CNC Fórum

GeeSnake píše: P.S. Víte co používali dědové k dosažení vysoké hladkosti modelů, forem a ostatních přípravků při výrobě porcelánu naši dědové a pradědové? Sušené stvoly přesličky.

Prasličky nám rastú v záhradke, ale použiť ich ako leštidlo, to by mi ozaj nenapadlo
Vieš o tom aj čosi viac? Ako to používali?

Já to mám od jednoho starého modeláře, platí to ale pro sádru, polymerněco s tím asi nepůjde.
Klasický postup při výrobě formy na hrnek:
zjednodušeně
na stůl podobný hrnčířskému kruhu (modelářský kruh- něco jako karusel) se na unašecí trn který je ve středu, podobný trojhranénmu pilníku bez zubů, nalije tekutá sádra, bílá modelářská, do ohrádky (třeba ze stočeného lina) samozřejmě. Po částečném zatuhnutí se sejme ohrádka a vysoustruží se rychle válec, otáčky si určuje modelář kopáním, do spodního kola tak aby mu to neuletělo. Po vytvrzení sádry se sádrařskými dláty vysoustruží tvar hrnku, spolu s podedníčkem a nalévacím otvorem pro keramickou břečku, za mokra se brusnými papíry vyhladí, našelakuje, namaže separátorem, (vařené mýdlo šlehané s olejem, tak aby se nesrazilo, alchymie..), z hlíny nebo plastelíny se vytvoří ohrádka pro hrubý tvar ouška, nalihe se opět sádra, ztuhne, sejme se ouško a ručně se začistí do přesného tvaru, našelakuje namaže a přilepí na své místo, naznačí se dělící rovina, celé se to ohradí a zalije sádrou, po ztuhnutí su zarovná válec a podle dělicí roviny se forma rozštípne tak aby bylo na jedné straně o cca 2-4 mm víc. Model hrnku se vyjme, a půlforma (mateřská) se krouživými pohyby na mramorové desce za podlévání vodou zabrousí na přesno, vyštíplá místa se opraví, vyžežou se zámky , i s modelem se to naskládá zpět na kruh, ohradí, a doleje ta chybějící půlka formy. Po zatuhnutí se vysoustruží venkovní tvar formy, tak aby dobře seděl v rukách, nepřeklápěl se a po vylití břečky dobře odkapal, nebo se ještě stejným postupem vytvoří víko formy.
Pak se forma rozebere, nechá uschnout, napustí horkou fermeží, našelakuje vyleští a dalším a dalším naléváním se vytvoří forma na pracovní formy takzvané "rozmnožení", dnes i za používání moderních materiálů, epoxidů, polymerněců, separátorů, štěrku atd. Musí se počítat se smrštěním při schnutí, výpalu, s roztažností sádry, atd.
To je na knihu a učební obor, jako vše když se to má umět pořádně.
Dřina, voda, sádra za ušima mezi zuby, když ti to uteče tak na zemi, na zdi, legrace jako každá práce. Nadělal jsem tisíce forem, na hrnky, půlitry, konvice, zvířátka, draky, mísy a kdovíco ještě. A pak přišli číňani.....

Škoda by bola kvôli číňanom sa prestať venovať takému peknému remeslu.
S tými prasličkami stále neviem, ako to funguje

V těch stoncích nebo lodyhách, nebo co že to přesličky mají, je jemně rozptýlený oxid křemičitý. O leštění jsem nevěděl, ale na čundru jsme si tím vždycky myli ešusy a šlo to výborně

Naposledy o přesličce, ať ti tu nezaplácáváme vlákno, no hele, zase taková zvláštnost to není, dělali to i japonci:
http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99esli%C4%8Dka" onclick="window.open(this.href);return false;
https://www.google.cz/search?q=brou%C5% ... 3&ie=UTF-8" onclick="window.open(this.href);return false;

a třeba tu oddíl 3.3.3:
http://is.muni.cz/th/211521/prif_b/Baka ... lova-9.txt" onclick="window.open(this.href);return false;

Ten vzduch funguje u pružné formy ......... zkoušel jsem to na tuhé a vzduch se do spáry (která tam vlastně není) nedostal, takže to nefungovalo.

QNX píše:Ten vzduch funguje u pružné formy ......... zkoušel jsem to na tuhé a vzduch se do spáry (která tam vlastně není) nedostal, takže to nefungovalo.

Vďaka za skúsenosť. Ja som tiež skeptický voči tlakovému vzduchu, hoci som ho ešte nikdy nepoužil. Ak tam raz nie je žiadna štrbina, ako píšeš, kam by molekulky vzduchu mohli zaliesť, tak neviem ako by to mohlo fungovať. A kam nezalezie vzduch, tam sotva zalezie olej, takže hydraulika je podľa mňa úplne nereálna. Možno pri tých betónových kockách, o ktorých písal Robokop, zohráva úlohu aj poréznosť betónu. Neviem.

Inak písal som pred časom aj do Dawexu, aby mi poradili nejaký zlepšovák na oddelovanie naseparovaných plôch, keďže som mal pocit, že ten ich V11 nedobre separuje. Jediné čo mi poradili - rana kladivom. Preto som ja radšej inklinoval k menším plochám, nech aj na viackrát, ktoré sa dajú ľahšie oddeliť.

A neslo by misto separovani pouzit ocelovou planzetu (neco jako http://www.mepac-eshop.cz/podkladova-pl ... a/d-70288/" onclick="window.open(this.href);return false;), ktera by tam pak i mohla zustat, nebo ji naseparovat a pak odloupnout?

