MN80.-typy,rady,fotky
-
robokop
- Site Admin
- Příspěvky: 22921
- Registrován: 10. 7. 2006, 12:12
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Salus: chapu
Jen to tazatele mohlo trochu vydesit
Tak vyfot stiitek motoru a poptej u profcomu
Popis pouziti a popros o zaslani nastaveneho menice
Myslim ze by mohli vyhovet
Jen to tazatele mohlo trochu vydesit
Tak vyfot stiitek motoru a poptej u profcomu
Popis pouziti a popros o zaslani nastaveneho menice
Myslim ze by mohli vyhovet
Vsechna prava na chyby vyhrazena (E)
Pokud je motor skutečně 0,37kW, tak by Ti plně postačoval měnič 0,55kW. Nekoukej do návodu, ale na štítek motoru to je "směroplatný" údaj.michal.c píše:No, podla prilozeneho navodu mam 0,37kw motor. Teda menic az do 0,75kw je asi moc, alebo je treba taku rezervu? Najradsej by som to kupil nove , kompletne a idealne aj s navodom
Soustruh: S-28 Žebrák
Stolní vrtačka: TOS V10A
Pásová pila: G5013W/400
Stolní vrtačka: TOS V10A
Pásová pila: G5013W/400
Měl jsem v Mn80 250W motor, nahradil jsem ho 0,75kW zrepasovaným motorem, dal jsem pryč napínák s druhou řemenicí a na jeho místo provizorně ten novej motor. Měnič jsem si koupil novej vč. brzdných odporů a rovnou jsem si ho nechal ve firmě nastavit a naprostá pohoda. Jedu od 10Hz do 95Hz, těch 95 se už motoru trochu nezdá,výrazě se zvětšuje skluz, ale dá je. Nejhezčí je to brždění, vypnu vypínač a motor stojí. Jestli bude nálada, tak časem koupím motor přímo na frekvenčák. To je bohužel opět alespoň 5 tisíc. Zas je otázka, jestli to je potřeba, protože na 50Hz se vřeteno točí 1510 ot/min, takže do 2000 tis. ot. je to naprosto v poho a větší asi ani nepotřebuju.
a bez toho brzdného odporu to nezastaví okamžitě?
já si teď hraju s měničem pro synchronní vřetenovej servomotor a tam jestli mám, nebo brzdnej odpor je měniči uplně jedno.. pro představu je to 4kW motor a roztočí dse o 12000ot s rampou 0,1s a zastaví uplně stejně rychle, samozřejmě je to vřeteno frézky a netočí několika kg obrobek jako může nastat u soustruhu, nicméně nevidím žádný důvod tam ty odpory cpát, když to chodí i bez nich..
já si teď hraju s měničem pro synchronní vřetenovej servomotor a tam jestli mám, nebo brzdnej odpor je měniči uplně jedno.. pro představu je to 4kW motor a roztočí dse o 12000ot s rampou 0,1s a zastaví uplně stejně rychle, samozřejmě je to vřeteno frézky a netočí několika kg obrobek jako může nastat u soustruhu, nicméně nevidím žádný důvod tam ty odpory cpát, když to chodí i bez nich..
věčný rýpal,který musí mít poslední slovo, odpůrce low-cost zařízení končících v naprosté většině případů v hromadě šrotu
uživatelé hýbátek, kteří mají z mých příspěvků celoživotní trauma nechť si mé příspěvky VYPNOU
uživatelé hýbátek, kteří mají z mých příspěvků celoživotní trauma nechť si mé příspěvky VYPNOU
No zas tak úplně ku hovnu tam taky nejsou. Tu energii prostě musíš někde zmařit. A než žhavit IGBT tranzistory, tak to raději budu žhavit odpor.RaS píše:nicméně nevidím žádný důvod tam ty odpory cpát, když to chodí i bez nich..
Při sem-tam zastavení to jde, ale při častějším on/off může být brzdný odpor docela dobrý kámoš.
Zvlášť když to skoro nic nestojí.
