Peletovací lis je celkem jednoduché konstrukce.
Jde o rotační matrici ve které jsou kuželové díry,nad matrici se odvalují dva i více drážkovaných válců.
Na válce a matrici se sype nadrcený materiál a válce ho zajezdí pod sebe do otvorů v matrici.
Poháněná je pouze matrice , válce se jen odvalují.
Naboku lisovací komory jsou dva šrouby, kterými
se přitlačuje hřídel válců proti matrici.
Protlačováním materiálu přes matrici vznikne teplo, které uvolni Lignin což je přírodní pojivo, které drží pelety pohromadě.
Matrice se ohřívá pouze třením, bez přídavného ohřevu jako je tomu u briketovacího lisu.
Peleta ihned po vylisování nemá konečnou pevnost , té se ji dostane až po vychladnutí.
Na lisování se používají různé materiály ,jdou lisovat pelety na topení z pilin , agromateriálů, odpadního papíru.
Jdou lisovat krmné granule pro chovná zvířata a ryby z obilnin a pícnin a lisují se různé druhy hnojů pro komfortní hnojení ,lisují se i granule na trávení hlodavců ,ale i třeba chmel. Já osobně nejčastěji lisuji granulovaný čistý kravinec na hnojení.
Pokud to vezmu z pohledu stavby lisu, je několik bodů nad kterými je potřeba se zamyslet ještě před stavbou.
První je asi výkon motoru ,pro nějakou solidní produktivitu nemá smysl dělat lis pod 2kW příkonu.
Druhý bod je převodový poměr převodovky. Ten je použitelný v poměru cca 1:5-1:10.
Pokud se bude matrice otáčet moc rychle , nebude mít dostatečný kroutící moment a lis bude moc citlivý na dávkování materiálu.
Pokud dostane moc, lis se úplně zastaví a přetěžuje se motor.
Lepší je udělat lis pomalejší a pak už nebude vadit když do lisu spadne trochu víc materiálu. Solidní otáčky jsou cca 150-300 ot./min
Rychlost otáčení matrice nemá zásadní vliv na výkon lisu. Menší otáčky matrice se kompenzují více otevřeným kuželem v matrici.
Rychlost podávání materiálu do lisu se seřizuje podle zatížení hlavního motoru, zatížení hlavního motoru se sleduje na ampérmetru.
Všeobecně se do lisu sype nadrcený usušený materiál .Důležitá je velikost frakce, pokud bude materiál málo nadrcený, tak si ho lis začne drtit sám a značně se
snižuje produktivita.
Další důležitá věc je vlhkost materiálu.
Materiál se před lisováním přesušuje na cca 10% vlhkosti a teprve těsně před lisováním se dovlhčuje na požadovanou vlhkost.
Každý materiál je slisovatelný při jiné vlhkosti.
Ta lisovatelná vlhkost je hodně úzká, stačí aby byl materiál trochu sušší a už lis mele mouku a nelisuje, naopak jak se vlhkost přešvihne lis začne hnětat těsto.
Při lisování se sleduje hotová peleta a podle vzhledu se buď přidá voda nebo ubere. Když to práší je to suché,když je peleta hrubá a strupatá je moc mokré.
Jelikož je tahle technologie hodně citlivá na vlhkost vstupního materiálu, tak je zapotřebí mít co nejstabilnější dávkování drceného materiálu a vody.
Když jsem si pořídil první lis, tak jsem první týden nebyl schopný vyrobit solidní peletu.
Materiál jsem sypal ručně z kýblu a dovlhčoval rozprašovačem.
To byl děs.
Celá peletovací linka je hrubě nad moje možnosti, tak mi nezbylo než si ji začít dělat sám

- kruté začátky bez podávacího zásobníku

- výroba prvního zásobníku

- sušení koňského hnoje