noobske dotazy :)

hlavac · 1. 9. 2009, 12:05

Zdar kutilove,

zacinam v malem s par servy, kulickovymi posuvy ze zasuvek a zavitovymi tycemi. Bude to nejspis "pokojovy" XY posuvny stolecek 20x20 cm se zoufale pomalym posuvem nad kterym bude na nakym masivnim drzaku osa Z s nejakou malou frezkou/vrtackou plus odsavani pilin aby to nesvinilo okoli

Asi s tim budu vrtat plosne spoje mozna vyrezavat nejake ploche veci z vosku nebo balzy.
Mel bych nejake dotazy:

- jak spojit dve osy s ruznymi prumery aby to bylo souose? Je na to nejaky takovy valecek se dvema sroubky s ruzne velkejma dirama? To si nejak vyrabite nebo se to da poridit hotove? Nemam ted na mysli pruznou spojku, klidne at je to tuhe...

- znate naky rozumny free/os CAD ve kterem bych si mohl nacrtnout muj design aniz bych mel cerne svedomi?

- jake pouzivate zpusoby uchyceni obrobku na pracovni desce? Oboustranna lepici paska, prisroubovani v rybine?

- kde se daji sehnat soucastky jako ozubeny kolecka, remeny, kulickova loziska?

pipa · 1. 9. 2009, 8:44

Všecho už tady bylo mnohokrát řešený. Stačí jenom hledat, za den zjistíš daleko víc, než jenom tohle.
Ale abys neřek, že sme na tebe zlý, tak ti odpovím.
Uchycení výrobku - podle toho co chceš upínat. Desky - někdo používá tu oboustranou lepičku, což je ale vopruz. Také se používá vakuový upínaní. MOžnost je taky přišroubovat to k pracovímu stolu (ovšem né k rybině !!). Jinak normálně svěrák, úpinky.
Ozubený řemeny a řemenice seženeš na tyma.cz nebo teatechnik.cz .
CAD tu byl mockrát řešen.
A spojení sousose - stejně se tý spojce nevyhneš. Leda že bys udělal souosost uplně přesně. A to nevím, když se ptáš na takývle dotazy...

Pavel R · 1. 9. 2009, 8:53

Pokud tím spojením os míníš spojení např. hřídele motoru se šroubem, tak se zřejmě nevyhneš soustružení. Prostě váleček, z jedné strany díra o jednom průměru, z druhé o jiném průměru.
Fre CAD programů je povícero, probíralo se to i zde na fóru, ale stačí, když pohledáš po netu, jistě si vybereš.

Připevnění obrobku - je to silně ovlivněno tvarem obrobku a typem obrábění, ale krom toho, co jsi napsal se používá třeba přišroubování, nebo přilepení tavnou pistolí.

Ložiska řemeny a pod. se dají běžne sehnat a) v prodejnách, jsou běžně i v menších městech. b) na netu v internetshopech.

1. 9. 2009, 9:25

spojeni natvrdo degraduje prubeh momentu krokoveho motoru
silne nedoporucuji

Pavel R · 1. 9. 2009, 9:42

Píše, že má serva......

Ačkoliv serva mi dost nesedí ke strojku 20x20cm.

k · 1. 9. 2009, 9:50

robokop píše:spojeni natvrdo degraduje prubeh momentu krokoveho motoru
silne nedoporucuji

o tomto som stale len pocul ale nikde som nenasiel vysvetlenie preco .. t.j. nejaku realnu fyziku .. vysvetli niekto ?

1. 9. 2009, 10:03

uz jsem to tu psal asi 2x

zvetsi se setrvacny moment rotoru krokoveho motoru
vzhledem k tomu ze krokovy motor se ovlada nespojite tedy po skocich
jakakoli setrvacnost pusobi proti krokum motoru

pipa · 1. 9. 2009, 11:28

Ale to přes spojku přeci taky ne ? Jednou tam ta hmota přeci je, tak se nemůže jen tak "oddělat". Sem myslel spíš, že to vymlátí ložiska v motoru (axiálně) a vyrovná nesouosost danou při výrobě.