Oliver Rovný: Já jsem z GS odléval kluznou plochu cca 500x50mm a separátor mi umožnil odtržení pomocí dotáhnutí šroubu (který mi zároveň vymezoval mezeru pro GS).
Kladivem jsem do toho mlátit nemusel.

ledvinap píše:A neslo by misto separovani pouzit ocelovou planzetu (neco jako http://www.mepac-eshop.cz/podkladova-pl ... a/d-70288/" onclick="window.open(this.href);return false;), ktera by tam pak i mohla zustat, nebo ji naseparovat a pak odloupnout?

Pripadá mi to ako použitelnejšie riešenie oproti alobalu, ale aj tak neviem si predstaviť, ako tú planžetu donútiť, aby sa dočasne skamošila s plochou masterdosky. Tá planžeta bude odstávať, si myslím, nech sa budem ako snažiť. Pokiaľ ju neprilepím, nebude poslúchať a keď ju prilepím, tak som zasa pri starom. Alebo sa v mojej úvahe mýlim?

QNX píše:Oliver Rovný: Já jsem z GS odléval kluznou plochu cca 500x50mm a separátor mi umožnil odtržení pomocí dotáhnutí šroubu (který mi zároveň vymezoval mezeru pro GS).
Kladivem jsem do toho mlátit nemusel.

Ja som odlieval maximálnu plochu 400x150 a protikus bola liatinová prímerná doska. Oddelenie nebol problém, stačilo trochu klepnúť plastovým kladivom zboku a odpuklo to ľahko (rukami - staticky som to ale odtrhnúť nevedel).
Potom som odlieval rovnako veľkú plochu tak, že protikusom bola plocha získaná z predošlého postupu. Poriadne som naseparoval a keď som chcel odtrhnúť, tak ani za svet, poškodil som obe plochy. Takže všeličo tu hrá rolu, až v tom mám nejasno.
BTW ten šróbik je určite lepší nápad, ako mäsiarčina s kladivom

ta planžeta z mepacu je podlemě zbytečně dráha na tohle.. je sice přesná ale ta cena... použivam je doma a vím že to neni zrovna levne. nicmeně pokud máš rovnou desku tak ji stači trošku potřít olejem a tu planžetu na to přitlačit a drží... odskoušeno
ten alobal bys mohl takhle skusit. přitlač jej na tu masterdesku namazanou a bublinky vytlač nějakým hadříkem. za skoušku nic nedáš, alobal určitě doma najdeš.
otazka je jestli ten alobal má stejnou tloušťku.
pak jsem ještě skoušel grafit na separaci ale lil jsem jenom epoxid , stim to fungovalo. a někde jsem taky četl očadit to svíčkou, kouřem..
to jsem ale neskoušel.. chtělo by to skusit na kousičku něčeho...

Ten trik s olejom vyskúšam. Niekde sa mi povaľuje grafický gumený valček, čo som kedysi používal na linoryt, tak s tým by som možno ten olej dobre vytlačil.
A tolerancia hrúbky alobalu? Tak z toho mám tiež obavy. Ale mohlo by to byť docela presné. Na krabičke ten údaj asi nebude heh Ale keby som urobil viacero meraní mikrometrom, tak to by mi viac povedalo. Prípadne to dať pod hodinky.

alobal se válcuje
myslím že nenajdeš mikrometrem změřitelnou odchlylku

Kvako1 píše:nicmeně pokud máš rovnou desku tak ji stači trošku potřít olejem a tu planžetu na to přitlačit a drží... odskoušeno

Či mám rovnú dosku? No neviem sa stále rozhodnúť. Takto vyzerá:

V tom protokole je OUTTOL, lebo ja som predpísal rovinnosť 0,02 a namerali 0,031 a taktiež rovnobežnosť, ale to len tak z haluze, o tú mi prioritne nejde.

Doma som robil ešte pred meraním pokus s vodováhou tak, že som na jeden koniec dosky položil vodováhu a dokonalo som ju vyrovnal priečne aj pozdĺžne "do nuly". Potom som preložil vodováhu na opačný koniec dosky - priečne, aby som zistil, do akej miery je skrútená do vrtule. Vyšlo mi to, že doska je do vrtule - rozdiel v priečnom natočení jedného konca voči druhému činí približne 0,08/1000. meranie som opakoval niekoľkokrát. A premeral som aj iné profily.
Keďže doska je úzka - len 150, tak sa to na celkovej rovinnosti prejaví pomerne málo - asi (150/1000)x0,08 a to je čosi cez 1 stovku, ak dobre rátam.

Radšej by som bol, keby bola rovinnosť do tých 0,02 a keby to bolo do vrtule tak max. 0,04/1000. A určite by som bol rád, keby to bolo brúsené obvodom, lebo žralok mi urobil nepekný povrch - miestami OK a miestami hlboké škrabance. V Mojom okolí to vyzerá s brúsením beznádejne, aj Trenčín sklamal, tam nemajú čas, lebo urobili čistky medzi zamestnancami v rámci racionalizácie a teraz musia odmietať takých ako som ja, čo otravujú s jednou doskou...
Inak v Trenčíne by technicky nemali najmenší problém. Som mal to šťastie, že som sa tam mohol motať a tam majú brúsok... Jednu takú, že aj slona by obrúsili, radosť pohľadieť.

Takže keby niekto mal dobrý tip na brúsenie obvodom, ale viac ako 1000 mm, najlepšie niekde blízko hraníc, aby som to nemal veľmi ďaleko, tak sa poteším.

2 testone: Skúsim to zmerať, za to nič nedám. Keby to bolo ako píšeš, budem rád.