CNC portálovka
Napsal: 30. 11. 2014, 7:04
Ahoj, tímto bych chtěl prezentovat rozpracovanost výroby portálové CNC frézky, na obrábění balsy, topolové překližky a jiných snadno obrobitelných materiálů.
Technická data:
Celková hmotnost: 200kg
Hmotnost portálu: 30kg
Hmotnost osy Z: 5kg
Pracovní prostor: 750x450x80mm
Krokové motory: osa Y - 2x 1,26Nm; osa X - 1,26Nm; osa Z - 0,44Nm
Vedení (podepřené tyče): osa Y - 2x Ø20x1000; osa X - 2x Ø16x660; osa Z - 2x Ø20x242
Trapézové šrouby: osa Y - 2x Tr16x4-1047; osa X - Tr16x4-702; osa Z - Tr12x3-218
Vřeteno: Kress FME 1050W (10 000 - 30 000 ot/min)
Stůl se skládá ze dvou sešroubovaných ocelových svařenců. Horní základna je svařena z jeklů a U profilů o síle stěny 6mm, vyžíhána v peci při teplotě 625°C po dobu 3h. Poté obrobena na jedno upnutí včetně boků pro uložení šroubů. Rovinnost základny byla dosažena 0,2mm (plocha 1005x740), na ní budou přišroubované hliníkové T drážkové profily a vedení portálu.
Následovat bude svaření, vyžíhání a obrobení bočnic, poté smontování celého portálu, tím bude specifikována přesná rozteč Y vedení a od těchto vodících tyčí se na horizontce do boků základny vyvrtají kolíkové otvory pro konzole na uložení šroubů.
Simulace deformací: Diagram tepelného zpracování: Výsledek měření obrobené základny na CMM stroji: Výsledky výpočtů pohybového šroubu s jednou maticí:
TR 16x4 v délce 1000mm z oceli CK15 (ČSN 12 020), při maximálním kroutícím momentu 1,26Nm od krokového motoru.
Při účinnosti nemazané plastové TR matice 40% (součinitel smykového tření cca 0,12) vychází osová síla na šroubu 791N. Kritická síla ve vzpěru je na této délce 7117N z čehož vyplívá splnění koeficientu bezpečnosti 9.
Napětí v tahu na nejmenším průměru šroubu (pod maticí M8x1) vychází 28MPa < dovolené střídavé napětí v tahu 80MPa. Napětí v krutu zde vychází 29,7MPa < dovolené střídavé napětí v krutu 50MPa.
Z těchto dvou napětí vychází složené redukované napětí 58,6MPa < dovolené střídavé napětí v tahu 80MPa.
Tlak na čele šroubu 34,4MPa < dovolené střídavé napětí v tlaku 80MPa.
Tlak v závitech TR matice vychází 1,3MPa < dovolený tlak je 5MPa. Při dovolené obvodové rychlosti 80m/min jsou maximální otáčky 1591/min z čehož vychází posuv 6,3m/min a přejezd celého stolu za 7,6s.
Za předpokladu, že by krokový motor měl stejný kroutící moment v celém rozsahu otáček a zanedbatelného valivého tření ve vedení, by z nuly na 6,3m/min zrychlil za 2ms při hmotnosti portálu 30kg. (15kg na jeden motor).
Graf závislosti točivého momentu na otáčkách motoru: Jako mnoho lidí přede mnou řeším vymezení axiální vůle mezi trapézovým šroubem a maticí. Nabízejí se 2 možnosti napevno a nebo pružně.
První možnost (standardně používaná na obráběcích strojích) - dvě matice sevřené v jednom svěrném pouzdru, přičemž jedna umožňuje pootočení klíčem vůči druhé matici. Tím se dá nastavit pevná pracovní vůle. Vždy jedna z matic je v záběru podle směru působení osové síly na šroubu, tím nedochází ke zdvojnásobení počtu třecích ploch a snížení účinnosti na polovinu jako je tomu u druhého řešení. Nevýhodou je pevná vůle v kombinaci s nestejnoměrně opotřebovaným šroubem. (někde vaklá jinde drhne).