1. 9. 2009, 12:14

jenze motor skokove udela pohyb, spojka ho akumuluje v pruznosti a pusobi na sroub, ten se zacne pohybovat pricemz motor uz udelal treba dalsi krok a spojka ho zas akumulovala a jiz pusobi na sroub vice pricemz sroub jiz se zacina priblizovat kyzene rychlosti

pohyb krokoveho motoru neni plynule otaceni ale pohyb obrovskou rychlosti a pak zastavka a zas pohyb tou rychlosti a zastavka
jakakoli setrvacna hmota mu to kazi coz se pak projevi pri akceleracich

Krutor · 1. 9. 2009, 6:40

robokop píše:pohyb krokoveho motoru neni plynule otaceni ale pohyb obrovskou rychlosti a pak zastavka a zas pohyb tou rychlosti a zastavka

Předsedo, seš si jistej? Já bych řekl, že takhle to je jen při velmi nízkých otáčkách, ale nevěřím tomu, že při např. 600 ot/min ten rotor mezi každýma dvěma krokama opravdu stojí. Neumím to teď rychle spočítat, to bych musel na půdu pro sešity z fyziky a dlouho vzpomínat, ale při těchto otáčkách je setrvačná energie rotoru taková, že ji rozhodně nelze rotoru dodat a zase odebrat 4000 x za sekundu.

Ale nechci nic tvrdit, nerozumím tomu nijak extra, tak prosím někoho znalého ať to uvede na pravou míru.

Každopádně robokop má pravdu v tom, že pružná spojka je velmi vhodná.

CZ_Pascal · 1. 9. 2009, 9:30

No asi zklamu vsechny vcetne me, ale odpoved je ze situace je trochu slozitejsi nez bysme si prali. Nedavno jsme zde uvedl matematicky popis chovani krokoveho (a nejen krokoveho) motoru. Pro zjednoduseni jsem zanedbal jeste par veci ktere by se zanedbat nemely (napriklad magneticky tok permanentniho magnetu v hybridnim KM ktery zde nejcasteji vsichni pouzivame) a vypocit by zas o tolik nezeslozitily. Nicmene uz to byly diverencialni rovnice. Jak jsem tvrdil dala by se sestavit i diferencialni rovnice pro mechanickou cast. Teprve resenim soustavy techto diferencialnich rovnic (nejjednoduseji pomoci matlabu) bysme dostali nejaky popis nejakeho konkretniho systemu ktery by se mohl zmnenit k nepoznani pouhou zmnenou jedne z mnoha konstant ktery tento system ma. Pridanim akumulatoru energie (pruzna spojka) a dalsi hmoty (hmotnost sroubu) by se pouze zvysil řád diferencialni rovnice popisujici mechanickou cast systemu. Vznikne dalsi oblast vlastnich rezonanci systemu. Nicmene je vyzkouseno ze pruzna spojka vyrazne odlehci namahani lozisek KM i ulozeni sroubu a pomuze odstranit pnuti ktera vznikaji tepelnou dilataci. Co se tyka chodu motoru zalezi pripad od pripadu v ktere oblasti pridana pruznost systemu pomuze a v ktere ublizi.
Shrnuto podtrzeno mechanicke namanahi se v kazdem pripade zlepsi pouzitim pruzne spojky a v oblastech ve kterych se pohybujeme je mala sance ze by uskodila. Ja vim odpoved opet na nic, ale bojim se ze o moc lepsi to uz nebude.
No a jeste bych doplnil jak to je se zastavovanim rotoru mezi jdnotlivymi kroky. Pri nizkych rychlostech tomu samozrejme tak je. Pri vyssich rychlostech uz motor zastavovat nestiha, ale pouze zrychluje a zpomaluje podle tojo jestli je elektricky krok pred mechanickym nebo naopak. No a samozrejme zrychleni je dane podle Nevtonova zakona hmotnosti a silou motoru, pricemz sila je jeste zavysla na odchylce magnetickeho kroku od elektrickeho. Zavislost teto sily na odchylce neni linearni, ale ma urcity tvar ktery mnozi uz jiste nekde shledli.

