Taky se pochlubím
Napsal: 23. 11. 2013, 4:53
Dobrý den,
koukám na Vaše velmi pěkné výtvory ze všech možných oblastí.
Vzhledem k tomu, že jsem zde narazil i na človíčka, který zřejmě také dělá do modelů (kardany), chtěl bych se i já pochlubit svými výtvory.
Na fotkách jsou dva vagony, které jsem vyráběl od návrhu jednotlivých součástí na papíře, výroby forem, lisování atd - vyrobil jsem víc typů, ale tyhle mi přirostly k srdci.
Nejvíce záhul byl s jemnými detaily, kterých tam je požehnaně.
Lokomotiva na obrázku co stojí na skříni je mojí už asi nikdy nedodělanou prací, která se spíše rozkládá věkem, než by se dočkala zdárného dokončení.
Model je v měřítku 1:10 vzhledem ke skutečnosti. Kdybych nebyl limitován tím, že se musí dát naložit do auta, tak bych byl schopen v té době si ji postavit v měřítku 1:1, což by se mi líbilo nejvíc (někdo by řekl - zešílel).
Začal jsem ji stavět asi před deseti lety a původně byl záměr, že až bude hotová, musí na ní vše fungovat v principu stejně jako na skutečné lokomotivě.
Co je ve skutečnosti na vzduch, musí i na tomto modelu fungovat na vzduch, co je na elektřinu, musí i tady fungovat na elektřinu atd.
Proto mám ještě různě po krabicích vyrobeny 3 kompresory, pneumaticky ovládaný nepřímý kontroler, přístrojový blok do strojovny, elektropneumatický brzdič do kterého jsem použil jehly s cívkami z karburátorů Škoda 120, ventilátory chlazení trakčních motorů s dynamy, nápravové převodovky, trakční motory atd. - vše v patřičném měřítku.
Rámy podvozků jsem autogenem vypaloval ze 40 mm plechu a opracovával na frézce. Paprsková kola jsou odlévaná. Karoserie je z plechu tl. 2 mm.
Podle plánu mněla ve finálním stavu mít celkovou hmotnost 63 kilogramů, ale k tomu už asi nedojde.
Jednou jsem na zkompletovaných podvozcích jezdil po místnosti jako na bruslích - vydržely bez úhony - i paprsková kola - respektive dvojkolí.
Zadní pantograf už nejde stáhnout dolů, když jsem před lety zkoušel, zda je trakční obvod v pořádku, odebíraný proud trakčních motorů dosáhl 30A a klouby pantografu se někde svařily, přestože tam jsou klemy.
Vzduchojemy jsem testoval na 10 Atmosfér, protože na 6 Atm chodí přístroje ovládané vzduchem.
Manželka tomu neřekne jinak než bordel starýho blázna a neustále vyhrožuje, že to jednou vyhodí do popelnice.
Je to stavba mojí nejmilejší lokomotivy, na které jsem za mlada jezdil ve skutečnosti jako strojvedoucí na trase Praha - Žilina a Praha - Děčín.
Bohužel osudové okolnosti mi v této lásce nepřály a později jsem se realizoval v nástrojárně.
Pouze na okraj - tyhle věcičky jsem dělal s největší péčí a láskou, ale kdybych dostal nabídku, že se mohu na 5 let vrátit na lokomotivu a potom že mně zastřelí, neváhal bych a vybral si tu lokomotivu.
koukám na Vaše velmi pěkné výtvory ze všech možných oblastí.
Vzhledem k tomu, že jsem zde narazil i na človíčka, který zřejmě také dělá do modelů (kardany), chtěl bych se i já pochlubit svými výtvory.
Na fotkách jsou dva vagony, které jsem vyráběl od návrhu jednotlivých součástí na papíře, výroby forem, lisování atd - vyrobil jsem víc typů, ale tyhle mi přirostly k srdci.
Nejvíce záhul byl s jemnými detaily, kterých tam je požehnaně.
Lokomotiva na obrázku co stojí na skříni je mojí už asi nikdy nedodělanou prací, která se spíše rozkládá věkem, než by se dočkala zdárného dokončení.
Model je v měřítku 1:10 vzhledem ke skutečnosti. Kdybych nebyl limitován tím, že se musí dát naložit do auta, tak bych byl schopen v té době si ji postavit v měřítku 1:1, což by se mi líbilo nejvíc (někdo by řekl - zešílel).
Začal jsem ji stavět asi před deseti lety a původně byl záměr, že až bude hotová, musí na ní vše fungovat v principu stejně jako na skutečné lokomotivě.
Co je ve skutečnosti na vzduch, musí i na tomto modelu fungovat na vzduch, co je na elektřinu, musí i tady fungovat na elektřinu atd.
Proto mám ještě různě po krabicích vyrobeny 3 kompresory, pneumaticky ovládaný nepřímý kontroler, přístrojový blok do strojovny, elektropneumatický brzdič do kterého jsem použil jehly s cívkami z karburátorů Škoda 120, ventilátory chlazení trakčních motorů s dynamy, nápravové převodovky, trakční motory atd. - vše v patřičném měřítku.
Rámy podvozků jsem autogenem vypaloval ze 40 mm plechu a opracovával na frézce. Paprsková kola jsou odlévaná. Karoserie je z plechu tl. 2 mm.
Podle plánu mněla ve finálním stavu mít celkovou hmotnost 63 kilogramů, ale k tomu už asi nedojde.
Jednou jsem na zkompletovaných podvozcích jezdil po místnosti jako na bruslích - vydržely bez úhony - i paprsková kola - respektive dvojkolí.
Zadní pantograf už nejde stáhnout dolů, když jsem před lety zkoušel, zda je trakční obvod v pořádku, odebíraný proud trakčních motorů dosáhl 30A a klouby pantografu se někde svařily, přestože tam jsou klemy.
Vzduchojemy jsem testoval na 10 Atmosfér, protože na 6 Atm chodí přístroje ovládané vzduchem.
Manželka tomu neřekne jinak než bordel starýho blázna a neustále vyhrožuje, že to jednou vyhodí do popelnice.
Je to stavba mojí nejmilejší lokomotivy, na které jsem za mlada jezdil ve skutečnosti jako strojvedoucí na trase Praha - Žilina a Praha - Děčín.
Bohužel osudové okolnosti mi v této lásce nepřály a později jsem se realizoval v nástrojárně.
Pouze na okraj - tyhle věcičky jsem dělal s největší péčí a láskou, ale kdybych dostal nabídku, že se mohu na 5 let vrátit na lokomotivu a potom že mně zastřelí, neváhal bych a vybral si tu lokomotivu.
díky, škoda, že je to tak malý, potřeboval bych trochu větší, budu se do toho muset pustit sám 
Aháá, tak to jsem se pomýlil. Já čekal že z toho bude průser....