Pokus se železem

[vencavagon]

Dobrý den,

rád bych se poptal na Vaše názory k nákresu malé CNC frézky, kterou bych chtěl používat na výrobu elektrod pro vyjiskřování - měď.
Občas také něco vykutat do železa. Jako osy X a Y chci použít kupovaný litonový křížový stůl o hmotnosti cca 40 kg s pojezdy 270 x 135 mm - v podstatě podobné konstrukce jako na BF20 Vario.
Rám stroje a osu Z bych chtěl vyrobit. Konstrukce je z profilů tvaru U 80 mm. Na spodní části by byl přišroubovaný stůl, na svislé konstrukci také z U 80 mm se má pohybovat na lineárním vedení vřeteno.
Šířku lineárního vedení uvažuji 15 mm se dvěma vozíky na každé vedení, rozsah pojezdu osy Z cca 400 - 500 mm.
Svislá část konstrukce bude ke spodní části přišroubovaná šrouby M12, na každé straně konstrukce 6 ks.
Po sestavení rámu s nosníkem by měla být základní část se sloupem skolíkována a přebroušené plochy pro lineární vedení.
Posuvy budou se stoupáním 2 mm, předpokládané krokové motory 3 Nm spojené se šrouby pružnou spojkou.
Vzhledem k k rozměrům a hmotnosti nechci dělat portálový stroj - musím jej vynést sám do třetího patra v činžáku. Na moje potřeby mi postačuje přesnost stroje cca plus minus 0,01 mm.
Jedná se mi hlavně o to, jakou lze předpokládat tuhost konstrukce sloupu osy Z a šroubového spoje, případně zda sloup vyrobit ze dvou profilů U80 mm svařených hranami k sobě a vnitřní prostor vylít polymerbetonem. Případně zda vylévat i podstavec pod křížovým stolem.
Možná bude stát za úvahu ještě vytvořit nějaké závaží pro vřeteno, domnívám se, že takováto konstrukce bude moc lehká. Mám obavy, aby nedocházelo k nadzvedávání.




Děkuji za názory.

Sestava rám.pdf

(98.18 KiB) Staženo 562 x

Sestava Frézka 3.pdf

(118.81 KiB) Staženo 585 x

Základna 3.pdf

(95.68 KiB) Staženo 421 x

Sloup 1.pdf

(109.1 KiB) Staženo 424 x

Sestava Frézka komplet.pdf

(121.6 KiB) Staženo 513 x

[Kvako1]

ten sloup máš strašně slabej, skus použít třeba jekl 200x200mm tloušťka 10mm, nebo něco podobného co seženeš.
budeš mít i míň práce stím svařováním..

[vencavagon]

OK, děkuji.
Zkusím sehnat co možná největší jekl.

[echt]

... spíš do těch U ček vlož nějaké X žebra - at to má nějakou tuhost na krut

[vencavagon]

Zatím podle telefonického dotazu by byl k dispozici profil U 120 mm sila stěny 12 mm.
Jekl 200 mm je celkem dost problem sehnat - nabídka 200 x 200 ale pouze 5 mm síla stěny - tzv. ekonomický.
Také bych do něj musel zepředu vypálit otvor pro pohyb matice osy Z.
Asi nejideálnější by bylo to celé posvařovat z ocelových desek třeba o sále 10 mm a vylít betonem.
Byl by jistě i hezčí tvar stroje, ale to bych s tím nehnul. Proto koumám šroubové spojení.
Také bych se s výrobou nechtěl dostat na cenu za kterou bych koupil hotové BF20 Vario, se kterým mám dobré zkušenosti z práce, kde je používáme.
Ovšem to bych domů do schodů nedonesl.
Pro informaci jsem zapomněl doplnit, že vzdálenost mezi styčnými plochami pro upnutí nohy s rámem je 350 mm, stejně je široká i noha přes vnější hrany. To znamená, že tedy půdorys nohy je 350 x 120 mm.
Nepochopil jsem zcela příspěvek s X žebry, bylo by možné do vnitřní části mezi první a druhý otvor pro šroub vevařit např. vodorovně profil I 100 mm ?
Do horní části toho moc nepůjde kvůli šroubovici osy Z a uvnitř nohy by se měl pohybovat držák vřetena.

[chb]

Také bych se s výrobou nechtěl dostat na cenu za kterou bych koupil hotové BF20 Vario, se kterým mám dobré zkušenosti z práce, kde je používáme.
Ovšem to bych domů do schodů nedonesl.
.

nerozmlouvám stavbu - jen BF20 po koupi je třeba rozdělat a vyčistit - a rozdělané odnosíš po kapsách ...

[vencavagon]

Také bych se s výrobou nechtěl dostat na cenu za kterou bych koupil hotové BF20 Vario, se kterým mám dobré zkušenosti z práce, kde je používáme.
Ovšem to bych domů do schodů nedonesl.
.

nerozmlouvám stavbu - jen BF20 po koupi je třeba rozdělat a vyčistit - a rozdělané odnosíš po kapsách ...

S BF20 Vario mám dobré zkušenosti, stroj se mi líbí, ale potřebuji opravdu pouze zbastlit podstavec s osou Z.
Křížový stůl DEMA XXL 550, vřeteno Proxxon 40/E - 300 wattů, krokové motory s řízením pro Mach 3 a spojky mám nakoupené z dřívější doby.
Zbývá mi pouze dokoupi 2 ks lineárního vedení v délce 500 mm a 4 vozíky.
Samotnou konstrukci jsem schopen posvařovat, přefrézovat a přebrousit sám po práci, takže mně to bude stát pouze ten materiál a nějakou tu barvu.
Snažím se pochytat nějaké rozumy, abych to nemusel dělat 5x.