2. 9. 2009, 6:42

teorie zni krasne ale praxe je ze misto navrtane kulatiny ti pruzna spojka prakticky vzdy zvysi rychlost pri ktere uz dochazi ke ztratam kroku
a to rapidne
tedy treba zdesetinasobi rychlost stroje
pricemz to nebylo zpusobeno nesouososti ale setrvacnym momentem

kdyz si polozis vetsi krokac na polstar (bez zateze) tak se prestane tocit!!
ano je to tou mekkou podlozkou
coz je jev ktery take castecne vysvetluje to co se zde probira

k · 2. 9. 2009, 7:01

Samozrejme diferencialna rovnica to popise presne ale fakt som sa do nej hnat nexcel

.. Ono totiz ak na krokaci pouzijem mikrokrokovanie bude to zas ine aj v nizkych otackach. Myslim, ze opodstatnenie pruznej spojky je dalej mozne zdovodnovat len tym, ze odlahci loziska motora pri nie absolutnej suososti motora a hriadela ale pruzny "zaber" vo vseobecnosti neberiem .. to "zapruzenie" tam stejne realizuje magneticke pole a maximalne co to spravi je namahanie drivra a zdroja. Degradacia krutaku pri nizkych otackah na KM nie je velmi zaujimava (nakolko tam ma stejne najvyssie hodnoty) a prui vysokych otackach je uz tlmiaci ucinok spojky diskutabilny.

Este k zotrvacnosti .. Ista pravda tam je . v principe ak si zostavim nahradny obvod kde zotrvacnost motor+ (matica/skrutka) bude predstavovat jednu zlozku .. a pruzna cast spojky dalsiu tak ten obvod by mohol byt predstaveny ako cievka (predstavujuca zotrvacnost) napajana cez paralelny obvod rezistor-kapacita predstavujuci straty v spojke a jej tlmenie. Samozrejme to xce nahradit aj konkretne mechanicke vlastnosti elektrickymi a vyriesit .. obavam sa, ze ta zlozka R t.j. straty bude predstavovat nemalu hodnotu. Horsie je, ze tu spojku nejde uplne jednoducho popisat pretoze jej parametre sa v istom rozsahu menia (podla otacok, vdaka viskoznym vlastnostiam pruzneho elementu atd.. ) a tym padom to riesit bude pomerne narocne - tusim to bude viest na parametricku diferencialnu rovnicu.

Pre prax, na stroji pouzivam na X,Y - posuv stola - tuhu spojku . na Z-ku pruznu .. po rokoch nepozorujem ziaden rozdiel v spravani sa tychto spojov/pohonov. Pre zaujimavost skusim vytunovat zrychlenie na Z-ku na maximum .. a potom zamenim pruznu spojku za tuhu .. .. co to spravi. Ked sa k tomu dostanem dam vediet.

_Zdenek_ · 2. 9. 2009, 7:34

hlavac píše:Zdar kutilove,
zacinam v malem s par servy, kulickovymi posuvy ze zasuvek a zavitovymi tycemi.
....

Nemyslis pojmem "servo" náhodou modelářská serva pro ovládání RC modelů?
Pokud ano tak budou posuvy opravdu pomalé a navíc bude, IMHO, problém s řízením.

k · 2. 9. 2009, 7:36

_Zdenek_ píše:
hlavac píše:Zdar kutilove,
zacinam v malem s par servy, kulickovymi posuvy ze zasuvek a zavitovymi tycemi.
....
Nemyslis pojmem "servo" náhodou modeláøská serva pro ovládání RC modelù?
Pokud ano tak budou posuvy opravdu pomalé a navíc bude, IMHO, problém s øízením.

Z EMC-cka to ide ovladat bez probs .. ale presnost nic extra.. podobne problem s drahou pohybu a rychlostou pohybu. sila tiez nic extra a to ani pri pouziti maxi serv.