CNC Fórum

jak vyrobit řeznou emulzi vím dá se koupit ale zajimá mě jak se dělala dříve ještě v dobách parnýh strojů

používal se olej

Najdi si to na netu to je dotaz jak za korunu pí....

fmodel píše:Najdi si to na netu to je dotaz jak za korunu pí....

Základem byl vždy olej, například parafinový, pryskyřičný, ricinový, řepkový, kostní, rybí, sádlový…
Pak se tam podle použití přidával, alkohol, líh, soda, sodný nebo draselný louh, kyselina sírová, amoniak…
Těch předpisů je hodně, záleží zda to má být na obrábění, vrtání broušení...

Louh, kyselina, čpavek (to je taky louh), to jsou svinstva, který napadaj nejen stroj, ale i obsluhu. Moc bych se divil, kdyby se něco z toho do té emulze přidávalo.
Byla tam voda, olej a emulgátor. Možná něco, aby se to tak rychle nekazilo, ale tyhle tři věci jsou základ.

pafik píše:... čpavek (to je taky louh), to jsou svinstva ...

Malý OT:
Souhlasím, že čpavek je svinstvo. Ale není to louh.
Louh je jiný název pro hydroxid. A hydroxidy musí mít vždy hydroxidovou skupinu -OH.
Čpavek, pohlcený ve vodě (čemuž se říká čpavková voda) tam má sice všechny příslušné atomy, hydroxidovou skupinu -OH však nikoli.
Sice se tomu tak lidově říká (hydroxid amonný), je to taky zásadité, ale chemicky to tak není.

Opisuji z knihy Strojní obrábění-B. Dobrovolný, z roku 1948.
U Forda v USA, spotřebuje se ročně 1,400.000 hl pomocné tekutiny tohoto složení: 102 l parafinového oleje, 15 l kyseliny olejové, 7,6 l alkoholu, 3,8 l roztoku žíravé (kaustické) sody 31 stupňů Bé. Tento vrtací olej je použit v původním stavu pro těžké práce (protahování), v ředěném stavu pro všechna ostatní obrábění.
Jiný předpis: 20 kg oleinu, 20 kg surového řídkého pryskyřičného oleje, 60 kg vřetenového oleje, 8 kg lihu, 6 kg sodnatého, nebo draselného louhu.

Vrtací tuk (hustý): Zahřeje se 907 kg vody a 117 kg kyseliny olejové, až je směs dobře tekutá. Přidá se roztok 27 kg kaustické sody ve 190 litrech vody. Je-li příliš hustý, ředí se vodou.

Kdyby to někoho zajímalo hlouběji,tak ofotím více receptů z této doby.

fidel47 píše:Opisuji z knihy Strojní obrábění-B. Dobrovolný, z roku 1948.
U Forda v USA, spotřebuje se ročně 1,400.000 hl pomocné tekutiny tohoto složení: 102 l parafinového oleje, 15 l kyseliny olejové, 7,6 l alkoholu, 3,8 l roztoku žíravé (kaustické) sody 31 stupňů Bé. Tento vrtací olej je použit v původním stavu pro těžké práce (protahování), v ředěném stavu pro všechna ostatní obrábění.
Jiný předpis: 20 kg oleinu, 20 kg surového řídkého pryskyřičného oleje, 60 kg vřetenového oleje, 8 kg lihu, 6 kg sodnatého, nebo draselného louhu.

Vrtací tuk (hustý): Zahřeje se 907 kg vody a 117 kg kyseliny olejové, až je směs dobře tekutá. Přidá se roztok 27 kg kaustické sody ve 190 litrech vody. Je-li příliš hustý, ředí se vodou.

Kdyby to někoho zajímalo hlouběji,tak ofotím více receptů z této doby.

olej chápu vodu také emulgátor ale nechápu kyselina je kyselá ale soda je zásaditá ne? tím pádem se tyto látky vzájemně vyruší do určité míry ne?

fidel47 píše:Opisuji z knihy Strojní obrábění-B. Dobrovolný, z roku 1948...

Přesně z téhle literatury jsem všechny ty "chemikálie" vytáhnul. Taky jsem se divil, ale jsou tam

Před spaním čtu Haška, Dobrovolného, nebo Černocha...

kyselina olejová
ony ty organický kyseliny zas tak moc kyselý nejsou
nějakej chemik by to asi věděl líp

Na Poldovce se fasoval siplicínový olej (1962), který se míchal s horkou vodou a vytvážel tzv. "mléko" _chladicí kapalinu. Na mašině se muselo denně dělat, nebo jenom pustit chlazení, jinak to začaly baterie rozkládat a pěkně to smrdělo. Chlapi z toho siplicínu dělali i solvinu, namíchali ho se sodou a dřevěnými pilinami. Umylo to i pořádně zašmírovaný ruce. Teď když zadám do gugleho, tak nula bodou.

testone píše:kyselina olejová
ony ty organický kyseliny zas tak moc kyselý nejsou
nějakej chemik by to asi věděl líp

Prakticky se jedná o zmýdelnění tuku, je to stejný princip, jaký používaly naše babičky při výrobě domácího mýdla. S té mastné kyseliny vznikne její sodná sůl a glycerol. Podobně se vyrábí i plastická maziva, používá se třeba mimo hydroxidu sodného i hydroxid lithný nebo vápenatý.

Mex píše: Souhlasím, že čpavek je svinstvo. Ale není to louh.
Louh je jiný název pro hydroxid. A hydroxidy musí mít vždy hydroxidovou skupinu -OH.
Čpavek, pohlcený ve vodě (čemuž se říká čpavková voda) tam má sice všechny příslušné atomy, hydroxidovou skupinu -OH však nikoli.
Sice se tomu tak lidově říká (hydroxid amonný), je to taky zásadité, ale chemicky to tak není.

Tušil jsem, že se toho někdo chytne. Pro zjednodušení jsem to nazval louh. Taky jsem mohl napsat látky s pH větší než 7.