CNC Fórum

el_fuego333 píše:Neni to tak davno, co niekto spomenul hypotetickeho maxwellovho demona, co vychytava hocuce castice a oddeluje ich od studenych a tym vytvara potencial. A ...hoj.., ked som napisal, ze existuje realna aplikacia niecoho takehoto a bezne sa pouziva (tie podtlakove "akoze solarne" trubice na vyhrievanie bazenov), uz na to nikto nereagoval.

Nikdo nereagoval, protože je to blbost. Tepelná trubice nemá s Maxwellovým démonem nic společného, je to jen zařízení pro transport tepla. Možná je to záměna s vírovou trubicí, o které se někdy v žertu říká, že obsahuje Maxwellova démona, protože je to sice jen kus trubky, ale fyzikální popis toho co se děje vevnitř je za hranicí chápání běžného inženýra Nicméně i vírová trubice dodržuje termodynamické zákony

No ale ma krasnou autodrahu, zimni,myslis ze si nekdy liznul?

el_fuego333 píše:Neni to tak davno, co niekto spomenul hypotetickeho maxwellovho demona, co vychytava hocuce castice a oddeluje ich od studenych a tym vytvara potencial.

Ale tohle jde realizovat i v praxi. Jediny, co rika fyzika je, ze 'demon' spotrebuje vzdy vic energie, nez vytvori. http://www.sciencedaily.com/releases/20 ... 101429.htm" onclick="window.open(this.href);return false;

A ...hoj.., ked som napisal, ze existuje realna aplikacia niecoho takehoto a bezne sa pouziva (tie podtlakove "akoze solarne" trubice na vyhrievanie bazenov), uz na to nikto nereagoval.

Ale tam jde bud o heat pipe (prenos tepla pomoci skupenske zmeny a vyuziti povrchoveho napeti pro transport tekutiny) nebo a 'sklenikovy efekt' (slunce dodava fotony odpovidajici 5700K, ty je mozne odlisit od fotonu pod 373K). Nic, s cim by fyzika mela problem.

Suhlasim s robocopom - treba stavat na pevnom zaklade.
Pevny zaklad je vsak dokaz, nie poucka. V tomto svete je tak vela klamstva, ze je nutne si najprv vsetko overit.

No ... prijemnou zabavu. Obcas to ma smysl (napada me achromaticka cocka, Newton se trochu seknul pri mereni a jeho zavery byly dlouho povazovany za platne. Ale uz je to take nejaky ten patek).
Treba maxwellovy rovnice zatim odpovidaji vsem pokusum a newtonska fyzika plati dostatecne presne. A to je v primem rozporu s funkcnosti vetsiny techto 'vynalezu'.

Ziadna teoria nemoze vyvratit uspesny pokus.

Ale muze ukazat, ze pokus byl spatne interpretovan.

robokop píše:clovek by rekl ze na mag polstari pouze s odporem vzduchu to bude jezdit dyl na to jedno postouchnuti
ale zda se ze to musi kazdy kolecko popohanet

A nebude to tim, ze to magneticke pole neni homogeni a nekde se indukuji virive proudy?

RaS píše:a jakou to má spojitost s perpetum mobile?

odporuje to tomu termodynamickemu zakonu, ktory hovori, ze bez dodania energie teplo nemoze ist z chladnejsieho telesa do teplejsieho... mrkni maxwellov daemon.

Vysvetlim princip, lebo myslim miesame viacero veci dohromady:

