CNC Fórum

robokop píše:jsem koukal na ty tvoje fotky a je to neuveritelny jak silene povrchy kluznych ploch na tom cinan mel
budto to je u techhle nejmensich velikosti normalni nebo nevim
ja u vetsich stroju takovy zverstva nevidel

Tak bohužel to asi bude u všech.
I já jsem se dnes rozhodl rozebrat svého Číňana (Holzmann ED 400 FD), neboť se mi postupně rozpadají či "zalézají" mazničky. No a když jsem viděl ty obrobené plochy, div mi neukápla slzička. I to odlehčení pro rybinu koníka má lépe opracovaný povrch, než kluzné plochy - viz foto.
Matice příčného suportu sice má osazení, ale je hliníková . No, docela síla. V.

1asv píše:Tak bohužel to asi bude u všech.
I já jsem se dnes rozhodl rozebrat svého Číňana (Holzmann ED 400 FD), neboť se mi postupně rozpadají či "zalézají" mazničky. No a když jsem viděl ty obrobené plochy, div mi neukápla slzička. I to odlehčení pro rybinu koníka má lépe opracovaný povrch, než kluzné plochy - viz foto.
Matice příčného suportu sice má osazení, ale je hliníková . No, docela síla. V.

Mám pocit, že ten Holzmann ED 400 FD je trošku vyšší řada jak 180x300, pokud je ale ta matice opravdu hliník tak to je hodně velký voser, to bych od číňana v kategorii soustruhů s mazničkama a stírátkama teda věru nečekal

Jo, je to ta trošku větší řada (200x400) ale problémy a kvalita úplně stejná . Tak jsem to dal sem. A ta matka je opravdu hliník - no k pláči.

Pomalu na tom ladění dělám. Pokud bych to původní provedení měl nějak ohodnotit, tak je to takový předopracovaný polotovar. Někdy mi naprosto unikají myšlenkové pochody výrobce. On třeba osoustruží posuvový šroub, ale nakonec to do ruky dostane nějaký "ladič" co hřídel v místě procházející ložiskem (?!) hrubě obere pilníkem. Chápu, že za ty peníze to nebude broušené, ale přece není problém, aby jim to z nějakýho cncčka padalo v přesnosti lepší, než je hrubé ruční pilování. Nebo prostě vyfrézují vedení a výsledný povrch je sice frézovaný, ale relativně rovný ..... no a nějaký "ladič" vezme asi něco jako pneumatický škrabák a to plochu zase neskutečně dokurví (probere tam díru o pár desetin, takže se suport lože dotýká asi tak ve třech bodech o ploše cca 1mm2. Základní filozofií tam je "klidně ať tam je půl milimetru vůle, hlavně aby to šlo napoprvé složit. Navzdory tomu všemu .... když se k polotovaru přidá spousta hodin práce a hromádka dalšího materiálu, tak z toho může být docela pěkný a přesný soustruh.

Mozno ze ten povrch je pretotaky aby sa tam drzal olej

atlan: Tam je dost místa i pro malé ložiskové kuličky

QNX píše:Pomalu na tom ladění dělám. Pokud bych to původní provedení měl nějak ohodnotit, tak je to takový předopracovaný polotovar. Někdy mi naprosto unikají myšlenkové pochody výrobce. On třeba osoustruží posuvový šroub, ale nakonec to do ruky dostane nějaký "ladič" co hřídel v místě procházející ložiskem (?!) hrubě obere pilníkem. Chápu, že za ty peníze to nebude broušené, ale přece není problém, aby jim to z nějakýho cncčka padalo v přesnosti lepší, než je hrubé ruční pilování. Nebo prostě vyfrézují vedení a výsledný povrch je sice frézovaný, ale relativně rovný ..... no a nějaký "ladič" vezme asi něco jako pneumatický škrabák a to plochu zase neskutečně dokurví (probere tam díru o pár desetin, takže se suport lože dotýká asi tak ve třech bodech o ploše cca 1mm2. Základní filozofií tam je "klidně ať tam je půl milimetru vůle, hlavně aby to šlo napoprvé složit. Navzdory tomu všemu .... když se k polotovaru přidá spousta hodin práce a hromádka dalšího materiálu, tak z toho může být docela pěkný a přesný soustruh.

