To je hrozně složité a nebo narůstají rozměry.
Kdysi jsem si to dělal na soustruh velikosti MN80 a dokonce se mi podařilo najít "výkresy". Přípravek už tedy nemám - vykecal ho za mne kámoš, když jsem se vybavil CNC.
- zav.PNG (11.14 KiB) Zobrazeno 2891 x
// jenom chci upozornit že to je takový pracovní náčrt a třeba průniky kružnic co jsou šikmo jsou blbě - princip se z toho pochopit ale dá //
Základní myšlenka byla, že se přesně obrousil dřík závitového nože // fialový // a ten se posouval přímo v držáku // červeně //. Pohyb generovala vačka // zeleně //, pomocí páčky // modrá //. Vůle byla vymezena pomocí "vložky" // cihlová // , kterou přitlačovaly dva červíky // tmavozelená //.
Na té modré páčce byla ještě objímka. Na té byla tažná pružina, jejíž druhý konec byl chycen na červeném držáku někde mezi těmi červíky. Zakže to tvořilo takový zvratný mechanizmus, který má tendenci se překlopit do krajní polohy.
Na tom noži byla ještě vzadu // u vačky // chycena taková destička s dorazovým šroubkem. Ten se seřídil tak, aby se opřel o držák, těsně před úvratí vačky. Tím se vymezily vůle a nástroj dojížděl naprosto přesně do řezu.
Když se proti modré páčce dal na lože pevný doraz, tak se to pohybem podélného suportu odtlačovalo a udělalo to výběh závitu.
Když se to pomocí toho dorazového šroubku seřídilo tak, aby páčka byla téměř rovnoběžně s dříkem nástroje, tak jak do toho ten doraz strčil, tak to odskočilo. To se použilo když se závit dělal do zápichu a bylo třeba co nejrychleji vyjet ze záběru. Krok se tím sice zmenšil na cca 1,5 mm - ale to pořád ještě stačí na stoupání // teoreticky // 3 mm.
Je to výrobně jednoduché, velmi kompaktní a má to maximální tuhost, díky tomu, že ten nůž se opírá o celý bok a spodek proti řezným silám.
koukat