To co najdeš v katalogu, je hodně diplomaticky řečeno pouze informativní.
Je nutné si ujasnit co myslíš tou šponou. Může to být hloubka záběru nebo u frézování přísuv (tříska) na zub. Tam ale stačí aby nástroj nepatrně házel (naostření, upínač, stav vřetene) a už to bude platit také omezeně. Proto je nejsnadnější dosáhnout pěkného povrchu s jednobřitou frézou (FlyCut), kdy jsi schopen zajistit jednoznačné řezné podmínky na zub.
Platí, že čím menší průřez třísky, tím ostřejší musí být nástroj. U HSS nástrojů je to jednoznačné - tam je to dáno kvalitou ostření. U plátkových nástrojů vždy existují plátky, které vypadají od oka stejně, ale mají břitovou hranu jinak ostrou. Třeba Sandvik má u plátků označení H (těžký) M (střední) F (jemný) a je to fakt dost znát zejména na méně robusních strojích.
Další pravidlo je, že čím je materiál větší bláto tím je nutné mít třísku "větší". Jakmile totiž klesne průřez třísky pod určitou mez (u konstrukčních ocelí asi pod 0,03 mm na zub) může dojít k jevu kdy se tříska neodřízne a "neodejde" po čele zubu ale podpěchuje se pod hřbetem zubu což na povrchu zanechá nepěkné stopy.
Třetí důležité je chlazení / mazání. (viz příspěvek nárůstek). Na jemné obrábění bude vždy lepší řezný olej. Doporučuji vyzkoušet kvalitní olivový.