Druhá možnost - jedna matice sevřená ve svěrném pouzdru a druhá matice "volně" na šroubu mezi nimi stlačená pružina. Osová síla od motoru nesmí překonat sílu pružiny. Velikost třecí síly nezávisí na velikosti plochy, ale pouze na normálové síle a koeficientu tření použitých materiálů * počet třecích ploch. V klidové poloze na obě matice působí stejně velká osová (normálová) síla od pružiny - dvě třecí plochy znamenají 2x větší tření než s jednou zatíženou maticí. Při práci se osová síla od motoru k jedné z matic přičte a od druhé odečte, tudíž celková třecí síla zůstává stále stejná nehledě na osovou sílu od motoru. To jsou 2 velké nevýhody tohoto řešení, ovšem slastná výhoda jest nulová vůle na celé délce šroubu.
Motor by při tomto řešení byl schopen vyvinout sílu 395N. Z čehož vyplívá pružina o síle 400N, která by bohužel vyrobila konstantní třecí moment 0,7Nm. Takový moment by při max. otáčkách motor stěží překonal - (čím větší otáčky, tím menší moment). Ještě je tu možnost dát tam slabší pružinu, kterou by motor sice byl schopen osově překonat, ale při provozu se pohybovat na menších silách - pomalejší zrychlení.
Zajímalo by mě jestli má někdo s takovým řešením vymezení vůle v podobném měřítku zkušenosti a jestli se to skutečně pro sousledné frézování překližky vyplatí?
Sériově vyráběné komponenty: Vymezení vůle ve vedení by se dalo řešit vyvrtáním závitového otvoru pro červík, který by z boku tlačil do kaleného pouzdra pro kuličky, tím by ho deformoval a nastavoval pevnou vůli, která by nesměla být menší než tolerance 6,5µm na poloměru vedení + 2,5µm teplotní roztažnost pro rozsah teplot cca 20C + neznámá přímost vodících tyčí.
Dále bych potřeboval vyřešit odlehčení portálu v zájmu životnosti jeho vedení, aniž bych tím snížil tuhost? Vypálit do bočnic trojúhelníková okna a na zádech portálu množství oken, tak aby tvořili příhradovou konstrukci. Jenomže to už mám pocit není ono. Když to proženu pevnostní simulací určitě jsem nezadal všechny síly co na to budou působit, čím méně matroše, tím víc to bude rezonovat.
Technická data:
Celková hmotnost: 200kg
Hmotnost portálu: 30kg
Hmotnost osy Z: 5kg
Pracovní prostor: 750x450x80mm
Krokové motory: osa Y - 2x 1,26Nm; osa X - 1,26Nm; osa Z - 0,44Nm
Vedení (podepřené tyče): osa Y - 2x Ø20x1000; osa X - 2x Ø16x660; osa Z - 2x Ø20x242
Trapézové šrouby: osa Y - 2x Tr16x4-1047; osa X - Tr16x4-702; osa Z - Tr12x3-218
Vřeteno: Kress FME 1050W (10 000 - 30 000 ot/min)
Stůl se skládá ze dvou sešroubovaných ocelových svařenců. Horní základna je svařena z jeklů a U profilů o síle stěny 6mm, vyžíhána v peci při teplotě 625°C po dobu 3h. Poté obrobena na jedno upnutí včetně boků pro uložení šroubů. Rovinnost základny byla dosažena 0,2mm (plocha 1005x740), na ní budou přišroubované hliníkové T drážkové profily a vedení portálu.
Následovat bude svaření, vyžíhání a obrobení bočnic, poté smontování celého portálu, tím bude specifikována přesná rozteč Y vedení a od těchto vodících tyčí se na horizontce do boků základny vyvrtají kolíkové otvory pro konzole na uložení šroubů.
Simulace deformací: Diagram tepelného zpracování: Výsledek měření obrobené základny na CMM stroji: Výsledky výpočtů pohybového šroubu s jednou maticí:
TR 16x4 v délce 1000mm z oceli CK15 (ČSN 12 020), při maximálním kroutícím momentu 1,26Nm od krokového motoru.
Při účinnosti nemazané plastové TR matice 40% (součinitel smykového tření cca 0,12) vychází osová síla na šroubu 791N. Kritická síla ve vzpěru je na této délce 7117N z čehož vyplívá splnění koeficientu bezpečnosti 9.
