Maximální zatížení působící na vedení
Zdravím,
měl bych poměrně laický dotaz ohledně zatížení působící na lineární vedení. Nevím jakým způsobem zvolit odpovídající velikost lineáru podle hmotnosti, která na něj bude působit. Dejme tomu, že mám max. hmotnost 100 kg, jak určit, která velikost je nejvhodnější? V katalozích se v naprosté většině případů uvádí statická a dynamická únosnost C_dyn a C_0, u velikosti 15 je to např. C_dyn = 11400 N a C_0 25300 N, znamená to, že max. hmotnost působící na vozík a kolejnici může být 1140 kg při pohybu a 2530 kg při stání na místě? Přijdou mi to dost extrémní hodnoty a proto se mi tomu moc nechce věřit. Určuje se to tedy nějakým přepočtem nebo je na to jiný fígl?
Díky předem za jakoukoliv radu.
měl bych poměrně laický dotaz ohledně zatížení působící na lineární vedení. Nevím jakým způsobem zvolit odpovídající velikost lineáru podle hmotnosti, která na něj bude působit. Dejme tomu, že mám max. hmotnost 100 kg, jak určit, která velikost je nejvhodnější? V katalozích se v naprosté většině případů uvádí statická a dynamická únosnost C_dyn a C_0, u velikosti 15 je to např. C_dyn = 11400 N a C_0 25300 N, znamená to, že max. hmotnost působící na vozík a kolejnici může být 1140 kg při pohybu a 2530 kg při stání na místě? Přijdou mi to dost extrémní hodnoty a proto se mi tomu moc nechce věřit. Určuje se to tedy nějakým přepočtem nebo je na to jiný fígl?
Díky předem za jakoukoliv radu.
Jako laik bych se podíval na podobné funkční stroje a kopíroval
Ono u ložisek rotačních (je to vlastně podobné) jsou taky zatížení obrovské ale vždy se dávají podle reálného provozu.
Nikdy totiž nepůsobí jedna síla jedním směrem na celou plochu. Většinou je to součet mnoha sil dynamických a statických které se pořád mění. S ohledem na životnost a reálné možnosti mazání se nemůže počítat s nějakými katalogovými údaji.
Řekl bych že dobré mazání a udržení vedení (kuliček) v čistotě má větší vliv na opotřebení než samotná nosnost a zatížení.

Ono u ložisek rotačních (je to vlastně podobné) jsou taky zatížení obrovské ale vždy se dávají podle reálného provozu.
Nikdy totiž nepůsobí jedna síla jedním směrem na celou plochu. Většinou je to součet mnoha sil dynamických a statických které se pořád mění. S ohledem na životnost a reálné možnosti mazání se nemůže počítat s nějakými katalogovými údaji.
Řekl bych že dobré mazání a udržení vedení (kuliček) v čistotě má větší vliv na opotřebení než samotná nosnost a zatížení.
Na konci poznávacího procesu je omyl zcela vyvrácen a my nevíme nic. Zato to víme správně.
Děkuji za odpověď. Okopírovat to z jiného funkčního zařízení není špatná taktika, jelikož jsem ale od přírody zvědavý člověk, tak mi to nedá, a stejně by mě zajímalo jak to ve skutečnosti s tím zatížením je.
Chápu, že vhodný výběr závisí na spoustě dalších faktorech, jako jsou dynamické síly, použité rychlosti, náklony vedení apod. a že síly nepůsobí v jednom jediném bodě, spíš mně jde o přibližné hodnoty, dejme tomu v řádech desítek kg. Proto by mě zajímalo, jestli se dá při volbě vedení opírat pouze o uváděné C_dyn a C_0 a vycházet jen z toho nebo je potřeba to nějak přepočítat. Představa, že by patnáctka snesla zatížení nad tunu pro mě není moc reálná, to by si potom podle mého naprostá většina aplikací vystačila pouze s touto velikostí.
Chápu, že vhodný výběr závisí na spoustě dalších faktorech, jako jsou dynamické síly, použité rychlosti, náklony vedení apod. a že síly nepůsobí v jednom jediném bodě, spíš mně jde o přibližné hodnoty, dejme tomu v řádech desítek kg. Proto by mě zajímalo, jestli se dá při volbě vedení opírat pouze o uváděné C_dyn a C_0 a vycházet jen z toho nebo je potřeba to nějak přepočítat. Představa, že by patnáctka snesla zatížení nad tunu pro mě není moc reálná, to by si potom podle mého naprostá většina aplikací vystačila pouze s touto velikostí.
