 90V,jinak by se proudove pretizil.
Pro zachovani momentu pri nizkych frekvencich se pocita s 30-50% pretizenim z hlediska In.Pri prirozene ventilaci je pak problem motor uchladit.
Jinak kdo neveri,at si zmeri napeti na motoru pri ruznych frekvencich a uvidi,ze to takhle opravdu funguje.Nikoli vsak digitalnim merakem,ale klasikou.
Pokud by napeti na vystupu nerostlo nad napeti jmenovite,nebylo by mozne regulovat otacky ve vetsim rozsahu jak +20%,jinak by sel vykon silne do haje.Klasicke nizkootackove motory maji obvykle tak velke reaktance vinuti,ze se stejne na vic jak 200% jm. otacek nejde dostat,protoze to menic napetove neukrmi.Naopak motor s fn - 400Hz na Un 3x220V bezi pri 50Hz na 3x90V s odpovidajici ztratou vykonu.
Staci se podivat na vykonove chrakteristiky Elte vreten v zavislosti na frekvenci. 1kW vreteno ma pri 50Hz vykon 150W.
Napsal: 30. 9. 2008, 2:48
od Pupak
Jeste poznamka k tomu,ze s 1x220V lze udelat menic s vystupem 3x380V.
Technicky to neni problem,ale uziva se to malo,protoze je to na ukor ucinnosti a tim padem jen pro male vykony.Takovy menic ma v nabidce napr. Fuji a Mitsubishi. Z evropskych treba Lenze. Kdo ma vreteno 3x380V a bydli v panelaku,kde neni sance na trifazove napajeni 3x380V,ma s takovym menicem jedinou sanci.Ovsem vykony jsou tak do 1.5kW,silnejsi jsem jeste nevidel.Jsou taky trochu drazsi.
Napsal: 30. 9. 2008, 3:39
od kovohemil
Tekže bych řekl že školení frekvenčních měničů je u konce , netušil jsem že se to takhle rozjede , možná by stálo za úvahu to vytáhnout a dát samostatné vlákno , přeci jenom tady je to o vřetenu atas

Napsal: 30. 9. 2008, 11:03
od Svoby
Pupak píše:temer kazdy menic,co znam a proslo mi jich rukama uz nejmin 20 ruznejch typu,ma nastaveni charakteristiky U/F,coz je .............
Nemuzu si pomoct. Ale podle toho co pises ,tak frek. menice napajeneho treba 1x220V na vystupu leze treba pri 150Hz az 450V mezi fazi? Ja uz sem taky par menicu videl ,ztoho sem 3 ruzne i opravoval a ani jeden nemel menic napeti smerem nahoru.Nerikam ze to neni mozne ale spis je to zbytecne. To ze to pri frek. nad 50Hz ztraci vykon ,proste neresej. Kdyz potrebujete otacky treba 2000ot tak se tam da motor 2800ot / 50Hz no a frekvence se proste snizi. Tak se to resi s klasikou asinchronima motorama. Jeste ktomu mereni. S analogovim merakem typ avomet se da presne merit jen stridave napeti o frekveci 50Hz . Pri jine frekveci je nutno pouzit elektronicky voltmetr a nebo prave DIGITALNI merak s funkci (nevim jak se ji nadava) ktera ukazuje efektivni hodnotu pro velky rozsah frekvenci. Jestli se v necem pletu opravte me.
Napsal: 1. 10. 2008, 6:31
od robokop
delaji se menice zvysujici napeti v tomto ma pupak naprostou pravdu a taky ma pravdu v tom ze je to celkem exotika
ale neni to vyloucene ze na to nekdo muze natrefit
jinak napriklad GSK dela vektorove menice v sade s asynchronakama s IRC snimacem
zachovava si kratkodobne kroutak i pri nulovych otackach
umi se chovat jako zabrzdeny motor prave tim ze se prepne do rezimu servomotoru (neumi krok/smer, pouze drzet nekolik predprogramovanych poloh)
Napsal: 15. 10. 2008, 9:48
od Pupak
Pokud se trochu zamyslite nad reguklaci AC motoru v rozmezi -+ 80% jmen. otacek,tak pro zachovani rozumneho momentu s max. napetim rovnym napeti na vstupu proste nevystacite.Reaktance vynuti roste tak rychle,ze vykon motoru jde uplne do haje.Je jasne,ze dalsim omezujicim faktorem jsou ztraty v zeleze,ktere se s rostouci frekvenci take neprijemne zvysuji a tim padem ani zvysovani napeti neni samospasitelne. Kazdy motor ma podle kvality svoji horni mez frekvence za kterou proste uz rozumne jit nelze,ale pri jmenovitem napeti,by ta mez byla nesmyslne nizka.