Napětí v tahu na nejmenším průměru šroubu (pod maticí M8x1) vychází 28MPa < dovolené střídavé napětí v tahu 80MPa. Napětí v krutu zde vychází 29,7MPa < dovolené střídavé napětí v krutu 50MPa.
Z těchto dvou napětí vychází složené redukované napětí 58,6MPa < dovolené střídavé napětí v tahu 80MPa.
Tlak na čele šroubu 34,4MPa < dovolené střídavé napětí v tlaku 80MPa.
Tlak v závitech TR matice vychází 1,3MPa < dovolený tlak je 5MPa. Při dovolené obvodové rychlosti 80m/min jsou maximální otáčky 1591/min z čehož vychází posuv 6,3m/min a přejezd celého stolu za 7,6s.
Za předpokladu, že by krokový motor měl stejný kroutící moment v celém rozsahu otáček a zanedbatelného valivého tření ve vedení, by z nuly na 6,3m/min zrychlil za 2ms při hmotnosti portálu 30kg. (15kg na jeden motor).
Graf závislosti točivého momentu na otáčkách motoru: Jako mnoho lidí přede mnou řeším vymezení axiální vůle mezi trapézovým šroubem a maticí. Nabízejí se 2 možnosti napevno a nebo pružně.
První možnost (standardně používaná na obráběcích strojích) - dvě matice sevřené v jednom svěrném pouzdru, přičemž jedna umožňuje pootočení klíčem vůči druhé matici. Tím se dá nastavit pevná pracovní vůle. Vždy jedna z matic je v záběru podle směru působení osové síly na šroubu, tím nedochází ke zdvojnásobení počtu třecích ploch a snížení účinnosti na polovinu jako je tomu u druhého řešení. Nevýhodou je pevná vůle v kombinaci s nestejnoměrně opotřebovaným šroubem. (někde vaklá jinde drhne).
Druhá možnost - jedna matice sevřená ve svěrném pouzdru a druhá matice "volně" na šroubu mezi nimi stlačená pružina. Osová síla od motoru nesmí překonat sílu pružiny. Velikost třecí síly nezávisí na velikosti plochy, ale pouze na normálové síle a koeficientu tření použitých materiálů * počet třecích ploch. V klidové poloze na obě matice působí stejně velká osová (normálová) síla od pružiny - dvě třecí plochy znamenají 2x větší tření než s jednou zatíženou maticí. Při práci se osová síla od motoru k jedné z matic přičte a od druhé odečte, tudíž celková třecí síla zůstává stále stejná nehledě na osovou sílu od motoru. To jsou 2 velké nevýhody tohoto řešení, ovšem slastná výhoda jest nulová vůle na celé délce šroubu.
Motor by při tomto řešení byl schopen vyvinout sílu 395N. Z čehož vyplívá pružina o síle 400N, která by bohužel vyrobila konstantní třecí moment 0,7Nm. Takový moment by při max. otáčkách motor stěží překonal - (čím větší otáčky, tím menší moment). Ještě je tu možnost dát tam slabší pružinu, kterou by motor sice byl schopen osově překonat, ale při provozu se pohybovat na menších silách - pomalejší zrychlení.
Zajímalo by mě jestli má někdo s takovým řešením vymezení vůle v podobném měřítku zkušenosti a jestli se to skutečně pro sousledné frézování překližky vyplatí?
Sériově vyráběné komponenty: Vymezení vůle ve vedení by se dalo řešit vyvrtáním závitového otvoru pro červík, který by z boku tlačil do kaleného pouzdra pro kuličky, tím by ho deformoval a nastavoval pevnou vůli, která by nesměla být menší než tolerance 6,5µm na poloměru vedení + 2,5µm teplotní roztažnost pro rozsah teplot cca 20C + neznámá přímost vodících tyčí.
Dále bych potřeboval vyřešit odlehčení portálu v zájmu životnosti jeho vedení, aniž bych tím snížil tuhost? Vypálit do bočnic trojúhelníková okna a na zádech portálu množství oken, tak aby tvořili příhradovou konstrukci. Jenomže to už mám pocit není ono. Když to proženu pevnostní simulací určitě jsem nezadal všechny síly co na to budou působit, čím méně matroše, tím víc to bude rezonovat.