Brúsenie - teória

[WatchManiac]

Po zhliadnutí YT ohladom brúsenia (hlavne nagulato, resp. do diery) mi stále nie je jasná jedna vec - chcem napr. tyč fí 16 obrúsiť na fí 15.80 na dĺžke dajme tomu 50mm, kotúč fí 50, hrúbka 7mm, otáčky a posuv neriešim teraz... Ale predsa (PODĽA MŇA - možno sa mýlim) keď začnem brúsiť na začiatku tej tyče, tak kotúč má nejaký rozmer, ktorý sa brúsením postupne zmenšuje, hovorím o priemere. Čiže teoreticky (?) na začiatku brúsenia mám tyč obrúsenú na tých 15.80, ale čím idem ďalej, tak sa priemer kotúča zmenšuje => priemer tyče sa zväčšuje. To znamená po 50 mm bbude mať tyč dajme tomu 15.85 (čísla vymýšlam).

Doteraz som brúsil s dia kotúčikmi, ktoré sa až tak moc "neobrusovali", a hlavne len niekoľko milimetrov, ale teraz by som chcel na väčších veciach skúsiť korund atď.

Ako sa to rieši? Je to tak vôbec? Možno sa zamýšlam nad niečim, čo sa nestane, neviem, zatiaľ len teoretizujem.
Lebo neviem si predstaviť ako to napr. merať... Sú na to nejaké finty? Alebo prípadne nejaká príručka - teoriá brúsenia.

Obrobok je vo vretene sústruhu, točí sa na min otáčky a namiesto nožovky mikro suportová brúska napríklad, alebo malá priama brúska.
(a áno, ja viem, že na súsutruhu by sa nemalo brúsiť )

Za každú radu ďakujem, P.

[robokop]

nejsem brusic ale neco jsem videl
kotouc se prubezne orovnava
bere se velmi velmi malo takze az tak neubejva
jezdi se cik cak
a pred poslednimi prejezdy zase orovnas

[testone]

hlavně na normální brusce nakulato by v tomto případě nebyl brusný kotouč pr. 50 ale 300 nebo 500
pak je jeho opotřebení příslušně menší
stejně bych to brousil tak, že bych to obrousil na dejme tomu 15,82, pak (podle stavu kotouče a ochoty broušeného materiálu se nechat brousit) orovnat kotouč a pak ty dvě stovky
předtím se ale budu (u prvního kusu) deset patnáct minut srát s nastavením stolu tak, aby to nebrousilo do kuželu
slušný výsledek ve tvém případě stejně asi dosáhnout nelze
jakákoli bruska nakulato je o několik řádů (ne o jeden, o několik) tužší a bezvůlovější
stůl sedí na loži na kombinaci žlábku a rovné plochy - jako koník na soustruhu, proto z proncipu bez vůle, stejně i vřeteník
vřeteník má vůli ve šroubu vymezovanou masivním protizávažím atd
nemůžeš chtít honit setiny a tisíciny, když máš pár stovek vůle v ložiskách vřetene a minimálně desetinu ve šroubu suportu
jo a zapomeň na to, že to půjde bez intenzivního chlazení
jak sáhneš kotoučem na kus bez chlazení, ohřeje se to, prohne směrem ke kotouči, zabere, ohřeje víc, prohne ........
....
asi to lze dotáhnout do stavu, kdy to bude obroušené a neoskákané
do stavu, kdy odchylka od rozměru po celé délce a od kruhovitosti v celé délce (nebudou na tom "svaly" a pod.) bude v jednotkách tisícin mm to nedostaneš
pokud ten kus není něco tvrdého, tak soustružením ostrým nožem za vhodných řezných podmínek a pak vyleštěním brusným papírem zrnitosti 600 nebo 1000 dosáhneš totéž, možná lepší výsledek

[almac]

broušením samozřejmě zrna vypadávají, ostatní však vedle zůstávají a proto při broušení poslední vrstvy (načisto), když není velký úběr, lze dosáhnout stejného rozměru, jako na počátku dráhy broušení. A.

[WatchManiac]

Kluci, díky za rady a názory, teraz ešte prelúskam tie brúsičské knižky čo má Tumlík a potom to vyskúšam.
Išlo mi o to, že teraz som robil také malé vretená a napadlo ma, že by som spravil aj takú malú suportovú brúsku. Vlastne kvôli tomu som nad tým rozmýšlal, uvidíme... Ale podľa všetkého ostanem pri tých dia kotúčoch.
Ešte raz dík, P.

