Zajimalo by me jak si udelat alespon navrhovy vypocet na obrabeci stroj. Vim ze z vypoctu vetsinou vypadnou i dost nerealna cisla, ale chtel bych si to zkusit.
tuhost celeho stroje - resi se asi pomoci MKP, ale vubec si nedovedu predstavit, kde vezmu zatizeni. Pokud bych delal nejaky jednoucelak, tak by sla spocitat rezna sila, ale treba u takoveho centra, ktere by melo umet v podstate vse, se to bude asi resit jinak?
navrh pohonu - urcite pujde navrhnout motor pohonu dle zrychleni rychloposuvu, ktery budu pozadovat. Pouzil bych zakladni vzorecek sila=hmotnost*zrychleni pak bych do toho nejak zakomponoval momenty setrvacnosti + ztraty valiveho vedeni. Ovsem zajimalo by me jestli existuje i jiny pohled na navrh pohonu.
Budu vdecny za jakoukoliv informaci
Vypocet frezky
Můj pohled na návrh je tento: "kouknu se na to, co funguje ..... podle toho se pak řídím při návrhu vlastního" Vypočítat se to jistě dá také, ale když nemáš ani představu, jak se to dělá, tak nemá smysl se o to pokoušet.
Kdysi na vejšce nám jeden docent říkal, že všechny ty složité a šílené výpočty statiky, kinematiky a dynamiky + průžnost/pevnost jsou sice dobré, ale v podstatě je pak vždy věcí konstruktéra, aby se na výsledky podíval a řekl si, jestli to je dost dimenzované na to, aby když do toho spadne krysa (tenkrát jsme mluvili o dimenzování pohonu šnekového dopravníku) všechno nepopraskalo. Oni všechny ty vzorce stejnak postihují pouze část problematiky zatížení a výsledné dimenzování je podřízeno koeficientu bezpečnosti, který je většinou vždy na konstruktérovi, jak to cítí.
Takže si myslím, že pro hobby sféru je asi zbytečné pouštět se do výpočtů (pouze pár základních pro volbu lin. uložení, ložisek, šroubu a pohonu) a spoléhat buď na vlastní cit nebo metodu, o níž se zmínil QNX (okoukat to od jiných).
Takže si myslím, že pro hobby sféru je asi zbytečné pouštět se do výpočtů (pouze pár základních pro volbu lin. uložení, ložisek, šroubu a pohonu) a spoléhat buď na vlastní cit nebo metodu, o níž se zmínil QNX (okoukat to od jiných).
No já si zase myslím, že alespoň orientační výpočty jsou dobrá věc. Nechci tím tedy říct, že máš počítač torzní tuhosti a další deformační parametry v dynamickám režimu stroje, ale spočítač si dopředu hmotnost pohyblivých částí stroje a nějakou tu jednoduchou dynamiku (moment setrvačnosti, atp...) k tomu a podle toho navrhnout lineáry a kuličkový šrouby a motory má rozhodně něco do sebe. Pěkné vzorečky, tedy na té dětské úrovni o které mluvím najdeš třeba v katalogu NSK - lineární vedení. Pokud pomýšlíš na složitější výpočty, tak souhlasím s kolegou, že kromě softu (který bude stát pěknou řachu) potřebuješ také cit a především zkušenost. 
Tím souhlasím s PavlemZ. který sem napsal příspěvek mezitím co jsem ho potil i já
Tím souhlasím s PavlemZ. který sem napsal příspěvek mezitím co jsem ho potil i já
I pád na držku je pohybem vpřed
to all: naprosto s vami ve vsem souhlasim. Ovsem uz jsem si postavil jednu frezku, se kterou mi pomohli kolegove v praci. Tloustky plechu, tloustky sten odlitku se tiply nejak od oka a od konkurence. S vyberem pohonu, vedeni, sroubu pomohli jejich vyrobci. Ve vysledku stroj funguje (zatim zaklepat), ale chtel bych se dostat nekam dal.
Dalsi vec, proc se chci zajimat o vypocty je nastup MKP. Ktera jde s cenou dolu a stava se dostupnou i pro normalni smrtelniky. Takze to co pred 30 lety umelo spocitat tak 10 lidi v republice (matematicti analitici na vysokych skolach). Dnes muze spocitat relativne kde kdo.
