CNC Fórum

elbarto píše: ↑15. 11. 2020, 6:06 Magnety na 110V začaly v dobách Františka Křižíka a máte pravdu, že polemizovat proč je uplně fuck.

Ja by som si dovolil povedať, že dôvodom magentu na 110 V bola možno v tej dobe vysoká cena selénového(alebo iného) usmerňovača a tým pádom použitie iba jednocestného usmernenia 220V napájacieho napätia

zverodoktor píše: ↑15. 11. 2020, 6:18

elbarto píše: ↑15. 11. 2020, 6:06 Magnety na 110V začaly v dobách Františka Křižíka a máte pravdu, že polemizovat proč je uplně fuck.

Ja by som si dovolil povedať, že dôvodom magentu na 110 V bola možno v tej dobe vysoká cena selénového(alebo iného) usmerňovača a tým pádom použitie iba jednocestného usmernenia 220V napájacieho napätia

Jenze v tech dobach nemeli v zasuvce 220v

To bola samozrejme nepriama rekcia nie len na Bárta, ale na celé toto vlákno. Nehľadaj za tým toho pana Františka . Prikladám jeden historický fakt:
Do roku 1918 sa predaj elektrickej energie realizoval prostredníctvom lokálnych elektrární, v roku 1919 bol prijatý zákon o štátnej podpore pri začatí systematickej elektrifikácie, známy ako prvý elektrizačný zákon. Ministerstvo verejných prác zároveň vydalo normy pre trojfázovú prúdovú sústavu s frekvenciou 50 Hz, napäťové hladiny boli určené takto: nízke napätie 380/220 V, vysoké napätie 22 kV, veľmi vysoké napätie 100 kV, generátorové napätie 6 kV (5,25 kV v Bratislave).
(zdroj https://sk.wikipedia.org/wiki/Slovensk% ... C3%BAstava)

Predpokladám, že v zahraničí to bolo ešte skôr.

Neboj nehledam, svuj nazor jsem napsal o mnoho stranek vlakna vyse...
Jen nevim jestli ma ta wiki tak docela pravdu, protoze i ja pamatuju 120 voltiku v necele pulce stare prahy, tak nevim jestli to nebyl standart i na viděku

zverodoktor píše: ↑15. 11. 2020, 6:18

elbarto píše: ↑15. 11. 2020, 6:06 Magnety na 110V začaly v dobách Františka Křižíka a máte pravdu, že polemizovat proč je uplně fuck.

Ja by som si dovolil povedať, že dôvodom magentu na 110 V bola možno v tej dobe vysoká cena selénového(alebo iného) usmerňovača a tým pádom použitie iba jednocestného usmernenia 220V napájacieho napätia

Doktore,ty vrahu! už jsem to tu psal asi dvakrát! pouštět do magnetu elektriku za sítě je tak trošku sebevražda. MUSÍ to jít přes oddělovací transformátor(nebo jinej zdroj),kterej zaručí galvanické oddělení od sítě!
Navíc když usměrníš půlvlnně sínusovku,nevyfiltruješ to,magnet bude,,vrčet" v rytmu těch půlvln.Taky si uvědom,že upínací síla je největší při jmenovitém napětí,řekněme 110V. A kolikrát za vteřinu tam bude při padesáti Hz nula a kolikrát ten nejvyšší hrb té napůl přefiknuté sinusovky?
Vysoká cena usměrňovače? a to jako chceš naznačit,že bruska byla za jeden a půl kravky? Přesně pracující stroje byly vždycky drahý,když už měli na magnet (pozor,brusku na plocho,kterou jsme si zvykli nazývat všeobecně ,,magnetkou" jsi v kompletu s magnetem nekoupil,vždycky to bylo extra).Prostě na brusku se upínalo na stůl,jako na frézku. Magnet byl pokrok,ale ne na všech mašinách.Kdysi jsem četl,že na výrobě elmag.desek je nejnáročnější operace,jak utěsnit póly v průchodech desky proti vodě. Naše magnety Hrček byly skládané a těsněné podle patentu pana majitele firmy s tímhle jménem,později z toho byl Drukov,dneska netuším..Magnetická deska se po přebroušení musela hned nakonzervovat horkým lojem,asi kvůli tomu,aby případné netěsnosti utěsnil.A sinusové magnety jsem nikdy neviděl jiné,než poválečné,i ty ,o kterých tu běží diskuze byly u nás až po padesátém roce..Možná by Milan věděl,jesti třeba Švýcaři nedělali něco takového už před válkou..
Nevím,jestli se používaly seleny,já viděl jen lampové usměrňovače a ve staré knížce jsem kdysi četl,že pro dílny,kde bylo v provozu víc elmagnetů se stavěly oddělené místnosti s motordynamovými soustrojími pro napájení..(!!!) Zajímavá doby,kdy znali jen celovodiče ..Mohli si ušetřit stavění budov,které se dneska stejně šmahem bourají.. a kdyby měli ynternet,tak by nedělali už vůbec nic,jako my,jen by teoretizovali

turnigy píše: ↑15. 11. 2020, 4:09 V dnešnej dobe naozaj nie je problém navrhnúť a nasimulovať silu elektromagnetu, napríklad v programe femm alebo ansys. Samozrejme na to treba rozmery jadra a priestoru pre vinutie, nie rozmazanú fotku so sarkastickou poznámkou.