Mame uzavretu nadobu s trochou etanolu/resp vhodnej kvapaliny - pracovna kvapalina. Spodok a vrch nadoby je kovovy - dobry vodic tepla. bocne steny su keramicke - spatny vodic tepla. Pri vyrovnanom tlaku vo vnutry nadoby v porovnani s okolim sa nic nedeje.
Odcerpame vzduch z nadoby. Tym dramaticky znizime tlak. Teplota varu kvapalin velmi zavisi od tlaku. tabulkove hodnoty su udavane pri urcitom tlaku. Teplota varu pracovnej kvapaliny sa znizi na tolko, ze je nizsia ako teplota okoliteho prostredia. Pracovna kvapalina na spodku nadoby zacne vriet a vyparovat sa. Para sa zraza na kovovom vrchu nadoby.
Rozlozenie tepla v kvapalinach nie je spojite. Molekuly prijimaju/odovzdavaju energiu v urcitych kvantach. Kvapaliny su v podstate takou zmesou velmi studenych a velmi horucich molekul. Horuce lietaju pomedzi studene, zrazkami si energiu medzi sebou predavaju. Alebo uniknu do priestoru von z kvapaliny - vyparovanie.
Takze pri vyparovani sa odparuju len tie horuce (preto je potenie tak ucinny system chladenia).
Teplota kvapaliny na spodku vyparovanim nadoby klesa pod (momentalny pri danom tlaku) bod varu.
Pri dostatocnom znizeni tlaku v nadobe sa dostane bod varu k bodu tuhnutia a kvapalina na spodku nadoby zamrzne.

Ok, horuce molekuly na vrchu nadoby odovzdavaju teplo kovu, a vieme ho odtial odcerpat a vyuzit teplotny spad medzi vrchom a spodkom nadoby na konanie prace.

Když je tam tepelný spád, tak samozřejmě umíme přimět to teplo, aby konalo práci. Ale tepelný spád tam sám od sebe nevznikne, tu trubici musíme na opačném konci než teplo odebíráme zase zahřívat a dodat ji alespoň tolik tepla, kolik práce nám vykonalo. Při bedlivějším zkoumání jí musíme dodat dokonce více tepla, dolní odhad viz Carnotův cyklus. Tepelná trubice se navenek jeví jako velmi dobrý vodič tepla, nic jiného.

Mate absolutnu pravdu. Obaja sme vsak nepovedali vsetko. Nacrtol som princip.
Udelane tak jak som to popisal by malo malinkatu ucinnost, pretoze
tie horuce castice navrchu skondenzuju, zahreju kov, no opat sa vyparia.
Tu uz ideme do konkretneho technickeho riesenia a vystupuje tu viacero faktorov.
Kondenzacia ako taka nezavisi len od tepelnych podmienok, ale pocita sa tu aj adhezivita, afinita povrchu ku kvapaline, elektricke a magneticke pole, kapilarita.... faktorov je vela.
Okrem toho, a toto je dolezite: tym, ze na spodku nadoby sa odpari kvapalina, zvysi sa tlak v nadobe. Tym sa Zvysi aj teplota varu. Toto tiez umozni kondenzaciu vo vrchnej casti nadoby. Takze nastava akysi pumpovaci efekt (o velmi velkej frekvencii zmien tlaku v nadobe).
Odoberanie energie z vrchnej casti nadoby sa da urobit aj inak, ako tepelnou vymenou. Mozeme tam dat piezoeletricku krystalicku mriezku a nechat ju bombardovat tymi horucimi molekulami. A odoberat priamo eletricku energiu.
Tento sposob vyuziva tzv "crystal cell battery" - akurat ludia, co to skusaju nepoznaju princip fungovania a melu nejake ezotericke blaboly. Vezmu zmes nejakeho hydratu (borax), kremenneho piesku, zmiesaju, vlozia medzi 2 farebne kovy, a zahreju. tym, ze to zahreju odstrania cast vody z hydratu a dostanu jednoliatu pozernu hmotu. Pri ochladeni v uzavretych porach vznikne podtlak, a je tam piesok, takze sa vytvoria take mikro nadobky ako som popisal.
Pri zahriati sa vplyvom vody a soli vytvori na povrchu kovovych platni oxid, co vytvori diodu. Takze tie piezoeletrike impulzy to usmernuje a maju taku malu suchu , ale hlavne vecnu baterecku, ktora dava cca 20-30 mA pri cca 0.5V pri hmotnosti standardnej AA baterky. Je to malo, ale je to produkt kuchynskeho laborovania. Dalo by sa to vyoptimalizovat.

el_fuego333 píše: Takze tie piezoeletrike impulzy to usmernuje a maju taku malu suchu , ale hlavne vecnu baterecku, ktora dava cca 20-30 mA pri cca 0.5V pri hmotnosti standardnej AA baterky. Je to malo, ale je to produkt kuchynskeho laborovania. Dalo by sa to vyoptimalizovat.