[Hardmesr]

Asi je to už mimo čas, ale při broušení na soustruhu bych doporučil několik způsobů.
1. Zásadně chladit, neboť bez chlazení se obroušený materiál zatlačí do brusného kotouče a pak dělá pěkný ozdobný vzorek na povrchu obrobku.
2. Brousit nahrubo zápichem a postupně u povrchů delších než šířka kotouče posunovat kotouč asi o 3/4 šířky.
3. Dokončovat pomalým posuvem směrem od vřetena, jako by jsi soustružil. Hrana brusného kotouče se opotřebovává na opačné straně než je případné čelo součástky a povrch brusného kotouče po orovnání diamantem vydrží dostatečnou dobu, než je potřeba orovnat kotouč znovu až po opotřebovanou část.
4. Je důležité stanovit správné otáčky součástky(otáčky kotouče budou asi stejné). Při vyšších otáčkách součástky se chová kotouč jako měkčí a opačně. Pokud se tedy kotouč zanáší, volil bych otáčky součásti vyšší.
5. Dalo by se brousit i tzv. rozjížděcím způsobem. Zde se použije posuv brusného kotouče asi 3/4 až 2/3 šířky kotouče na 1 otáčku dílce. To je ale při soustruhu dost náročné na cvik a nedá se použít tam, kde je čelo, nebo není dostatečně velký zápich, nebo osazení u čela (mluvím teď o broušení na soustruhu).

Jinak jsou pravdivé postřehy předešlého přispěvatele "testone" o rozdílech v uložení vedení suportů a šroubů, stejně tak o tuhosti soustruhů a hrotových brusek. Je tedy broušení na soustruhu hodně problematické. Problém bude i při vyrovnání kužele, které je u hrotových brusek jednoduché.

[Francotirador]

…
4. Je důležité stanovit správné otáčky součástky(otáčky kotouče budou asi stejné). Při vyšších otáčkách součástky se chová kotouč jako měkčí a opačně. Pokud se tedy kotouč zanáší, volil bych otáčky součásti vyšší…

Stejné? Mi někde utkvělo v paměti, že při broušení nakulato (čehož je broušení suportovou bruskou na soustruhu obdoba) se točí kotouč 10x rychleji než obrobek. No když se nad tím tak zamyslím, tak se ten poměr nejspíš bude týkat obvodových rychlostí. Platí ± tato poučka?

[Hardmesr]

No a právě změnou toho poměru se dosáhne toho, co jsem psal. Ten poměr se dá měnit jenom otáčkami broušeného dílu, neboť otáčky brusného kotouče nejsou plynule měnitelné (nějakou výjimku si myslím pamatuji u brusek závitových). Někdy se dají měnit výměnou řemenic u brusného kotouče. To se dá i u brusek hrotových. Většinou ale až po zásadním opotřebování kotouče tak, aby se přiblížila obvodová rychlost brusného kotouče jeho původní velikosti. Do konce u hrotových brusek bývá zamezeno předčasnému zvýšení obvodové rychlosti mechanickým způsobem (to proto, aby nedošlo k roztržení brusného kotouče zvýšením jeho obvodové rychlosti). Změna toho poměru, o kterém píšete bývá nutná při stejné zrnitosti a tvrdosti brusného kotouče v případě změny broušeného materiálu. Například brousíme s dobrým výsledkem kalenou ocel a přejdeme na ocel s malou tvrdostí, jinou houževnatostí a pod. Poznáte to třeba při přechodu na broušení ocelí nerezových. Špatný výsledek práce nám sám napoví, že máme udělat něco s poměrem otáček mezi obrobkem a broušenou součástí. Sám vámi popsaný poměr 10:1 nemůžu potvrdit. Může být klidně jiný. Na otázku, jestli se jedná o rychlosti obvodová, tak ano. Budeme-li brousit stejný materiál o podstatně odlišném průměru, budeme muset změnit otáčky dílce, chceme-li dosáhnou stejné kvality výbrusu. Nechtěl bych to komplikovat, ale zde působí i další vlivy, například štíhlostní poměr průměru a dálky součásti a jiné.

[WatchManiac]

No jo, ale v mojom prípade budú otáčky brúsky plynulo regulovateľné, takisto aj otáčky obrobku.

Otázka je, čí niekde existuje (ja som zatiaľ nenašiel) doporučený pomer medzi otáčkami kotúča a obrobku.
Jediný údaj, ktorý mám, sú doporučené otáčky kotúča, čiže mám sa od čoho odraziť.

