CNC Fórum

Zdravím chlapi,
dostal se mi do rukou starší, domácky dělaný, "soustruh". Rád bych ho dal kupy, což znamená pořídit měnič, protože teď je tam motor na 400 V, kdežto já 400 V nemám. Pouze 230 V.
Soustruh bude využit pouze na dřevo.
Poradíte mi prosím?

Díky Venca

Ten motor podle štítku půjde přepojit na 230v - samo že 3f . měnič by na to měl stačit nějaký kolem 400w jednu dobu se tu hodně vyskytovaly měniče kolem 500w za pár korun ty by byly idealní .

teď koukám na ten bastl toho kabelu - má to nějakou svorkovnici nebo ztoho motoru leze je n ta čokoláda ?

Na tom není moc co radit.
Motor umí zapojení do trojúhelníku, takže s měničem na 230V pojede.
Je to maličký motor 0.25kW (proud, tedy to nejdůležitější, není na fotce čitelný), takže vyhoví skoro jakýkoli malý měnič.
Koupil bych si rozhodně nějaký s vektorovým režimem, pro soustruh určitě.
Tyhle malé měniče jsou levné i nové, o to víc pak když jsou jeté.

Pokud to budeš provozovat na nízkých otáčkách, tak se případně zamysli nad nezávislým chlazením.

packa píše: ↑29. 9. 2019, 7:01 teď koukám na ten bastl toho kabelu - má to nějakou svorkovnici nebo ztoho motoru leze je n ta čokoláda ?

Jsou tam jedny kabely ustřižené a převázané ele páskou a pak kabely, co jdou na tu čokoládu.

Mex píše: ↑29. 9. 2019, 7:03 Na tom není moc co radit.
Motor umí zapojení do trojúhelníku, takže s měničem na 230V pojede.
Je to maličký motor 0.25kW (proud, tedy to nejdůležitější, není na fotce čitelný), takže vyhoví skoro jakýkoli malý měnič.
Koupil bych si rozhodně nějaký s vektorovým režimem, pro soustruh určitě.
Tyhle malé měniče jsou levné i nové, o to víc pak když jsou jeté.

Pokud to budeš provozovat na nízkých otáčkách, tak se případně zamysli nad nezávislým chlazením.

Proudy jsou tam 1,9/1,1 A.

to je dost blbý protožese ten motor musí přepojit aby mohl jet na 230v ,běžně se to dělá ve svorkovnici která tam není .

Jak to je vlastně, když je měnič na 230, stejně jsou na výstupu 3 fáze, takže bych od oka řekl že se motor na 380 dá napájet i měničem na 230 ne? Což by pak byla další výhoda použít měnič kde není třífázová zásuvka.

pokud motor přepojí do trojuhelníka tak je na 230v což on potřebuje nemá 3f zásuvku .
on by se točil i do hvězdy ale bude to bída .

Aha, já měl za to, že si ten měnič na tom výstupu ty fáze seskládá a pak by ten motor na hvězdu klidně jel..

to on si je poskládá to je stejný , ale ten motor jelikož z měniče nedostane těch 400v tak nebude mít sílu proto se přepojuje do trojuhelníka . pak mu odpovídá to napětí 230v.

DwPetr píše: ↑30. 9. 2019, 5:36 Jak to je vlastně, když je měnič na 230, stejně jsou na výstupu 3 fáze, takže bych od oka řekl že se motor na 380 dá napájet i měničem na 230 ne? Což by pak byla další výhoda použít měnič kde není třífázová zásuvka.

Motor má na štítku D/Y, takže musí mít vytažené konce všech cívek.
Jestli jsou v současnosti zapojeny na nějakou čokoládu jenom některé konce, to je jistě možné, ale někde ty zbylé konce budou k dispozici. Takže jen chvilku hledat a pak vhodně předrátovat.

K dotazu na napětí: běžné frekvenční měniče neumí zvýšit vstupní napětí. Takže je-li měnič napájen 230V, na výstupu bude maximálně 3x230V.
Měnič se typicky skládá ze 3 bloků: vstupní usměrňovač, DC meziobvod a výstupní střídač.