Čo je to tá "vecna baterecka"? neviem si to predstaviť,,,

el_fuego333 píše:Mate absolutnu pravdu. Obaja sme vsak nepovedali vsetko. Nacrtol som princip.
Udelane tak jak som to popisal by malo malinkatu ucinnost, pretoze
tie horuce castice navrchu skondenzuju, zahreju kov, no opat sa vyparia.
Tu uz ideme do konkretneho technickeho riesenia a vystupuje tu viacero faktorov.
Kondenzacia ako taka nezavisi len od tepelnych podmienok, ale pocita sa tu aj adhezivita, afinita povrchu ku kvapaline, elektricke a magneticke pole, kapilarita.... faktorov je vela.
Okrem toho, a toto je dolezite: tym, ze na spodku nadoby sa odpari kvapalina, zvysi sa tlak v nadobe. Tym sa Zvysi aj teplota varu. Toto tiez umozni kondenzaciu vo vrchnej casti nadoby. Takze nastava akysi pumpovaci efekt (o velmi velkej frekvencii zmien tlaku v nadobe).

Cele je to az sem jen uzavreny pracovni cyklus (nebo by mel byt). Zkus si najit Carnotuv cyklus, tam je to vysvetleno.
'Pumpovaci efekt' nastane jen na urovni molekul.

Odoberanie energie z vrchnej casti nadoby sa da urobit aj inak, ako tepelnou vymenou. Mozeme tam dat piezoeletricku krystalicku mriezku a nechat ju bombardovat tymi horucimi molekulami. A odoberat priamo eletricku energiu.

Ale to je presne ten maxweluv demon. Bude to fungovat jen dokud bude mrizka chladnejsi nez molekuly plynu. Takze ji budes muset chladit, jinak se dostane do rovnovahy a nebude produkovat nic. A tim jsi zpet u telepneho stroje - potrebujes udrzet tepelny rozdil a jsi limitovan Carnotem.

Tento sposob vyuziva tzv "crystal cell battery" - akurat ludia, co to skusaju nepoznaju princip fungovania a melu nejake ezotericke blaboly. Vezmu zmes nejakeho hydratu (borax), kremenneho piesku, zmiesaju, vlozia medzi 2 farebne kovy, a zahreju. tym, ze to zahreju odstrania cast vody z hydratu a dostanu jednoliatu pozernu hmotu. Pri ochladeni v uzavretych porach vznikne podtlak, a je tam piesok, takze sa vytvoria take mikro nadobky ako som popisal.
Pri zahriati sa vplyvom vody a soli vytvori na povrchu kovovych platni oxid, co vytvori diodu. Takze tie piezoeletrike impulzy to usmernuje a maju taku malu suchu , ale hlavne vecnu baterecku, ktora dava cca 20-30 mA pri cca 0.5V pri hmotnosti standardnej AA baterky. Je to malo, ale je to produkt kuchynskeho laborovania. Dalo by sa to vyoptimalizovat.

To co popisujes zni jako uplne obycejna primarni baterie...

el_fuego333 píše:.................................................

Píše toho hodně to jo, a co nám tedy vlastně chce prodat?

ledvinap píše: Cele je to az sem jen uzavreny pracovni cyklus (nebo by mel byt). Zkus si najit Carnotuv cyklus, tam je to vysvetleno.
'Pumpovaci efekt' nastane jen na urovni molekul.

Ano presne tak. Velkost nasej nadoby moze byt v mikronoch, nanometroch...

ledvinap píše: Ale to je presne ten maxweluv demon. Bude to fungovat jen dokud bude mrizka chladnejsi nez molekuly plynu. Takze ji budes muset chladit, jinak se dostane do rovnovahy a nebude produkovat nic. A tim jsi zpet u telepneho stroje - potrebujes udrzet tepelny rozdil a jsi limitovan Carnotem.

