CNC Fórum

Nemá prosím někdo tip jak vypočítat životnost kroužkového sběrače?
V principu se to dá zjednodušit na pohyb kontaktu o průměru 3mm z bronzu po rovném mosazném plechu.
Nejsem schpný najít jak spočítat opotřebení toho kontaktu.

no a není to závislé od procházejícího proudu a tudíž i přitlaku toho kontaktu ? nešlo by použít rtutový rotační sběrač ? když jde tedy o životnost - ono tedy cena není lidová to je fakt.

nejde mi o proud, jen o mechanické opotřebení
kontaktů bude víc vedle sebe, takže nějaké jiskření apod se zde neuplatňuje a bohužel nejde použít nic komerčního, takže ani rtutový.

nejspíš mi zbyde jen praktická zkouška, akorát si nemůžu dovolit dělat ji rok.

a nemůžeš tam použít uhlíky ?

tam je moc proměnných - mosaz i bronz už je dost široké rozpětí vlastností materiálů, přítlačná síla, proud/jiskření, prašnost prostředí, provozní teploty, rovinatost obojího ... atd.
Tabulky by mohly napovědět odolnost proti otěru - ale asi nejsnáze, najít firmu co to používá - motory, dynama ... a tam si nechat poradit. (pokud ti dědkové už neumřeli)
nebo udělat zkoušku při zvětšení teploty, tlaku, proudu, otáček a z toho to odhadnout.

Uhlíky nejdou, není místo
chb to trefil, jedině někdo kdo se v problematice prakticky pohyboval.
test jsem zahájil, uvidím za měsíc

Zkouška se nemusí dělat léta, stačí analytické váhy a uhlíky zvážit jen po pár hodinách.

A to má přežít jen Tebe, případně Tvé děti? Nebo to musí přežít i děti Tvých dětí?
Provedl bych průzkum bojem.
Tj. nainstaloval bych to do cílového stroje, a po 30 letech provozu udělal kontrolu opotřebení.

Přiklaním se k názoru chb a Mexe.

Osobně si mysli, že to práskné na začátku nebo až po požádováné životnosti. Pravděpodobnost že se to opotřebuje (a práskné) během životnosti je asi do 5 procent.

Vědní obor, který se tím zabývá, se nazýva tribologie. A zkusil bych to pro vypočet nahradit vypočtem pro kluzné ložiská - bez mazaní suché tření.

Mohu zkusit pohledát skripta z VŠ, jestli k tomu něco nemám.

Výpočty by sice byly zajímavé, ale pochybuji že bych byl schopen zadat vše správně, aby z toho vypadlo něco smysluplného.
Prostě to nechám běhat a postupně zkontroluji opotřebení.
Jestli bude v čase lineární, tak už se to dá snadno proložit a budu vědět na čem jsem.

Protože se tento typ zařízení běžně používá, myslel jsem že k tomu budou nějaké informace o životnosti.
Je toho velice málo, nejspíš proto že výdrž samotného sběrače často překonává samotné zařízení.

Podival bych se jak to delaji v komercnich zarizenich a odpichl bych se od toho. Videl jsem generator zn. Krizik o vykonu v radech stovek kW, kde to udajne nemenili nikdy Z principu bude vhodne co mozna nejvic zmensit prumer krouzku.

Zkus se zeptat v Přerově, kolik vydrží kartáče K4 (tuším se tak jmenují) elektromagnetických spojek. Jsou jak pro suchý, tak pro mazaný provoz. Já už si nevzpomínám jak často se to měnilo u strojů, co běžely na dvě šichty.

Zkoušej.. Nic jiného ti nezbyde. I firmy, které se živí výrobou točivých strojů experimentují. Něco sice spočítají, ale pak zkouší a zkouší a zkouší. V práci udržujeme stovky synchronních generátorů (400 - 1500 kW) a tisíce stejnosměrných motorů (80 - 400 kW). Praxe je taková, že ani výrobce nedokáže přesně určit intervaly, za jak dlouho se mu uhlíky rozpadnou. Pouze doporučuje v pravidelných intervalech kontrolovat. Nebereme nějaké šunty, generátory jsou Siemens, motory bývalé ČKD Trakce. Ani po desítkách let provozu nebylo možné přesně určit interval, kdy ty uhlíky lehnou,protože každý stroj pracuje v jiných podmínkách (čistota, teplota) a v jiném zatížení (při rozjezdu je proud 900A, při jízdě 300A). U synchronních generátorů navíc nastává to, že jeden z uhlíků se opotřebovává rychleji, čas od času je potřeba prohodit je (přehazují se jen vodiče, aby se nemuselo zabrušovat).