- robokop
- Site Admin
- Příspěvky: 22867
- Registrován: 10. 7. 2006, 12:12
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
problem je v dynamickem zatizeni
kdyz to toho prdnes kladivem tak tam na zlomek vteriny bude zatizeni prez tunu
tech zatizeni je cela rada podle toho z ktere strany to pusobi
napriklad kdyz by jsi ten vozik vyvracel tak je to zase jinak
kdyz to toho prdnes kladivem tak tam na zlomek vteriny bude zatizeni prez tunu
tech zatizeni je cela rada podle toho z ktere strany to pusobi
napriklad kdyz by jsi ten vozik vyvracel tak je to zase jinak
Vsechna prava na chyby vyhrazena (E)
Pointa je že vozík udrží opravdu hodně ale problém je celková tuhost vedení.
Proto si na frézu nikdo nedává 8mm lineáry protože čím menší tyč tím více je nutné ji přišroubovat a mít pečlivě připravenou rovinu jinak veškeré chyby okopíruje.
Taky tipuji že cena 15-20 vedení bude celkem nízká neboť se ho používá nejvíc. Pokud se půjde níž nebo výš bude cena stoupat.
Proto si na frézu nikdo nedává 8mm lineáry protože čím menší tyč tím více je nutné ji přišroubovat a mít pečlivě připravenou rovinu jinak veškeré chyby okopíruje.
Taky tipuji že cena 15-20 vedení bude celkem nízká neboť se ho používá nejvíc. Pokud se půjde níž nebo výš bude cena stoupat.
Na konci poznávacího procesu je omyl zcela vyvrácen a my nevíme nic. Zato to víme správně.
Pokud budes googlit, tak najdes prislusnou teorii, kde je vse popsane. Zkus vyrobce znackovych vedeni a podivej se, jak je to pro loziska. Bohuzel nenabidnu zadne konkretni odkazy, sam jsem to jen prolistoval.Tyrrell píše:Zdravím,
měl bych poměrně laický dotaz ohledně zatížení působící na lineární vedení. Nevím jakým způsobem zvolit odpovídající velikost lineáru podle hmotnosti, která na něj bude působit. Dejme tomu, že mám max. hmotnost 100 kg, jak určit, která velikost je nejvhodnější? V katalozích se v naprosté většině případů uvádí statická a dynamická únosnost C_dyn a C_0, u velikosti 15 je to např. C_dyn = 11400 N a C_0 25300 N, znamená to, že max. hmotnost působící na vozík a kolejnici může být 1140 kg při pohybu a 2530 kg při stání na místě? Přijdou mi to dost extrémní hodnoty a proto se mi tomu moc nechce věřit. Určuje se to tedy nějakým přepočtem nebo je na to jiný fígl?
Díky předem za jakoukoliv radu.
Pokud to dobre chapu, tak staticke zatizeni je prave takove, ze do drahy vytlaci permanentni dulek (plasticka deformace) o hloubce 1:10000 prumeru kulicky, a dynamicke zatizeni je zatizeni, pri kterem je zivotnost vedeni 100km. Take existuji vzorecky a opravne konstanty, jak spocitat ruzna zatizeni.
Mimochodem z dovolenych zatizeni jde odvodit tuhost vedeni, ktera je jak uz tu nekdo psal vetsinou dulezitejsi.
to je blbost, ať je to 15ka či 8ka nebo třeba 35ka tak požadavek na rovinost podkladu je víceméně stejný.. nejde říct, že když je větší vedení tak je tužší a může být křivější podklad.. podívej se do technických listů vedení...Cjuz píše:Proto si na frézu nikdo nedává 8mm lineáry protože čím menší tyč tím více je nutné ji přišroubovat a mít pečlivě připravenou rovinu jinak veškeré chyby okopíruje..