Piezoelektricky jav je toto:
Mame krystalicku mriezku. Mechanicky(alebo inak) ju deformujeme - dodanim energie. Pri deformacii vznika medzi atomami elektricka nerovnovaha a mriezka sa polarizuje. Odcerpanim (vyskratovanim) naboja sa odcerpa prebytocna energia, a mriezka sa vrati do povodneho stavu (teploty).


Takze leti horuca molekula, narazi do mriezky. Mriezka prijme energiu z letiacej molekuly a deformuje sa, letiaca molekula sa ochladi a skondenzuje. konce mriezky su sucastou diody. Bud sa naboj odcerpa cez eletricky obvod - vyskratuje, alebo dioda nepusti - mriezka uz dalsiu energiu neprijme a kondenzacia uz neprebehne, kym sa neodcerpa naboj z kapacity mriezky, alebo sa nevyskratuje na povrchu mriezky a tym zohreje mriezku a tym zabrani dalsej kondenzacii.

ledvinap píše: To co popisujes zni jako uplne obycejna primarni baterie...

Obycajne baterie pracuju na chemockom principe - oxidacia kovu a pod.. Ked sa palivo minie, bateria nefunguje.
To co popisujem pracuje na principe odcerpavania tepla z okolia a premenu na elektricku energiu. a pracuje v urcitom rozsahu teplot v zavislosti od pouzitej pracovnej kvapaliny.
Ti ludia, co uz cele roky skusaju vselijake mixy vsetkeho mozneho nepoznaju prinip fungovania. Idu systemom pokus-omyl. Snazia sa zvysit vykon tych bateriek. Ich problem je, ze pouzivaju ako praovnu kvapalinu vodu (nevedomky).
Keby pouzili nieco s nizsim bodom varu, povedzme etanol, aceton,... dosahovali by uplne ine vysledky.

GeeSnake píše:

el_fuego333 píše:.................................................

Píše toho hodně to jo, a co nám tedy vlastně chce prodat?

Dal som informacie. Iba take, ktore su dostupne kazdemu. Len z ineho uhla pohladu. Je na kazdom, co s nimi urobi. To uz ale nie je moja starost.

neco vyse popsanemu je podobne rezonancnimu stirlingovu motoru

neco na ten zpusob lze vytvorit i vhodnym navrhem rezonancni komory kde pak odpadaji mechanicke pohyblive dily
proste se rozechveje plyn uvnitr roury a vcelku drsne to zacne oscilovat
pokud jsem si vsimnul tak pred par lety byl nekde clanek piezoelementech s extremne vysokou ucinnosti (tusim kolem 90%)
pri dobrem kmitoctovem prizpusobeni atd... by to mohl byt velmi zajimavy vynalez

btw jestli to za par let nekde uvidim tak prosim aby tam bylo uvedeno vyvynuto na zaklade napadu P. Sladka a F. Kotoucka, nic vic si nezadam, dekuji
(uz se mi jeden takovy pripad stal)

Z trosku ineho sudka. Kedysi som videl ultrazvukovy rezonator smerovany do symetrickej nadoby s vodou. vibroval na rezonancnej frekvencii tej sustavy. Vo vode je vzdy pritomny vzduch v mikrobublinkach. Pri rezonancii sa tieto bublinky v amplitude roztiahnu a stiahnu. Pri roztiahnuti je vo vnutry takej bubliny v podstate vakuum. Toto vakuum nasaje horuce molekuly vody. Pri kolapse tejto kavitacie sa prudko znizi objem tejto bublinky vplyvom obrovskeho tlaku kvapaliny naokolo. V bublinke dosiahne teplota a tlak obrovckych hodnot, daleko vyssich ako na slnku. Dochadza k jadrovej reakcii. toto miesto v kvapaline vyrazne svieti. Uvolnenym teplom sa kvapalina zahrieva podstatne viac, nez je potrebne dodat energie na ultrazvuk. Na youtube som to videl pred par rokmi.