Pak také hysterezi,konduktivitu a magnetickou vodivost..to jsou věci,které na už hotovém upínači hravě lehce zjistíš nebo změříš,žééé?
Nebude to trvat ani tak moc dlouho,jako se tady o tom bavíme a vyjde z toho kvalitní výsledek.Podle toho necháš zhotovit cívku,fšechno smontuješ a zjistíš,že to nefunguje..

elbarto píše: ↑15. 11. 2020, 6:06 Magnety na 110V začaly v dobách Františka Křižíka a máte pravdu, že polemizovat proč je uplně fuck. Ostatně tohle napětí stálo hodně z nich život, když je uživatelé elektro ignoranti připojují na sítové napětí. Hádáním se mezi sebou tazateli uplně nepomůžeme, dovoluji si shrnutí v bodech.

1. Nechat převinout za zminované 3 tis. u profíku
2. Navinout svépomocně na 24 či 48V. Silnější drát, méně závitů za odpolko hotovo. Dostatek zdrojů i potřebných komponentů
3. Převinout svépomocně na 110 a dál se trápit se starostmi s provozem i vinutí tenkým drátkem
3. Nedělat nic

Ještě bych si položil otázku čím to zalívat, aby se dobře přenášelo teplo a zálivka byla dostatečně izolačne OK. Kdyby to byl rovně ležící svěrák, uvažoval bych pokusně i oleji. O sinusáku tohle padá. U každá kuchačky je vždycky dobře před vyhozením spočitat počet závitů a zmeřit průměr vodiče. Pokud bylo zakoupeno vykuchané, potom se nedá nic dělat.

A myslíš si, že ovládačka na 110V se taky dělala kvůli Křižíkovi - že jako mašina byla na 110 a ovládačka taky?
mj, původní Frantovo pražská "elektrárna" (1891) měla lokomobilu a dynamo 150V, později (třeba v Písku) taky nebylo 110V
https://www.pamatkovykatalog.cz/kriziko ... a-19994968

Charon píše: ↑15. 11. 2020, 7:11 Neboj nehledam, svuj nazor jsem napsal o mnoho stranek vlakna vyse...
Jen nevim jestli ma ta wiki tak docela pravdu, protoze i ja pamatuju 120 voltiku v necele pulce stare prahy, tak nevim jestli to nebyl standart i na viděku

https://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/ziv ... konci.html

jinak původní elektrizace Prahy ( 3kV/3x120V ) byla z r. 1897
http://podzemi.solvayovylomy.cz/techpam/elhol/elhol.htm

Dik, tak to bych nerek ze to bylo mozne do 2009

david.1 píše: ↑15. 11. 2020, 8:28

turnigy píše: ↑15. 11. 2020, 4:09 V dnešnej dobe naozaj nie je problém navrhnúť a nasimulovať silu elektromagnetu, napríklad v programe femm alebo ansys. Samozrejme na to treba rozmery jadra a priestoru pre vinutie, nie rozmazanú fotku so sarkastickou poznámkou.

Pak také hysterezi,konduktivitu a magnetickou vodivost..to jsou věci,které na už hotovém upínači hravě lehce zjistíš nebo změříš,žééé?
Nebude to trvat ani tak moc dlouho,jako se tady o tom bavíme a vyjde z toho kvalitní výsledek.Podle toho necháš zhotovit cívku,fšechno smontuješ a zjistíš,že to nefunguje..

No ale pokud se budu bavit o magnetu z tohoto vlákna - tak pořád musím vědět jaké bylo uspořádání a zapojeních těch cívek
Pokud to nebudu vědět tak to nebude fungovat ani na těch 110V!
Co se týče těch tebou zmiňovaných veličin tak ty jsou pro ten konkrétní magnet pořád stejné, takže se opravdu v principu jedná jen o to vinutí pro různé napětí.

Snahu o řešení se opět zvrhla v divokou hádku Vzhledem k faktu, že brusky maji 3F pohon je polemika o elektrifikaci Prahy myslím bezpředmětná. Konstruktéři si evidentně toto napětí oblíbili 110V bohužel ještě taky pamatuju a to se není čím chlubit

Zapojenie, to je snad jedno. To zavisi od potrebnej upinacej sily a napatia. Darmo sa cievky zapoja do serie ked sa zisti ze bude treba 300v aby to nieco podrzalo. Tak sa bude uvazovat a serio paralelnom zapojeni. Zaciatky a konce cievok su jasne, inak by to nedrzalo kedze pole by sa vyrusilo. Dat navinut 4 rovnake cievky az taky problem nebude.
Skor by som sa bal ked to povoli aby to niekoho nezabilo...

