Jaky proud pouzit pri paralelnim zapojeni faze a mikrokroku?

[martin-zurek]

Ahoj vsichni,

jsem zacatecnik a mam chaos v napajeni krokovych motoru.

Vsichni doporucuji pouzit 2/3 proudu oproti tomu co je napsan na KM. To bych jeste pochopil, ale nechapu proc kdyz pouziji motor ktery je treba na 24V a (4A / Faze) staci pouzit pri paralelni bipolarnim pripojeni jen zdroj ktery vytahne pri 24V treba 5A.

Preci kdyz mam motor ktery ma 4A/ faze a chci jej ridit bipolarne a pritom pouzit mikrokrokovani, tak musim mit zdroj co zvladne 8A - protoze pouzivam pri mikrokrokovani obe faze najednou - tudiz 4A x 2 , pokud tedy nepocitam s doporucenim 2/3 proudu. I tak by to bylo pres 5A

Bezne jsou na internetu kity 3 motoru ( 24V, 3A ) a davaji k tem 3 motorum spinany zdroj 4.5A / 24V. Tohle mi prijde jako uplna kravina, kdyz navic tvrdi ze se to provozuje v paralelnim zapojeni. To by byla celkova narocnost vsech motoru tak (18A / odm (2)) = 12.7 A a ne 4.5A !


Taky by mne zajimalo kdyz je motor na 5V nebo na 24V tak ho tady napajite i tak 36V kvuli dynamice. Ale ta dynamika je dana indukcnosti ne ? Pokud ma motor malou indukcnost je skutecne treba ho napajet X nasobky napeti i kdyz to je motor s doporucenym napetim 24V ?

Muze mi to nekde vysvetlit, jsem z toho jelen
Nikde jsem tu nenasel odpoved na tohle


Diky moc za osvetleni problematiky
Martin

[pájač]

Krokový motor v bipolárnom zapojení neberie 2x toľký prúd ako sa domnievaš . Keď je prúd v jednom vinutí maximálny tak v druhom je nulový . Keby sa prúd v oboch vinutiach menil rovnako , motor by sa nehýbal . Prúdy pri mikrokrokovaní vo vinutiach sa približujú sínusovke s fázovým posunom 90 stupňov . Motory s malou indukčnosťou môžu mať zpravidla nižšie napájacie napätie a naopak .

[CZ_Pascal]

No ono to neni tak jednoduche (ale ani prilis slozite). Jde o to ze kdyz mam zapojeny motor paralelne tak skutecne potrebuji driver, ktery mi do motoru nacpe dvojnasobek proudu, ale zase se tim snizi indukcnost motoru takze motor tento proud odebira z driveru po kratsi dobu. Vysledek je ten ze je odebrana zhruba stejna energie (kvuli ucinnosti je odebrana malinko vetsi), ale podstatny rozdil je za jak dlouhou dobu stihl motor tuto energii do motoru nacpat. S paralelnim zapojenim ji tam nacpe zhruba dvakrat tak rychlejs a vysledkem jsou vyssi dosazitelne otacky motoru. (driver stiha rychlejsi zmneny proudu v civkach). Napeti 24 voltu neni rozhodne napeti pri kterem by motorem tekly jmenovite ampery. Co se tyka napeti tak tam je to ruzne. Muze byt udane napeti pri kterem potece jmenovity proud (je to ekvivalent toho kdyby byl udany odpor vinuti tak si toto napeti spocitam). Dale to muze byt napeti ktere je doporucovane pro provoz motoru pro podminky pro ktere byl motor urceny (coz nemusi byt zrovna CNC). No a za treti to muze byt maximalni napeti ktere motor snese kvuli izolacnim schopnostem motoru.

Jinak je dulezite rozlisovat proud ktery mi tece ze zdroje do driveru a proud ktery driver dodava do motoru. Mezi temito proudy je pomerne slozity vztah, ale da se na to jit pres mnozstvi energie. Na vstupu do driveru je to jednoduche (napeti krat proud), ale na strane motoru je situace pomerne slozitejsi a hodne se na ni podili ucinnost driveru a motoru. Ale pokud motor stoji tak se da urcit priblizne vykon jako (R * I * I) kde R je odpor vinuti a proud I je proud ktery tece vinutim (nesnazte se ho zmerit obycejnym merakem - nejde to). Samozrejme mam vice vinuti - vetsinou dve. Pokud se motor toci tak musim znat rychlost otaceni a presny moment na hrideli a pricist tento vykon (skutecnou praci) k ztratovemu vykonu na odporu vinuti. No a k tomu vsemu pribydou jeste hysterezni ztraty a ztraty magnetickym rozptylem a vsim moznym. Je toho fakt hafo.

[pájač]

Pri paralelnom spojení cievok unipolárneho motoru prirodzene ním tečie približne 2-násobný prúd , pri sériovom zapojení 1-násobný .

[RadekCX]

pri sériovom zapojení 1-násobný .

ja myslel ze polovicni... porad je co se ucit