věčný rýpal,který musí mít poslední slovo, odpůrce low-cost zařízení končících v naprosté většině případů v hromadě šrotu
uživatelé hýbátek, kteří mají z mých příspěvků celoživotní trauma nechť si mé příspěvky VYPNOU
uživatelé hýbátek, kteří mají z mých příspěvků celoživotní trauma nechť si mé příspěvky VYPNOU
- robokop
- Site Admin
- Příspěvky: 22867
- Registrován: 10. 7. 2006, 12:12
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
jojo
to vedeni samo o sobe je vpodstate "krivy" a dorovna se az ulozenim
proto se prirazi bokem k hrance co se udela na ramu stroje a pritlaci k ni a prisroubuje k ramu
v tech datasheetech od vyrobce by mela byt i presne uvedena metodika pro mereni toho zatizeni
napr kdyz pak budes mit spatne srovnany kolejnice a budou se sbihat a ty to tam posles plnym kroutakem pohonu kterej se nasobi stoupanim posuvovyho sroubu
tak ti to vytvori silu v pomeru sbihani tech kolejnic ktera uz je taky celkem brutalni
to + bordel na vedeni dokaze po case udelat svy
u hobby konstrukci je dobre ze ramy nebyvaji prilis tuhe takze ta nerovnobeznost vygeneruje sice silu ale driv uhne ram nez by se opotrebilo vedeni
to vedeni samo o sobe je vpodstate "krivy" a dorovna se az ulozenim
proto se prirazi bokem k hrance co se udela na ramu stroje a pritlaci k ni a prisroubuje k ramu
v tech datasheetech od vyrobce by mela byt i presne uvedena metodika pro mereni toho zatizeni
napr kdyz pak budes mit spatne srovnany kolejnice a budou se sbihat a ty to tam posles plnym kroutakem pohonu kterej se nasobi stoupanim posuvovyho sroubu
tak ti to vytvori silu v pomeru sbihani tech kolejnic ktera uz je taky celkem brutalni
to + bordel na vedeni dokaze po case udelat svy
u hobby konstrukci je dobre ze ramy nebyvaji prilis tuhe takze ta nerovnobeznost vygeneruje sice silu ale driv uhne ram nez by se opotrebilo vedeni
Vsechna prava na chyby vyhrazena (E)
no nevím jestli je to dobřerobokop píše: u hobby konstrukci je dobre ze ramy nebyvaji prilis tuhe takze ta nerovnobeznost vygeneruje sice silu ale driv uhne ram nez by se opotrebilo vedeni

věčný rýpal,který musí mít poslední slovo, odpůrce low-cost zařízení končících v naprosté většině případů v hromadě šrotu
uživatelé hýbátek, kteří mají z mých příspěvků celoživotní trauma nechť si mé příspěvky VYPNOU
uživatelé hýbátek, kteří mají z mých příspěvků celoživotní trauma nechť si mé příspěvky VYPNOU
- robokop
- Site Admin
- Příspěvky: 22867
- Registrován: 10. 7. 2006, 12:12
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
No spravne je rozhodne dobre ulozeni na tuhem ramu
Jen jsem chtel rict ze kdyz neni presne ulozeni tak neco z toho muze pobrat malo tuhy ram
Tuhe a nepresne ulozeni je nic moc
Jen jsem chtel rict ze kdyz neni presne ulozeni tak neco z toho muze pobrat malo tuhy ram
Tuhe a nepresne ulozeni je nic moc
Vsechna prava na chyby vyhrazena (E)
Představoval jsem si to zřejmě moc jednoduše, takže se vrátím zpět na začátek a projdu znovu katalogy některých větších výrobců, kteří mají poměrně obsáhlou teorii o výpočtech vedení.
Hledal jsem tam zprvu spíš jen to zatížení a tak jsem nezacházel příliš do hloubky, ale jak to tak sleduji, tak tam hraje roli při výběru více faktorů, které jsou mnohem důležitější než jen působící zátěž na vedení, takže jakmile si najdu víc času, tak si to znovu přečtu a snad budu o něco chytřejší.
Děkuji všem za poskytnuté informace.
Hledal jsem tam zprvu spíš jen to zatížení a tak jsem nezacházel příliš do hloubky, ale jak to tak sleduji, tak tam hraje roli při výběru více faktorů, které jsou mnohem důležitější než jen působící zátěž na vedení, takže jakmile si najdu víc času, tak si to znovu přečtu a snad budu o něco chytřejší.
Děkuji všem za poskytnuté informace.
Jenom taková drobná informace
Kalená tyč 20mm (nepodepřená) uložení v délce 500mm tlak rukou (hodně
), průhyb dle hodinek jednotky desetin!
A to jsem si naivně myslel jakou nemá dvacítka tuhost.
Když jsem to zkusil musím uznat že podklad pro lineární vedení je velké KNOW HOW bez ohledu na jeho velikost.
Kalená tyč 20mm (nepodepřená) uložení v délce 500mm tlak rukou (hodně

A to jsem si naivně myslel jakou nemá dvacítka tuhost.
Když jsem to zkusil musím uznat že podklad pro lineární vedení je velké KNOW HOW bez ohledu na jeho velikost.
Na konci poznávacího procesu je omyl zcela vyvrácen a my nevíme nic. Zato to víme správně.