Koncepce moderních frézovacích strojů

[Andy V]

Ahoj,

zkoumal jsem moderní frézovací CNC stroje a jestli to dobře chápu, tak konzolová frézka je dneska už dost out. Povětšinou se vyrábí frézky stolové nebo ložové. Když se nehýbe stůl výškově, je to lepší pro automatizace, třeba výměna palet, to je jasné. Ale proč se mi zdá, že trend je přejít na to, že stůl se hýbe pouze v ose X a pohyb v osách Y a Z provádí vřeteník? Napadla mě výhoda, že na stůl položím třeba obrobek, co váží 10 kilo, ale taky 2 tuny. Takže motor posuvu stolu prostě musí utáhnout 2 tuny + rezerva. Kdežto vřeteník s rámem váží třeba 1,5 tuny, takže motor trvale tahá tuto zátěž. Tím to vychází hospodárněji než aby motor, co má utáhnout 2 tuny tahal pár kilo.

Zase mi ale přijde nevýhodné tahat po vedení něco, co má tvar věže (rám s vřeteníkem). Výhodnější se mi zdá tahat plochou desku (stůl). Ví někdo, proč to výrobci opravdu dělají takhle? Díky.

Andy

[robokop]

Mozna to je kvuli tomu aby se rozlozila hmotnost odlitku rovnomerneji mezi jednotlive dily
Tj ne jeden centralni velkej drahej a slozitej a pak hafo malejch ale jen tak spekuluju

[RaS]

podle mě to není uplně pravidlem.. jeden výrobce to dělá tak, druhej jinak, třetí oboje..

[lubos]

Já mám pocit , že to řešení se používá skoro jen u strojů které mají paletovou výměnu tam to má podstatný smysl bez kterého by to nefungovalo.

[Andy V]

Přiznávám se bez mušení, že moderních CNC strojů jsem moc neviděl, takže nemam jistotu. Že je to trend jsem tak nějak usoudil z knížky "Konstrukce CNC obráběcích strojů, J. Marek a kolektiv". Tam jsou na většině obrázků v kapitolách frézovací stroje a oc na nerotační součásti právě stroje, kde většinou vřeteník vykonává i posuv v ose y. Právě kromě výměny palet jsem v tom nenašel nějakou extra výhodu.

S tím složitým odlitkem jsi myslel jako rám z jednoho kusu? Přece dost často mají stroje rám z několika kusů, sešroubovaný a zkolíkovaný, nebo ne?

Edit: Ještě abych to tu nezasypal novejma tématama, tak trochu mimo. Jaký může mít někdo důvod, strhat ze stroje všechny štítky kromě výběru osy, která jede?

[robokop]

no to jen tak spekuluju
btw kazdy nadbytecny spoj znamena presne dosedaci plochy a dost penez navic
kdyz to jsou funkcni plochy tak ty by se stejne delat museli

[fmodel]

Koukni sem a popřemejšlej určitě něco doplníš a výjde ti několik pravidel. http://www.c-n-c.cz/viewtopic.php?f=62&t=22354" onclick="window.open(this.href);return false;

[Andy V]

Moc nechápu, jaká pravidla myslíš. Právě jsem na konstrukce koukal a nenašel jsem v tom žádný opakující se vzor nebo pravidlo. Kromě pětiosy, tam se mi zdá logické nechat kolébku pevnou a hýbat vřeteníkem.

[fmodel]

No jednoduše ,najdi si body (tělo) alespoň pěti tříosých strojů s osou X 700-1000 pak si najdi s X1500-3000 ,pak si najdi něco o nástrojích a řezných silách vhodných k těmto strojům .
Až to začneš poprovnávat tak zjistíš že jde o kompromis výrobní jednoduchostí ,tuhostí a dynamikou .

[robokop]

taky kazda fabrika ma jine moznosti a tomu se uzpusobuje konstrukce

[prochaska]

Co takhle vídám tak se pořád dost používá uspořádání kdy X a Y dělá stůl a Z vřeteno. Je to celkem vyzkoušené, funguje to tak proč to měnit. Řekl bych, že spíš u té pětiosy má význam zkoušet něco jiného, protože pětiosa (s kolíbkou A/C) potřebuje větší rozjezdy hlavně v Y, takže tam výrobci víc experimentují.

[fmodel]

Co takhle vídám tak se pořád dost používá uspořádání kdy X a Y dělá stůl a Z vřeteno. Je to celkem vyzkoušené, funguje to tak proč to měnit..

Ano ,to je uspořádání pro stroje s X500-1000mm tam je poměr výrobní jednoduchostí ,tuhostí a dynamiky asi nejlepší.Samozřejmě se dají najít i stroje navržené na výrobu grafitových elektrod kde je nejdůležitější dynamika a té se podřizuje vše ostatní ,nebo produktivní stroje na těžce obrobitelné materiály kde se zase nepoužívá klasické lineární vedení ale hydrostaticke,hydrodynamické a podobné konstrukce vedení.