CNC Fórum

Nenech se nasrat.
Já se na to sice dívám jenom na malém displeji mobilu, ale nevidím tam žádné nesmyslně řetězené PE.
Jestli to správně vidím, tak na přívodní šňůře máš vodič PE výrazně delší než silové vodiče, což je správně.
Pak máš PE natahané (odhaduji) vodičem stejného průřezu jako silové vodiče, což je správně (jde o to, aby se při případném zkratu fáze na kostru rozumně rozdělil napěťový gradient).
Navíc 230V ti vede jen na ten spínačák a na trafo, zbytek už jede na nízkém napětí.
Pokud to máš jako celek připojené přes proudový chránič, tak pak už je to úplná sranda.
Tím rozhodně nechci říct, že je to ideální a dokonalé. Ale rozhodně bych se na takovém stroji nebál pracovat. A pro rozjezd to určitě vyhoví.

Mimochodem pokud ti ten spínačák dělá jenom 5V a/nebo 12V pro elektroniku, tak jsi to mohl napojit i z PC zdroje a ušetřit tak ten zdroj.

Tlačítko e-stop bych si tam dal. I když v praxi to spíš použiješ když se ti frézka rozjede někam do svěráku, ne když se ti rozjede do ruky.

Líbí se mi ty zmínky o Darwinově ceně. Když už chcete vidět skutečné kandidáty na Darwinovu cenu, tak se podívejte třeba do nějakého staršího paneláku, kde jsou rozvody tahané 2-drátově a v hliníku, který pod všemi šroubky pěkně teče. A to tam jsou spotřebiče připojené pořád, i bez dozoru. A občas i spotřebiče s pěkným příkonem (rychlovarka, topinkovač, mikrovlnka atd.).

Díky, Mexi. Neboj, mně to nenasere. Právě naopak. Bohužel je tady méně lidí, kteří píšou konstruktivně, než těch, kteří se rádi vysmívají. Ale to je všude, takže mně to nenasere. Kdysi jsme zakládali první modelingový server a ta bylo daleko více sarkasmu a ironie, takžejá jsem vážně v klidu. Cením ale, když někdo řekne narovinu, že je to a to špatně.

Jinka je to jak píšeš. Estopy budou dva. Jeden na čele vřeteníku a druhý na dveřích, které tam budou až nakonec. Proudový chránič samozřejmě je. Už jsem připojil i ty drivery na zem. Ještě vyměním ty čokoládky (450V, 42A), aby to někomu nevadilo. Stále ale nevím, proč se nesmí používat spínaní celku jističem.

Třeba ti napoví požadavky vycházející z normy.
http://www.salzer.cz/download/pozadavky ... ypinac.pdf" onclick="window.open(this.href);return false;
Dneska to funguje tak, že ani normy nejsou závazné, pouze doporučující.
Přeloženo do normální řeči, když něco zapojím podle normy, jako elektrikář si tím částečně kreju záda.
Když to zmastím podle svého, jsem v průšvihu z kterého mě nikdo nevyseká.

Vřetenová hlava

Jelikož s tou převodovkou a kraválem, co dělá asi dlouho nevydržím, rozhodl jsme se po novém roce udělat vlastní hlavu. Chtěl bych proto slyšet Vaše názory na některé komponenty.
Konstrukce bude z hliníkových desek asi 25-30mm silných. Jednoduchá konstrukce Převody by byly dva a to 1:2 a naopak. Rozsah otáček včetně regulace měničem by pak byla od 720-11520ot. To by mi maximálně vyhovovalo. Motor mám 2,2kW 7,4Nm. Chtěl bych spíše iso30 (BT30) kužel a pak se může vyřešit i upínání.

Jaké vřeteno by jste doporučili a proč? Osobní zkušenosti?
Jaký typ řemene a řemenic by jste použili? Jaké řešení je lepší? Nebudu často měnit převody. Může se ukázat, že v většinou pojedu na rychlý převod.
Je třeba brát v potaz maximální otáčky a taký moment. Ten bude min 14,8Nm.

Díky za Vaše tipy a rady a fajn den:)

jakej na ten vřeteník je rozpočet?

Samotný vřeteník tak 20tis. Levnější asi nekoupím, že ?

nejrozumněji cenově je asi tento typ.. je to i s ATC na BT30 (první odkaz, je potřeba si vybrat) dělaj i s lepšíma ložiskama na 10000ot (alespoň někde jsem to kdysi viděl)

https://www.aliexpress.com/item/EN032-S ... eLevelAB=0" onclick="window.open(this.href);return false;

https://www.aliexpress.com/item/Spindle ... eLevelAB=0" onclick="window.open(this.href);return false;

tady máš jinou verzi s možností změny ložisek..

...jojo, to jsem se už koukal předtím. Viděl jsem i nějaké srovnání s těmi levnějšími zelenými a modrými a tam to vypadalo dobře.

RASi? Kdyby jsi přeložiskovával vřeteno z BFky, jaké ložiska by jsi tam dal? NSK? INA? SKF?