Vstupní usměrňovač je většinou inteligentně řízený usměrňovač (ne jen jednoduchý Graetz), který ze síťových AC 230V udělá DC cca 320V. Teoreticky to může být až špičkové napětí, které je 230V krát odmocnina ze 2, v praxi to bude o nějaký chlup míň.

DC meziobvod obsahuje kondenzátory, které vyhlazují to DC napětí, vykrývají proudové špičky a současně se do nich ukládá část energie, vzniklé při brzdění. Ty kondenzátory jsou většinou nejslabší částí měničů a odcházejí jako první. Proto rád používám měniče značek, které osazují dlouhoživotní kondíky.
Součástí DC meziobvodu je taky obvod brzdného odporu, tj. vlastní odpor, spínač a jeho řízení.

Výstupní střídač pak zase naseká to DC napětí a udělá z něho 3x maximálně tolik, z čeho to DC vzniklo. Je to reverzní proces - na vstupu to usměrňovač usměrní, na výstupu střídač zase naseká. Takže nikde po cestě není nic, co by to nějak zvýšilo.

Pokud by motor, zapojený pro 3x400V (tj. do hvězdy) napájel napětím 3x230V, bude mít ten motor 3x menší výkon. Pokud ho při 3x 230V přepojí do trojúhelníku, bude mít stejný výkon jako při 3x 400V do hvězdy.

ty tři zbylé dráty jsou prý spojeny a zamotány izloačkou, jen je potřeba je dobře identifikovat a propojit a to už vyžaduje trochu znalostí .

Mex píše: ↑30. 9. 2019, 7:03

K dotazu na napětí: běžné frekvenční měniče neumí zvýšit vstupní napětí.

Výstupní střídač pak zase naseká to DC napětí a udělá z něho 3x maximálně tolik, z čeho to DC vzniklo. Je to reverzní proces - na vstupu to usměrňovač usměrní, na výstupu střídač zase naseká. Takže nikde po cestě není nic, co by to nějak zvýšilo.

Mě to právě jen tak napdlo, že by ten měnič mohl umět si ty fáze roztrojit a fázově vzájemně posunout. 400V je proti nule každá fáze taky 230. Měniče to uměj i nahoru, třeba 12/230, tak bych se ani nedivil kdyby i tohle uměly.

Tak aspoň vim že to takhle nefunguje. Ď.

DwPetr píše: ↑30. 9. 2019, 7:32 Měniče to uměj i nahoru, třeba 12/230, tak bych se ani nedivil kdyby i tohle uměly.

To už ale není frekvenční měnič, ale napěťový měnič. Většinou se používá označení DC/DC nebo DC/AC měnič.

Takový měnič musí obsahovat nějaký akumulační prvek (v drtivé většině tlumivku), do které v jedné části cyklu nacpu energii (tlumivka přemění elektrickou energii v energii magnetického pole), v další části cyklu ji odpojím od vstupu a na výstupu z ní tu energii zase vytáhnu.

Jistě by se dal udělat frekvenční měnič, kde by se DC meziobvod doplnil o zvyšující DC/DC měnič. Vstupní usměrňovač by mohl zůstat beze změny, střídač na konci taky (jen by musel být dimenzovaný na vyšší napětí).
Ale v praxi se to moc nepoužívá, protože ta akumulační tlumivka by musela být dost velká. Její velikost (při stejném výkonu) klesá se zvyšující frekvenci spínání, ale spínat velké výkony na vysokých kmitočtech není taková sranda, navíc se pak hodně zvedají spínací ztráty.
Dalo by se to realizovat i vf trafem - DC by se rozsekalo na vyšší frekvenci, vf transformátorem zvýšilo a zase usměrnilo na vyšší DC. To by ale vyšlo ještě složitěji. I když pak by zde mohla být výhoda galvanického oddělení výstupu od vstupního napájení.

Proto se to v praxi nepoužívá, jelikož omezení nižším napětím na výstupu není tak zásadní. Navíc se pak v těchto měničích dají použít levnější komponenty na nižší napětí. Proto bývají měniče se vstupem 230V dost často levnější než srovnatelný měnič se vstupem 400V.