CNC Fórum

asi znáte ukázku, jak se potenciální energie mění na kinetickou roztočeného setrvačníku a pak zpětně na potenciální ...

setrvačník klesá dolů a odvíjení provázku jej roztáčí a pak setrvačností namotává provázek a opět stoupá nahoru ...
.
co se ale stane, když to položíme na váhu, co bude ukazovat váha při pohybu setrvačníku dolů a co při pohybu nahoru ?
. .
(jen připomenu - dávejte své úvahy, není to test zda umíte googlit )

menit se nebude (nepocitam gramove odchylky od chveni)

Řekl bych, že bude kolísat (stejně jako kdybych na té váze dělal dřepy), v průměru (za celý cyklus) bude samozřejmě shodná s hmotností soustavy.

Já bych řekl, že hmotnost by se mohla měnit. Ale mám to jenom pocitově na základě shlédnutí videa, kde člověk snadno manipuluje roztočeným setrvačníkem na tyči který v neroztočeném stavu není schopen uzvednout.

Váha bude ukazovat furt stejně, protože váha ukazuje tíhovou sílu vůči Zemi celého systému co je na ní položen. Síly se budou měnit pouze ve druhé vztažné soustavě tj. mezi setrvákem a hrazdou, nikoliv mezi hrazdou a váhou.

Hmotnost se určitě měnit nebude (Ty jistě myslíš toho pána co si trochu podělal renomé ve vědecké komunitě, když tvrdil něco o antigravitaci a pod. - viz. experiment s roztočeným kolem na dlouhé tyči, kterou zvedá). Sertvačné síly - je něco jiného - a ty se na "váze" při měření projeví.

Dobrá, tak tedy měřená tíha se bude měnit.

Při pohyby dolů bude bude váha ukazovat nižší hodnotu než hmotnost soustavy v klidu. Při pohybu nahoru bude ukazovat vyšší hodnotu než hmotnost soustavy v klidu.

To že se to točí přeci nemá vliv na hmotnost. Když bych to zavřel do černý krabičky, tak byste o tom nevěděli a váha taky ne. Je to stejný, jako by si kosmonaut v raketě prdnul a urychlil tím raketu.

To co se děje cestou dolů, není čistokrevný volný pád, ale není to ani čistokrevný vys.
Bude obsahovat něco z obojího, a poměr se bude měnit podle toho, jak dokázal setrvačník zrychlit účinkem pádu a podle toho na jaké otáčky se již roztočil, protože podle toho se bude měnit rychlost odvíjení.

Pokud by měl experiment vhodně zvolené rozměry, mohl by setvrvačník dosáhnout otáček, při kterých odvine lanko a bude pokračovat volným pádem, dokud opětovné navíjení lanka a jeho konečná délka nezpůsobí konec volného pádu.

Muj nazor je ze tam bude premena potencialove energie na kinetickou a pri navijeni naopak. Vzhledem k tomu ze to pak pri splhani nahoru bude jakoby tahat a pri padu dolu to bude z casti jako volny pad tak tam bude akce a reakce ktera bude menit zdanlivou hmotnost do plusu i minusu od klidove ale v celkovem souctu by to melo byt vzdy 0

jenicek píše: ↑16. 8. 2022, 12:37 Váha bude ukazovat furt stejně, protože váha ukazuje tíhovou sílu vůči Zemi celého systému co je na ní položen. Síly se budou měnit pouze ve druhé vztažné soustavě tj. mezi setrvákem a hrazdou, nikoliv mezi hrazdou a váhou.

Když si představíš společné těžiště setrváku a hrazdy, tak to se také pohybuje a to nám vlastně generuje ty setrvačné síly, působící kromě hmotnosti, na váhu.

robokop píše: ↑16. 8. 2022, 5:03 ale v celkovem souctu by to melo byt vzdy 0

Ve vakuu a bez "vnitrnich treni" v materialech (tedy neprutazne/nepruzici lanko, zadny zkrut v osicce apod.).
Ale tahle vaha by asi nepoznala nic ... i kdyby integrovala po celou dobu pokusu odchylky na obe strany

taky je dost důležitý, na který polokouli zeměkoule je to v tom pohybu - viz výsledná Coriolisova síla, ponížená o integrál vektoru součtu slapových síl zjištěný Clebschovou metodou z třetí mocniny odstředivé síly Phobose od Deimose.
Navíc ta váha ani není váha, ale ve skutečnosti pouhý siloměr (viz co je v tom doopravdy uvnitř - co a jak to měří).

Ja to vidím tak že na oske so zotrvačníkom prebieha pri pohybe hore a dolu iba zmena energie, ale váha sa nemení.
Takže pôsobenie síl na závesné lanká bude stále rovnaké a tým meraná hmotnosť bude konštantná. Nejaká zmena síl nastane jedine v dolnej úvrati, kde sa mení smer pohybu rotora a tým vznikne nejaký ráz, ktorý pohltí časť energie rotora.
Ako spomínal Habešan - inak sa to bude správať ak dosiahne rotor voľný pád , nakoľko jeho otáčky budú neustále narastať s dĺžkou závesných lán - lanko sa bude len voľne odvíjať bez brzdných síl.
Ak by tie lanká boli v hornej časti zavesené ešte na pružine, došlo by ku kmitaniu a vtedy by sa to
prejavilo na samotnej váhe.