Díky

já bych tam dal z těhle FAG, INA, NSK.. nicméně do vřeteníku bych dal v přesnosti P4 a to ložisko už bude stát relativně ranec tak bych se podíval jestli se někde nekoupí levněji třeba nějaká stará zásoba.. a hlavně bych to předělal na kosoúhlá a patřičně je zabudoval.. to ovšem bude znamenat takovej zásah do hřídele, že to bude stát tolik že to bude postrádat smysl do toho vřeteníku investovat a tak bych koupil celej vřeteník s automatickou výměnou hotovej.. protože za tu cenu co to ten číňan prodává tady nenakoupíš ani ložiska a materiál..

Ještě se podívej po ebayi, dneska mi dorazilo z Ruska ložisko NN3018 KP41 do vřeteníku horizontky, 2700,- včetně Je to stará ruská zásoba

Já mám dilema. Možná nakonec bude všechno jinak a budu schopná to dělat vše mám HF2,2kW. Nevím proč, ale najednou se mi povedlo obyčejnou šestkou frézou (ZPS273618) odvrtat 22mm hluboký otvor a to úplně bez problému. Vrtal jsem Vc 300mm (16tis ot, posuv-zavrtání 700mm). Předtím mi to nešlo a to jsem to zkoušel všelijak. Nevím, najednou to umím. Takže to je pro mně nová situace, protože díky tomu nemusím řešit vůbec původní vřeteník a můžu zůstat u HF vřetena co mám. Každopádně pokud budu dělat něco jiného, tak to budu muset přehodit. To je právě to, co mně mrzí, že to musím přehazovat. Má to asi 80kg s motorem a zrovna příjemně se to na ty šrouby nedává.

Jinak udělal jsem jednoduchý test a to že na soustruh na dřevo (používám na leštění trubek) jsem uchytil originální vřeteno a jelikož motor na soustruhu je opravdu tichý, tak jsem to roztočil naplno (3200ot) a vřeteno jel krásně potichu. Takže podle toho soudím, že všechen ten hukot jde z horního ložiska převodovky (díra pro vysuvné vřeteno) a nejen z něj. A to se bavím o zvuku při nízkých otáčkách dle technické specifikace (1600ot.)
Originální ložiska vřeteníku by měly snést otáčky 7-9tis, takže ty moje dosažené 6500ot hranici nepřekročily.

Ještě jsem objevil tohle: https://www.aliexpress.com/store/group/ ... 20a9HwF78S" onclick="window.open(this.href);return false;, konkrétně tohle: https://www.aliexpress.com/store/produc ... a24bhE7XaQ" onclick="window.open(this.href);return false;

Zajímalo by mně, jak je to s kroutícím momentem. Můžete mi říct, zda tomu rozumím správně? U toho motoru píšou, že má 4,52Nm. Má 30-300Hz. Je to tak, že u synchronních otáček (50Hz) má otáčky cca 3000ot. a tudíž jsou pro motor jako nominální a ten krouťák se udává u těchto otáček. Tedy u nižších otáček je moment +/- stejný, tedy 4,52Nm a pak při zvyšování otáček roste výkon a padá krouták? A nebo se krouťák u elektorvřeten uvádí u nejvyšších otáček? Napsal jsem jim sice o nějaký vykonový graf, ale potřeboval bych to objasnit, jak se to uvádí.

jak může mít asynchronní motor synchronní otáčky? k tomu vřetenu musíš mít křivku jinak to jsou jen dohady.. každej číňan si tam stejně napíše co chce.. slušnej výrobce napíše hodnoty při 100% 10% zatížení atd.. číňan obvykle to co to dá krátkodobě..
standartně je kroutící monent konstantní do nějakých jmenovitých otáček a pak klesá, ale klidně to může být na 3000 i 12000otáčkách..

To jsem si mysle. Koukal jsem kdysi na Tekknomotor, tak to tak bylo. Jen mně to oslovilo, když jsem hledal to vřeteno. Zatím to nebudu řešit a uvidíme po prvních obrobcích. Každopádně asi udělám i tu hlavu pro to HF vřeteno.

Obecně u motoru platí, že výkon jsou otáčky krát krouticí moment.
Každý motor má nějaké jmenovité otáčky. Běžný asynchronní je má pro pro 50 nebo 60 Hz, vysokootáčkové vřeteno je bude mít pro své maximální otáčky. U toho vřetena je to stejná situace jako u toho běžného motoru, pro něho je taky "maximum" těch 50/60 Hz.

Pokud budeš motor nebo vřeteno napájet běžným skalárním měničem s lineární V/f křivkou, tak budeš mít teoreticky krouťák až do jmenovitých otáček pořád skoro konstantní, výkon bude s otáčkami lineárně stoupat.
I hloupý skalární měnič umí trochu ohnout V/f křivku tak, aby při nízkých otáčkách trochu přidal.

Pokud budeš mít vektorový měnič, tak ten umí z motoru i při nízkých otáčkách vymáčknout hodně velký výkon, protože dokáže motorem prohnat výrazně větší proud (a tedy dosáhnout většího krouťáku), než by tam šel při V/f řízení. U maximálních otáček už tam rozdíl nebude.
Proto při použití vektorového měniče dosáhneš lepších parametrů pohonu, ale je třeba dávat pozor při nízkých otáčkách, abys motor (má-li chlazení od otáček) nepřehřál. U vodního chlazení je to samozřejmě mnohem lepší, protože výkon toho chlazení není závislý na otáčkách.