No dá se toho najít více co takový "pilovač" dokáže..... když už tu metodu našel.
Šroub příčného suportu taky lépe chodí v kluzném ložisku

Dělená matice spínající posuv se nemusí seřizovat ve vedení, když se pomůže jejímu čepu

Příčný suport - první opis. To vypadá že to skoro sedí, ale bylo nutné jej přebrousit a zaškrabat - naměřené rozdíly byly pouhých 0,12 mm.

Laskomina - kolmost příčného suportu k ose vřeteníku. Na měřené části vřetene rozdíl 0,1 mm. Na délce příčného suportu to vycházelo 0,3 mm, o které bylo nutno rybiny na saních ofrézovat a zaškrabat.



Nechci z toho dělat "stěžovatelnu", ale snad to může být odkaz na co se kouknout a co proměřit.....

Nabarvenej je ten verpánek pěkně.

origosch píše:Nabarvenej je ten verpánek pěkně.

Teploučkej soustružeček, ještě mašličku na nožovečku

...po svědomité opravě si může říct toto
https://www.youtube.com/watch?v=F3p5Wrb ... .be&t=2479" onclick="window.open(this.href);return false;

Tatka33: jenom technická poznámka, takhle nemůžeš kolmost příčného posuvu na osu vřetene měřit. Vnášíš si tam asi milion chyb a nenaměříš lautr nic.
Kolmost se měří speciálním měřícím přípravkem. Je to trn do dutiny vřetena, na němž je kolmo kolejnice, která se ale dá dorovnávat (naklápět). Vezmeš hodinky a musíš tenhle přípravek tzv. obháčkovat, tedy otáčet, než dosáhneš na hodinkách na obou stranách té kolejnice stejnou hodnotu (resp. nulu). Pak máš tenhle přípravek přesně srovnaný do kolmosti s osou vřetne. Pak teprve vezmeš hodinky, posadíš je na příčný suport a jedeš - a máš změřenou odchylku kolmosti osy vřetene a posuvu příčného suportu. Obrázek asi řekne víc.

Fifík píše:Tatka33: jenom technická poznámka, takhle nemůžeš kolmost příčného posuvu na osu vřetene měřit. Vnášíš si tam asi milion chyb a nenaměříš lautr nic.
Kolmost se měří speciálním měřícím přípravkem. Je to trn do dutiny vřetena, na němž je kolmo kolejnice, která se ale dá dorovnávat (naklápět). Vezmeš hodinky a musíš tenhle přípravek tzv. obháčkovat, tedy otáčet, než dosáhneš na hodinkách na obou stranách té kolejnice stejnou hodnotu (resp. nulu). Pak máš tenhle přípravek přesně srovnaný do kolmosti s osou vřetne. Pak teprve vezmeš hodinky, posadíš je na příčný suport a jedeš - a máš změřenou odchylku kolmosti osy vřetene a posuvu příčného suportu. Obrázek asi řekne víc.

kolmost.PNG

Máš na mysli měřidlo kolmosti dle ČSN 25 1961 - ano profi... jen jsi ho asi jako hobík nekupoval. Cena vyšší než cena soustruhu.
Pokud budeš měřit nadneseným způsobem kolmost osy vřetene a příčného suportu v horizontální rovině, tak nemůžeš udělat zásadní chybu (pokud pomineme případný podbrus čela vřetene na měřené části) - ten zcela jistě není 0,05 mm na 30 mm.

A není jednoduší:
1.sjet si z čela do roviny větší průměr
2.vyjet nožem opět na vnější průměr
3.trochu podjet nožem doprava, nasadit hodinky na střed
4.jet hodinkami od středu dozadu na okraj a měřit.
Pokud je tam nepřesnost, hodinky by měly ukázat její dvojnásobnou hodnotu.

Možná by stačilo vzít rovný (nebo obroušený z jedné strany) plocháč, upnout ho napříč do sklíčidla (ideálně čtyřpaknovéno, nebo tří a vypodložit), vyrovnat a měřit stejně, jako s tím přípravkem.

Metoda Jova: metoda je OK ... ale proč neměřit přímo čelo vřetena
Na čele vřetena (pod "100" univerzálku) máš možnost měřit zhruba na délce 60 mm - 30 mm od osy na každou stranu, u mně to dělalo +0,05 mm na jednu a -0,05 mm na druhou, tj. 0,1 mm rozdíl x 3 = délka suportu = 0,3 mm. Podbrus vřetene je na měřené části asi 0,005 mm - půl dílku na hodinkách - změřeno po srovnání.
Metoda ASV: taky lze - jen můžeš vnést další nepřesnosti