Asi bych měl začít od začátku. G-cód na frézku generuji ve Fusion 360 a tak mi tato simulace ani nechyběla. Prostě jsem měl vše odladěné ve Fusionu a na mašině jsem to jen pustil.
Teď jsem dal dohromady pro kamaráda velmi jednoduchý CNC soustruh a začal jsem přemýšlet, kam ho nasměrovat, jak začít. Stále si pohrávám s myšlenkou jak se zbavit závislosti na Fusionu. Stale ho oklešťují a jednou příjde doba, kdy to bude potřeba řešit, Nejdřív jsem chtěl používat EstlCAM, ale ten je jen pro frézku. Pak jsem prošel zdejší fórum a spousta ze zdejších uživatelů psala, že soustruh považují za jednoduchý stroj a že pro jejich potřeby jim stačí si psát G-cod ručně.
Tudíž jsem kamarádovi ukazoval prostředí Gmoccapy, ukázal jsem mu jog, MDI, pak jsem ukázal prostředí pro načtení programu. Napsal jsem jednoduchý program G90, G00 ..., G01..., M30 a on se mě zeptal, jak si to nejdřív odsimuluje? A já si uvědomil, že jsem ve svých začátcích také vše simuloval, akorát u 3D tiskárny, stačilo jen nezapnout zdroj driverů, u původní elektroinstalace frézky stačilo vytáhnout LPT kábl. Profi frézky mají simulace včetně zobrazení 3D odebírání materiálu. CNC laser, který jsme měli v práci, měl také tlačítko simulace.
Byl jsem překvapen tím, že LCNC takové tlačítko nemá a ani ho vývojáři nepovažují za nutnost. Proto jsem zde položil svůj dotaz, zda jsem něco v Gmoccapy nepřehlédl.
Pak jsem hledal na netu dál a našel, že tohle tlačítko již někdo už zpastil:
https://forum.linuxcnc.org/21-axis/3787 ... n?start=30
Nechal jsem to uležet v hlavě a rozhodl se, že budu mít dva LinuxCNC. Jeden komunikující s Mesou a druhý simulátor, který nastavím podobně jako ten první.
Ono defakto mi LCNC nabízí to co potřebuji, simulátor má, ale jinak než jsem byl zvyklý => akceptuji to a jedu dál.
Jediná nevýhoda tohoto přístupu je ta, že mohu snadněji udělat chybu v tvorbě simulátoru, a například mu tam něco nenadefinuji, co by mě nenapadlo, že mám definovat.
Děkuji všem za předchozí přízpěvky.