Čiže ak mám pri brúsnom teliesku fí=8 otáčky min 12.000 (v[o] = cca 300m/min), tak obrobok by mal mať cca 1000 ot/min??
Sa mi to zdá nejako veľa...
Ja som predpokladal niekde rádovo jednotky/desiatky RPM

Jo a ešte jedna vec - to bude KRPATÁ brúska, kotúč max fí=40 a obrobok fí=3, a podľa môjho názoru zas nejaké PRESNÉ dodržiavanie pomeru/otáčok pri tých rozmeroch asi nebude až také kritické ako pri polmetrovom kotúči...

[rexolv]

Na priemer fi8 brusneho telieska je 12000 ot. dost malo, idealne by bolo okolo 80000, pri bruseni sa rezna rychlost pocita v m/s a ta by mala byt 35-40 m/s pokial su max. otacky 12000 je lepsie pouzit kotuc vacsieho priemeru lebo inak ho budes musiet casto orovnavat a povrch po bruseni nebude dobry.

[testone]

Na priemer fi8 brusneho telieska je 12000 ot. dost malo, idealne by bolo okolo 80000, pri bruseni sa rezna rychlost pocita v m/s a ta by mala byt 35-40 m/s pokial su max. otacky 12000 je lepsie pouzit kotuc vacsieho priemeru lebo inak ho budes musiet casto orovnavat a povrch po bruseni nebude dobry.

přesně tak
a zase jsme narazili na ten debilní zvyk uvažovat v otáčkách a ne v řezných rychlostech nebo v rychlosti posunu co se přečte na displeji a ne v mm/ot nebo mm/zub

[milan584]

…
4. Je důležité stanovit správné otáčky součástky(otáčky kotouče budou asi stejné). Při vyšších otáčkách součástky se chová kotouč jako měkčí a opačně. Pokud se tedy kotouč zanáší, volil bych otáčky součásti vyšší…

Stejné? Mi někde utkvělo v paměti, že při broušení nakulato (čehož je broušení suportovou bruskou na soustruhu obdoba) se točí kotouč 10x rychleji než obrobek. No když se nad tím tak zamyslím, tak se ten poměr nejspíš bude týkat obvodových rychlostí. Platí ± tato poučka?

Normálně bývá při broušení v hrotech obvodová rychlost dílce cca 20 - 40m/min - kotouč se volí "maximum povoleného) (neplatí pouze pokud chci cíleně docílit korekci "něčeho") takže pro elektrit těch 35m/s.
Takže to, že ty rychlosti jsou (hodně zhruba) číselně stejné je skutečně pravda, akorát autor zapoměl dodat, že kotouč musí být v m/sec a dílec v m/min

[milan584]

Po zhliadnutí YT ohladom brúsenia (hlavne nagulato, resp. do diery) mi stále nie je jasná jedna vec - chcem napr. tyč fí 16 obrúsiť na fí 15.80 na dĺžke dajme tomu 50mm, kotúč fí 50, hrúbka 7mm, otáčky a posuv neriešim teraz... Ale predsa (PODĽA MŇA - možno sa mýlim) keď začnem brúsiť na začiatku tej tyče, tak kotúč má nejaký rozmer, ktorý sa brúsením postupne zmenšuje, hovorím o priemere. Čiže teoreticky (?) na začiatku brúsenia mám tyč obrúsenú na tých 15.80, ale čím idem ďalej, tak sa priemer kotúča zmenšuje => priemer tyče sa zväčšuje. To znamená po 50 mm bbude mať tyč dajme tomu 15.85 (čísla vymýšlam).

Doteraz som brúsil s dia kotúčikmi, ktoré sa až tak moc "neobrusovali", a hlavne len niekoľko milimetrov, ale teraz by som chcel na väčších veciach skúsiť korund atď.

Ako sa to rieši? Je to tak vôbec? Možno sa zamýšlam nad niečim, čo sa nestane, neviem, zatiaľ len teoretizujem.
Lebo neviem si predstaviť ako to napr. merať... Sú na to nejaké finty? Alebo prípadne nejaká príručka - teoriá brúsenia.

Obrobok je vo vretene sústruhu, točí sa na min otáčky a namiesto nožovky mikro suportová brúska napríklad, alebo malá priama brúska.
(a áno, ja viem, že na súsutruhu by sa nemalo brúsiť )

Za každú radu ďakujem, P.

Jediná běžná pořádná bruska, co umí brousit zvenku slušně malým kotoučem (průměr 80, šířka 3-10) je nástrojařská děrovka Tripet MUS100, vnější broušení je u ní jako nouzovka.
Bruska váží nějakých 550 kilo.
Víc asi nemá smysl psát, že...