Hlavne ze manik zoberie 2 MoT ofrezuje ma upinac a nersiesi kolko zavitou a ci bude dobre.

Oteplenie ide vypocitat, tak len zvolit vhodne (Az) a pustit sa do toho. Jednoduche to nebude, ale zatial sa tu len klebeti a nic neskusa.

david.1 píše: ↑15. 11. 2020, 8:22

zverodoktor píše: ↑15. 11. 2020, 6:18

elbarto píše: ↑15. 11. 2020, 6:06 Magnety na 110V začaly v dobách Františka Křižíka a máte pravdu, že polemizovat proč je uplně fuck.

Ja by som si dovolil povedať, že dôvodom magentu na 110 V bola možno v tej dobe vysoká cena selénového(alebo iného) usmerňovača a tým pádom použitie iba jednocestného usmernenia 220V napájacieho napätia

Doktore,ty vrahu! už jsem to tu psal asi dvakrát! pouštět do magnetu elektriku za sítě je tak trošku sebevražda. MUSÍ to jít přes oddělovací transformátor(nebo jinej zdroj),kterej zaručí galvanické oddělení od sítě!

To galvanické oddělení je vhodné, ale promiň teoretikovi - principiálně a teoreticky to není potřeba, na rozdíl od dvoucestného usměrnění.
Diodu bys dal do obvodu fáze.
Předpokládám ale že obvody magnetu byly izolované a stroj uzemněný - nic jiného nemůžu - viděl jsem to jen jednou a ještě ne v chodu, promiň.

david.1 píše: ↑15. 11. 2020, 8:22 Navíc když usměrníš půlvlnně sínusovku,nevyfiltruješ to,magnet bude,,vrčet" v rytmu těch půlvln.Taky si uvědom,že upínací síla je největší při jmenovitém napětí,řekněme 110V. A kolikrát za vteřinu tam bude při padesáti Hz nula a kolikrát ten nejvyšší hrb té napůl přefiknuté sinusovky?

Bude to samozřejmě padesátkrát při síťové frekvenci - a tady máš samozřejmě pravdu, je to jen půlvlné usměrnění jeho střední hodnota napětí sice dává půlku napětí síťového, ale pro napájení přídržného magnetu je naprosto nevhodné.

david.1 píše: ↑15. 11. 2020, 8:22 Vysoká cena usměrňovače? a to jako chceš naznačit,že bruska byla za jeden a půl kravky? Přesně pracující stroje byly vždycky drahý,když už měli na magnet (pozor,brusku na plocho,kterou jsme si zvykli nazývat všeobecně ,,magnetkou" jsi v kompletu s magnetem nekoupil,vždycky to bylo extra).Prostě na brusku se upínalo na stůl,jako na frézku. Magnet byl pokrok,ale ne na všech mašinách.Kdysi jsem četl,že na výrobě elmag.desek je nejnáročnější operace,jak utěsnit póly v průchodech desky proti vodě. Naše magnety Hrček byly skládané a těsněné podle patentu pana majitele firmy s tímhle jménem,později z toho byl Drukov,dneska netuším..Magnetická deska se po přebroušení musela hned nakonzervovat horkým lojem,asi kvůli tomu,aby případné netěsnosti utěsnil.A sinusové magnety jsem nikdy neviděl jiné,než poválečné,i ty ,o kterých tu běží diskuze byly u nás až po padesátém roce..Možná by Milan věděl,jesti třeba Švýcaři nedělali něco takového už před válkou..

No to máš opět pravdu, že otázka ceny zdroje pro magnet je podružná.

david.1 píše: ↑15. 11. 2020, 8:22 Nevím,jestli se používaly seleny,já viděl jen lampové usměrňovače a ve staré knížce jsem kdysi četl,že pro dílny,kde bylo v provozu víc elmagnetů se stavěly oddělené místnosti s motordynamovými soustrojími pro napájení..(!!!) Zajímavá doby,kdy znali jen celovodiče ..Mohli si ušetřit stavění budov,které se dneska stejně šmahem bourají.. a kdyby měli ynternet,tak by nedělali už vůbec nic,jako my,jen by teoretizovali

Mne by spíš zajímalo jak je tedy řešen zdroj napájení pro ss magnety pro jednotlivé stroje - nemyslím ale ten motor generátor
Jak to máš ty na mašinách?

Chtěl jsem to teď vyfotit, ale neumím to, tak nic . Zrovna jsem brousil nějaký podložky.

Je tam jen trafo, můstek (Graetz), přepínač - mezipoloha, zapnout a odmagnetovat (nedrží polohu - stačí jen cvaknout) a dvoulinka do magnetu. Tam mám spojený dvě cívky do série - ten můj Jungáckej je z r. 44 z Berlína, tak tam to asi Křižík neelektrizoval jako Písek . Mimojiné je tam krásná vodní elektrárna