Samozřejmě záleží na tom jak má měnič chytrou elektroniku. Některé zvládají rekuperaci a tak místo aby jim napětí meziobvodu rostlo nad "povolenou" mez, tak se "opřou" o síť a trochu té energie tam "nalijí" zpět. Zpravidla je to ale až od vyšších výkonů kde je už na vstupu aktivní PFC atd. U těch levnějších a výkonově menších měničů by šlo o zbytečný luxus a tak se musí napětí meziobvodu opřít o brzdný rezistor aby moc nevylítlo. Další řešení je že měnič zmírní při narůstajícím napětí meziobvodu deceleraci, ale to je samozřejmě v některých případech nežádoucí nebo může být i nebezpečné (např Emergency Stop hříbek by měl zastavit co nejrychleji bez ohledu na například zvýšené opotřebení stroje atd...)
no a proč tu energii spálit v teple když tím můžu dobít kondenzátory?
mě se při brzdění jen zvedne hodnota DC z nějakejch 570V na nějakejch 700V měnič umí až cca 900V, mě jen zajímá jak to funguje, chápu to tak že pokud to stačí zastavit energie k zastavení není zas tak velká tak to zasatví bez odporů, pokud už to nestihne pustí to do odporů.. já tam ty odpory mám, já jen tvrdím, že nepoznám rozdíl jestli tam jsou či nejsou..
mě se při brzdění jen zvedne hodnota DC z nějakejch 570V na nějakejch 700V měnič umí až cca 900V, mě jen zajímá jak to funguje, chápu to tak že pokud to stačí zastavit energie k zastavení není zas tak velká tak to zasatví bez odporů, pokud už to nestihne pustí to do odporů.. já tam ty odpory mám, já jen tvrdím, že nepoznám rozdíl jestli tam jsou či nejsou..
věčný rýpal,který musí mít poslední slovo, odpůrce low-cost zařízení končících v naprosté většině případů v hromadě šrotu
uživatelé hýbátek, kteří mají z mých příspěvků celoživotní trauma nechť si mé příspěvky VYPNOU
uživatelé hýbátek, kteří mají z mých příspěvků celoživotní trauma nechť si mé příspěvky VYPNOU
No a v tom je právě ten Ftip (s velkým "F") 
Většina levnějších měniču nezvládnou jít na to vyšší napětí a při - řekněme jako příklad - 650V by už byly na hraně kam použité součástky (kondíky, polovodiče) "mohou" a musela by spomalit deceleraci (nebo energii mařit v brzdícím rezistoru).
Tvůj měnič je prostě už z té trochu vyšší třídy a zvládá si poradit s dynamickými ději které se u vřetene frézky předpokládají.
... tedy kdy setrvačnou hmotu tvoří pouze motor a upnutý nástroj a energie v meziobvodu je uložena v kondících.
Znám li kapacitu a maximální napětí kondíku (a polovodičů "rozházených kolem") tak jsem schopen určit maximální moment setrvačnosti rotujících části soustavy a max otáčky které kondík "pobere".
...tedy energie setrvačných hmot je řekněmež 1/2 J * Omega^2 a energie nabitého kondíku je 1/2 C * U^2
Většina levnějších měniču nezvládnou jít na to vyšší napětí a při - řekněme jako příklad - 650V by už byly na hraně kam použité součástky (kondíky, polovodiče) "mohou" a musela by spomalit deceleraci (nebo energii mařit v brzdícím rezistoru).
Tvůj měnič je prostě už z té trochu vyšší třídy a zvládá si poradit s dynamickými ději které se u vřetene frézky předpokládají.
... tedy kdy setrvačnou hmotu tvoří pouze motor a upnutý nástroj a energie v meziobvodu je uložena v kondících.
Znám li kapacitu a maximální napětí kondíku (a polovodičů "rozházených kolem") tak jsem schopen určit maximální moment setrvačnosti rotujících části soustavy a max otáčky které kondík "pobere".
...tedy energie setrvačných hmot je řekněmež 1/2 J * Omega^2 a energie nabitého kondíku je 1/2 C * U^2
Je fakt, že když dám pryč odpor, tak to zastavuje stejně, jako po staru na 3F síť, možná déle, protože tam nemám soustavu řemenic, ale přímý převod z motoru na vřeteno trochu dorychla. Motor 1410, vřeteno 1510. Chtěl jsem dát pár fotek, ale po shlédnutí obrázků od festoo, raději ne. Já jsem to přiělání motoru do původního držáku vyhodil, ten napínák taky a řemen od vřetena je na řemenici nového motoru.