Uvažoval jsem nad výrobou frézky z profilů KINETIK, ale nejsem přesvědčen o dostatečné tuhosti stroje.
Našel jsem to někde na internetu a v popisu bylo psáno, že se díky těmto profilům vyznačuje mimořádnou tuhostí.
Ovšem když jsem se koukal na cenu profilů, které bych pravděpodobně použil, tak cena pouze za profily se pohybovala někde okolo 25 000 Kč.

Přikládám fotografii.

KemeriC.jpg (14.04 KiB) Zobrazeno 8586 x

[RaS]

a to ti ta BF20ka chodí opakovaně ve stovce?

[packa]

ta frezka na fotce vypadá zajímavě , ty profily tuhé jsou , ale ta konzola pro zetko je hodně slabý článek celé té konstrukce , takže bych tomu co píšou o tuhosti moc nevěřil

[vencavagon]

a to ti ta BF20ka chodí opakovaně ve stovce?

Ta BF20 Vario není můj stroj, pouze jsem na něm nějakou dobu - cca 2 roky dělal v práci, kde se používaly 2 kusy tohoto stroje na výrobu elektrod pro vyjiskřování malých a miniaturních rozměrů.
Jeden stroj byl s původním vřetenem a dělaly se na něm elektrody z mědi a wolframu. Občas se na ní i dělaly jádra z oceli 19552.
Druhý stroj byl s dokoupeným dílem pro malé vřeteno a dělaly se na něm grafitové elektrody. Vřeteno bylo od Proxxonu - tuším cca 25 - 30 000 otáček. Na grafit to bylo super.
Chodily v opakované přesnosti +- 0,01 mm. Stroje byly koupeny jako mechanické a byly pouze namontovány krokové motory, které přenášely pohyb na osy pomocí ozubených řemenů.
Motory byly 1,8 Nm. Převodový poměr nevím přesně, tuším snad na ose X a Y 1:4 a na ose Z 1:10 nebo tak nějak.
Úhel otočení jednoho kroku motoru byl nastavitelný v programu pro každou osu zvlášť, proto mohl být jiný poměr na ose XY a Z.
Co vím na 100 procent, nebylo na nich prováděno broušení rybin atd.

[vencavagon]

ta frezka na fotce vypadá zajímavě , ty profily tuhé jsou , ale ta konzola pro zetko je hodně slabý článek celé té konstrukce , takže bych tomu co píšou o tuhosti moc nevěřil

Právě že se mi to také moc nezdá.
Možná že autoři chtěli napsat mimořádně tuhá v použití na dural a potom na to zapomněli.
Mám ale pochybnosti - tak nějak pocitově, že duralové profily pravděpodobně nebudou mít takovou tuhost jako 12 mm silná stěna 120 učka a litinový křížový stůl.
Možná je podceňuji neoprávněně.

[Engineer]

a to ti ta BF20ka chodí opakovaně ve stovce?

Ta BF20 Vario není můj stroj, pouze jsem na něm nějakou dobu - cca 2 roky dělal v práci, kde se používaly 2 kusy tohoto stroje na výrobu elektrod pro vyjiskřování malých a miniaturních rozměrů.
Jeden stroj byl s původním vřetenem a dělaly se na něm elektrody z mědi a wolframu. Občas se na ní i dělaly jádra z oceli 19552.
Druhý stroj byl s dokoupeným dílem pro malé vřeteno a dělaly se na něm grafitové elektrody. Vřeteno bylo od Proxxonu - tuším cca 25 - 30 000 otáček. Na grafit to bylo super.
Chodily v opakované přesnosti +- 0,01 mm. Stroje byly koupeny jako mechanické a byly pouze namontovány krokové motory, které přenášely pohyb na osy pomocí ozubených řemenů.
Motory byly 1,8 Nm. Převodový poměr nevím přesně, tuším snad na ose X a Y 1:4 a na ose Z 1:10 nebo tak nějak.
Úhel otočení jednoho kroku motoru byl nastavitelný v programu pro každou osu zvlášť, proto mohl být jiný poměr na ose XY a Z.
Co vím na 100 procent, nebylo na nich prováděno broušení rybin atd.

Chceš říct, že to chodilo plus minus stovka na trapezách, nehoupeš nás kapku???

[vencavagon]

Chceš říct, že to chodilo plus minus stovka na trapezách, nehoupeš nás kapku??? Engineer


Přísahám, sám jsem tomu nechtěl věřit.
Když mně k tomu majitel při přijímacím pohovoru dovedl a kouknul jsem nato, sám pro sebe jsem se v duchu ušklíbnul a myslel jsem si, že mně o 180 stupňů může houpat, ale ne o 360.
A ejhle, o několik dní později jsem se přesvědčil, že mně nehoupal. Jedna elektroda jak druhá, plus minus stovka. A to se někdy dělalo až 8 kusů.
Když se to ale podle mého názoru veme kolem a kolem, tak plus minus stovka už je celkem dost velká tolerance.
Záleží na tom, co potřebuji dělat.

Jednou jsem na vyjisřovačce dělal do formy tvar, který byl s přesností 0,000 mm jak na ose XY tak Z.
Těch tvarů tam bylo celkem 16.
Moc mi nechybělo k tomu, abych se nad tím ze zoufalství rozbrečel.
V životě už bych do toho nešel.

[RaS]

dobrej pokus .. nejdřív jezdí BFka v setině a potom už jezdí s přesností 0,000 to jsou jako desetitisiciny nebo co? nic ve zlém ale pokud chceš vydělat kupuj BFky a prodávej je do nástrojoven.. stroje který choděj na setinu stojej ranec, stroje který na desetinu mikronu jako tvoje BFka to je unikát... a nebo si kup pořádné měřidlo..

[Kvako1]

rasi jenom tě poopravím on psal o vyjiskřovačče