CNC Fórum

Ahoj,
dostal jsem darek, pichacky DK6.
Je to nejaky starsi model ale zda se ze vse funguje.
Jen mam problem nastavit datum.
Nevim jak je to reseno, kdyz ma mesic napr 31 dnu a pak jen 30.. Dny v tydnu to jsem dokazal odhalit, ale ty prevody od datumovky nejak nemuzu desifrovat.

Je mozne ze si musim pretocit datum pres cely mesic abych dostal dnesek 8, kdyz mi hodiny razi udaje na 9 radek?

Nemate nekdo navod? Nebo alespon heslovite jak to udelat.

Predem, dekuji.

neporadím ale zeptám se k čemu je to dneska dobrý?

Co si vzdáleně pamatuji tak přetáčet, ale je to už 20let.

RaS píše:neporadím ale zeptám se k čemu je to dneska dobrý?

Mozna k nicemu a mozna to nekomu taky pomuze.Kolik veci se driv bezne delalo a dneska se na to uz zapomelo.

Me to napr zajima, jsou tam zajimave reseny prevody a ruzne hejbatka. Docela zasnu.

Takze to musim pretacet? To jako nekdo chodil po fabrice a pretacel datumovky? A kdyz se netrafil tak si dal dalsi kolecko a to se mu pak musela vybit pruzina.
Pac co tak koukam, tak se navijela nejak automaticky pul hodinu v intervalech, ktere jsem jeste nemeril.

Nekde to jeste maji ve fabrikach

RaS píše:neporadím ale zeptám se k čemu je to dneska dobrý?

Například na vesnicích je to oblíbený artefakt v hospodách - štamgasti mají píchací lístky a kdo má v měsíci "odsezíno" nejvíc vyhrává štěně nebo láhev nějaké lihoviny. Výhra se semozřejmě nemůže vynášet, takže to funguje tak, že hospoda pije jednou za měsíc asi tak 15 minut zdarma (déle to větčinou nevydrží) - to myslím že je od hostinskýho celkem dobrá investice za to, že mu tam lidi dřepí aby měli odpícháno měsíčně nejvíc.

Tak k navijeni pruziny:
-pruzina se naviji kazdych 24 hodin po dobu 60minut.
To me jen utvrzuje v teorii, ze to lide nemohli treba 28 unora prestavit jen za pomoci nejakeho pretaceni casu z energie pruziny, protoze ta ma silu tahnout mechanizmus jen zhruba 24 hodin a potrebuje se zas hodinu pres sprevodovany motorcek navijet.

Už je hoodně dlouho co jsem to dělal, ale někde v hloubi paměti si vybavuju, že musely být na stojato a potom se odmáčknula někde páčka na posuv datumu a celá ta lišta pro píchačku sjela vlastní vahou dolů a pak se dala posunovat, krokovat směrem nahoru. Ale která to byla to už si nevzpomenu.

Zeptej se tady - pragotron.sk Tam je popis i poradí.

Pragotrony sbiram, proto par radku k nim. Pichacky mam, ale nebyl jeste cas je rozbehavat. Budu tedy ted mluvit za hodiny.
Koncova zarizeni jsou "hloupa" zarizeni rizena pouze po polarozivanych minutovych impulzech. Prijde impulz a mechanizmus odjisti zoubek soukoli a preskoci rucicka ci padne listek s cisle. Vse ridila ustredna "matka" na jednu matku jely desitky hodin v cele tovarne ci kancelarich. Ohledne serizovani velice prakticke. Jede se stale dokola. Na rychle rizeni se pouzije rezim x100 a toci nebo presypa se. Nasilnym tocenim zpet se zarizeni pouze poskodi.Rucickove hodiny jsou naprosro primitivni, jednoduche digi tez nejsou prilis slozite. Datumovky uz je pekelny stroj se spoustou prevodovek a spojek. Ty nikdy poradne nefungovaly.
Matku lze bud sehnat na bazarech nebo nahradit mikroprocesorovym modelem treba s Atlemelem a generovat polarizovane impulzy. Jdu druhou cestou a mam presnost do jedne vteriny mesice. Matky s Tesla soucastkami meli tusim (nevim to presne z hlavy) 8 vtrerin denne.
Perlickou jsou preklapecky co byly drive v metru. Jsou zajimave mechanickou pameti, resenou otocnejma kotouckama, pekna raritka. Kdybyste o necem nekdo vedel, ty bych moc rad. Tez to nikdy moc nefungovalo. Hodiny meli i vterinovou cast, kde kazdou vteriny mechanicky prepadavcal plisek. Pri tomto zatizeni dochazelo k porucham prakticky stale.
Zpet k pichackam to uz ale spekuluju. Ocekaval bych rizeni hodin stejnym zpusobem. Razici cast je mechanicka ovladana pakou. Na netu o tematu je napsane moc a moc. Staci zagooglit. Pokud budes mit nejake dotazy klidne se ptej.
P.S. Pragotron pouzival na rizeni hodiny 12,24 nebo 60V. Mozna aby to nebylo tak jednoduche hi,hi. Tak si ty hodiny neznic nez si o tom nece prectes.

elbarto píše: Matku lze bud sehnat na bazarech nebo nahradit mikroprocesorovym modelem treba s Atlemelem a generovat polarizovane impulzy. Jdu druhou cestou a mam presnost do jedne vteriny mesice. Matky s Tesla soucastkami meli tusim (nevim to presne z hlavy) 8 vtrerin denne.
P.S. Pragotron pouzival na rizeni hodiny 12,24 nebo 60V. Mozna aby to nebylo tak jednoduche hi,hi. Tak si ty hodiny neznic nez si o tom nece prectes.

Trocha upřesnění EH 40 přesnost za 24hodin 0,08 vteřiny! Nikoliv 8 vteřin.
U malých hodin i jen 6 V. Jinak s tebou naprosto souhlasím.

Nemam presne udaje v hlave. Bohuzel tahle hodnota byla znacne, znacne optimisticka, realita je uplne jinde. Co vsechno sbiras nebo sis jen nasel manual a hazis patky ??

RaS píše:neporadím ale zeptám se k čemu je to dneska dobrý?

ve fabrice fungovali nekolik desitek let bez udrzby, u nas v praci tu cipovou sracu museli nefunkcni po ctyrech letech vymenit, a ted k tve otazce: slouzit to muze treba k tomu, abychom se poucili z chyb a mohli opet vyrabet veci, ktere dlouhodobe funguji a tady se muzes inspirovat, jak na to

Rucickove nebo jednoduche preklapecky jsou prakticky neznicitelne ty funguji vecne.
V dobe, kdy Pragotron tady vyrabel svoje chlouby s velkou pychou, prodavali japonci naramkove digitalni hodinky. Proste to RVHP trosku (vice) zaspalo hi,hi.

Když jsem je instaloval, tak bylo důležité, aby byly 'sfázované' plus např. vlevo a mínus vpravo, jinak šly o minutu jinak, než vedlejší na stejném vedení. Byla tam polrizovaná, magnetická kotva na cívkách.
A padací čísla? To bylo tak jednoduché zařízení, že se na tom skoro nemělo co rozbít. Na hřídelce sada zavěšených tabulek s půlčísly. S každým pootočením hřídelky se od zarážky nahoře uvolnila tabulka a ta vlastní vahou přepadla dolů.