Menice pro zvysovani napeti vyuzivaji budto vyhlazovaci indukcnost na vystupu,anebo maji trafo podobne jako spinane zdroje.Transformatorove menice jdou klidne az do 300% vstupniho napeti.Dokonce se dela jednoduchy prevodnik 220V/3x220V,nebo 220V/3x380V.Ma ale pevnou frekvenci.Slouzi je k vytvoreni trifazoveho napajeni z jedne faze.I tady plati,ze ucinnost neni nic moc a vykony jsou opet jen do 1.5kW.
Napsal: 16. 10. 2008, 3:54
od prichy
Svoby píše: Pri jine frekveci je nutno pouzit elektronicky voltmetr a nebo prave DIGITALNI merak s funkci (nevim jak se ji nadava) ktera ukazuje efektivni hodnotu pro velky rozsah frekvenci. Jestli se v necem pletu opravte me.
True RMS?
Napsal: 16. 10. 2008, 8:38
od Svoby
prichy píše:
True RMS?
Jo to bude asi ono.
Napsal: 17. 10. 2008, 7:50
od Miroslav
Znovu bych chtěl oživit téma vřeteno ATAS a prosím o názory. Chtěl bych se pustit do úpravy vřetene na automatickou výměnu nástrojů asi takto. Jen pro vysvětlení - talířků v pružině by mělo být asi o dost víc a kleština je jen taková virtuální. Kdyby někdo znal nabo věděl kde se nachází taková nějaká kleština, která má vnitřní průměr 8 až 10 mm; závit pro vtažení M5 nebo M6; vnější průměr 11 až 14 mm a délku asi 50 mm, tak dejte vědět.
Děkuji za názory a rady.
Napsal: 17. 10. 2008, 9:47
od Pavel R
Nevím, jestli je opravdu možné v amatérských podmínkách vpodstatě zkonstruovat a zrealizovat systém pro automatickou výměnu nástrojů. Dle toho obrázku se to sice dost podobá systémům používaných v profi mašinách, ovšem přece jen vidím dost slabých míst. Především si dovolím pochybovat o tom, že je v možnostech amatéra celou sestavu rotoru dynamicky vyvážit. Nikoliv staticky (na břitech) ale skutečně dynamicky, protože pokud toto není naprosto perfektní, tak je to celé při vyšších otáčkách nepoužitelné. A toto samozřejmě platí i pro vlastní upínací kužel nástroje. Rovněž sytém uvolňování nástroje - jak chceš vyvozovat sílu, která nástroj uvolní? Pokud to má fungovat automaticky, je třeba aby to ,,něco´´ dokázalo vyvinout jednak poměrně velký tlak, ale tak, aby se nepřenášel axiálně na ložiska, ale zároveň aby to ,,něco´´ nebylo v žádném kontaktu s hřídelem pokud se nástroj nemění. I u profi řešení jsou tyto systémy nějčastější příčinou závady vřeten! Prostě - asi budu označen za sabotéra a skeptika - ale já si myslím, že je to natolik komplikované a náročné, že bych se do toho amatérsky nepouštěl. Ale jinak mohu klidně posloužit fotkou jak vypadá rotor (neboli cartridge) pro vřeteno na aut. výměnu, většinou jej fotím u zákazníka hned po vyjmutí, abych předešel sporům, jak vypadaly ložiska a pod.
Napsal: 17. 11. 2008, 5:17
od Mad_BOXs
Pupak píše:Tak jsem udelal nejaky foto.Testoval jsem to nekolik hodin a vyrabel spojky.Zatim to maka dobre.
Ahoj, tak jsem si dnes trochu máknul a udělal konečně to podpěrný ložisko v domečku na můj Atas. Trochu jsem tě okopíroval, jen jsem dal ložisko na d=17mm.
Jaké jsi tam použil dvouřadé ložisko? Číslo?
Dík za odpověď.
Napsal: 19. 1. 2009, 9:24
od Pupak
Nevite nekdo,kde rozumne nakoupit klestiny a prevlecnou matici na BOSCH ? Marne hledam rozumny Eshop,nebo prodejce.
Pred par lety jsem je bezne kupoval v maloobchodni siti a ted nikde nic.
Dik za info.