Uvedomuji si ze pocitani je zalezitost na nekolik let nez ze me vypadnou alespon trochu priblizne vysledky, ale nemyslim si, ze je to jen strata casu.
To co vidim jako hlavni vyhodu je optimalizace. Za co nejmensi penize postavit co nejlepsi stroj.
Vim ze tento dotaz se nehodi primo do hoby fora, ale vsiml jsem si, ze podle odpovedi tady chodi i lidi co se zabyvaj i profi masinami.
Dalsi vec, proc se chci zajimat o vypocty je nastup MKP. Ktera jde s cenou dolu a stava se dostupnou i pro normalni smrtelniky. Takze to co pred 30 lety umelo spocitat tak 10 lidi v republice (matematicti analitici na vysokych skolach). Dnes muze spocitat relativne kde kdo.
Uvedomuji si ze pocitani je zalezitost na nekolik let nez ze me vypadnou alespon trochu priblizne vysledky, ale nemyslim si, ze je to jen strata casu.
To co vidim jako hlavni vyhodu je optimalizace. Za co nejmensi penize postavit co nejlepsi stroj.
Vim ze tento dotaz se nehodi primo do hoby fora, ale vsiml jsem si, ze podle odpovedi tady chodi i lidi co se zabyvaj i profi masinami.
Mohu k tomu dodat jen to, že použití metody konečníkových 
prvků je velmi užitečná věc. Problém je v tom, že vlastní výsledky, které po výpočtu vypdanou, je nutné správně zhodnotit. Člověk v podstatě definuje geometrický model včetně materiálových vlastností, pak zadá nějaké zatížení a okrajové podmínky ... potom nastupuje počítač, který na základě těchto dat spočítá výsledky, které mohou být ale zcela mimo mísu, ať už proto, že jsou zadané špatné, neúplné nebo nevhodné vstupní údaje, nebo třeba bylo pro daný případ použito špatné (hrubé) dělení - meshing. Proto stejně jako při ručním počítání je potřeba se na výsledky podívat očima konstruktéra, jak již bylo řečeno.
Jen pro úplnost, já sám velmi často zabřednu do složitých výpočtů, ale ne proto, že to má nějaký vliv na cenu nebo kvalitu zařízení, ale protože mě to prostě baví. Pokud jde o sféru hobby, kde čas hobbisty není vyvážen penězi, je to OK. V profi sféře je každá hodina kostruktéra drahá a vždy je otázkou, kterak čas věnovaný výpočtům dokáže finální výrobek zlevnit - podle mne velký vliv na cenu má především marketing.
V každém případě ale přístup zz912 oceňuji.
prvků je velmi užitečná věc. Problém je v tom, že vlastní výsledky, které po výpočtu vypdanou, je nutné správně zhodnotit. Člověk v podstatě definuje geometrický model včetně materiálových vlastností, pak zadá nějaké zatížení a okrajové podmínky ... potom nastupuje počítač, který na základě těchto dat spočítá výsledky, které mohou být ale zcela mimo mísu, ať už proto, že jsou zadané špatné, neúplné nebo nevhodné vstupní údaje, nebo třeba bylo pro daný případ použito špatné (hrubé) dělení - meshing. Proto stejně jako při ručním počítání je potřeba se na výsledky podívat očima konstruktéra, jak již bylo řečeno.Jen pro úplnost, já sám velmi často zabřednu do složitých výpočtů, ale ne proto, že to má nějaký vliv na cenu nebo kvalitu zařízení, ale protože mě to prostě baví. Pokud jde o sféru hobby, kde čas hobbisty není vyvážen penězi, je to OK. V profi sféře je každá hodina kostruktéra drahá a vždy je otázkou, kterak čas věnovaný výpočtům dokáže finální výrobek zlevnit - podle mne velký vliv na cenu má především marketing.
V každém případě ale přístup zz912 oceňuji.
Rozhodně nejsem proti výpočtům, až budu stavět letedlo, nebo raketu, tak je jistě použiju. Při návrhu obráběcích strojů pro domácí použití se bez nich obejdu (až na nějaké to zatížení šroubů, vedení, momentů motorů, rychlostí ...) Ono je hezké mít výsledek na několik desetiných míst, ale vzhledem k tomu, že je to ve výsledku všechno několikrát předimenzované, tak zkušenost a odborný odhad většinou fungují velice rychle, spolehlivě a dostatečně přesně. Jestli na mašině bude o pár kg víc materiálu není podstatné.