CNC Fórum

Fakulta elektrotechnická ČVUT zveřejnila záznam přednášky Herberta Waageho z ČEZu o tom, jak se technici musí vypořádávat se stárnoucím hardwarem nutným pro provoz jaderné elektrárny Temelín.
https://www.youtube.com/watch?time_cont ... e=emb_logo

díky za tip
hodně zajímavý

Velice zajimave a srozumitelne. Jak se pak ma chovat elektronika orezana kvuli cene na kost...

U tech Galu jsem nepochopil kdyz jde pouze o data retention proc je znova nenaprogramujou.
Ma to v sobe neco jako flash pame ktera dela konfiguraci toho pole. Jestlize se jim za 20 roku ztraci ten naboj. Tak by preci smazani a nove zapsani melo ten interval zresetovat. Nebo jde o neco jineho a jen to zle popisuji. Moc to nerozvedl do detailu.

Skvělý, díky, uplně jsem to zhltul. Jedna deska osazená 486 v počtu 330ks za mega ks kč je mazec.

robokop píše: ↑15. 1. 2024, 8:07 U tech Galu jsem nepochopil kdyz jde pouze o data retention proc je znova nenaprogramujou.
Ma to v sobe neco jako flash pame ktera dela konfiguraci toho pole. Jestlize se jim za 20 roku ztraci ten naboj. Tak by preci smazani a nove zapsani melo ten interval zresetovat. Nebo jde o neco jineho a jen to zle popisuji. Moc to nerozvedl do detailu.

Asi že nebyly v soklech, tak to nešlo tak přímočaře.

Ono se to vetsinou delalo s jtagem na desce v nejhorsim by to slo napichnout zvrchu

robokop píše: ↑15. 1. 2024, 8:07 U tech Galu jsem nepochopil kdyz jde pouze o data retention proc je znova nenaprogramujou.
Ma to v sobe neco jako flash pame ktera dela konfiguraci toho pole. Jestlize se jim za 20 roku ztraci ten naboj. Tak by preci smazani a nove zapsani melo ten interval zresetovat. Nebo jde o neco jineho a jen to zle popisuji. Moc to nerozvedl do detailu.

Je otazka jestli obsah te pameti vubec maji, jestli risknou ze maji a pripadne tam nahraji spravnou verzi pro tu kterou desku apod. Nechci se hadat, ale co si matne vzpominam, tak tyhle vykopavky sly jen nahrat a smazat, ale vycist nesly, respektive vycist sla jen nejaka oblast pro uzivatelske data, ale samotne nastaveni hradloveho pole uz ne.

Z přednášky jsem nepochopil, zda technici znají zapojení (schema) každé jednotlivé karty. Čistě mou, naivní a neodbornou logikou jsem dospěl k závěru, že by to znát měli, že by snad neprovozovali milion blackboxů. Pokud ví pouze jaká data mají jít do karty a jak má následně vypadat výstup, přišlo by mi to nebezpečné, nicméně tak to asi bude.

Druhá věc která mne zaujala je minimum změn u většiny elektráren v kontrasu k vývoji v Temelíně. Proč to je? Jiný tým, velký potenciál ke zdokonalení, snaha vyvinout vlastní technologie?

Taky nechápu jak výrobce komponentu může zaručit životnost 20 let? Jak se simuluje věk? Zářením, teplem, vyšším napětím, testováním kratší dobu a následnou extrapolací, vibracemi, na základě zkušeností s danou technologií z minula?

Kdybyste měli podobné odkazy, moc rád se podívám.

Mr. MR píše: ↑16. 1. 2024, 7:16 Taky nechápu jak výrobce komponentu může zaručit životnost 20 let?

Tiše předpokládám, že tato otázka nemohla být položena vážně a že byla pouze k obveselení publika.
V první řadě - životnost (obecně cokoli) čehokoli v této galaxií je čistá statistika - takže absolutní životnost 20 (měsíc, staletí) neexistuje. Pouze lze (když o tom dodavatel něco ví) zaručit, že se to dá udržet v chodu nějakou dobu s nějakou pravděpodobností. U dobrého dodavatele to obvykle vyjde, u číňana (třeba) je to obvykle jistota že to tak nebude.
No a u té elektroniky je to jako u čehokoli jinýho - navrhuje se to úplně stejně jako když se navrhuje shit s životností 25 měsíců akorát se o tom musí vědět asi tak o několik řádů víc, musí být zkušenosti, nesmí se používat materiály a technologie o nichž se dopředu ví, že fungují jako sabotáž a priorita musí být životnost a spolehlivost, ne cena a aby se to cíleně vysxxlo měsíc po záruce.
A obecně je úplně jedno, jestli jde o otvírák na pivo, dálnici, most, soustruh, hrad, vrták, PLC, měnič, desku do řízení elektrárny......cokoli.
Nic složitého

napriklad u baterii se to meri treba rok nebo dva a extrapoluje se to. Za ty dva roky uz ty hodnoty nejsou ztracene nekde v sumu a da se to extrapolovat. Pak vyjde treba ze ma smysl to provozovat reba 12 roku. Ty mereni musi byt dost presny aby se to dalo takhle extrapolovat. Takze i ty meraky neco stoji a ty podminky se urzuji dost konstantni aby do toho nekecalo kde co.

V tomhle konkretnim pripade je dana zivotnost 20let tim, ze vyrobce toho zminovaneho GALu uvadi v datasheetu ze pamet tohoto obvodu si udrzi informace po dobu 20 let. Jak to zjistil vyrobce GALu netusim, ale nejspis to bude tak jak pise robocop. Ty pametove bunky si muzes predstavit jako baterie ktere se postupne vybiji. Vyrobce nejspis sledoval pokles toho naboje a interpoloval dobu po kterou bude obsluzna struktura schopna rozeznat jednicku od nuly + nejakou rezervu.

Schemata tech desek tam zjevne maji, ale to jim neni moc platne kdyz neznaji obsah tech pameti jez urcuji funkci GALu, to je pro ne nejspis blackbox. Je klidne mozne ze i kdyz desky jsou zapojene stejne, data v pametech mohou byt odlisne, treba z duvodu pouziti soucastek jine typove rady nebo vyrobce bylo nutne na nekterych deskach upravit nejake casovani apod. coz se muze projevit jen nekdy za nejakych okolnosti a to si u takove veci jako atomova elektrarna nerisknou, nahrat tam neco a doufat ze to bude vzdy a za vsech podminek spravne fungovat.

Jinak co se tyce zivotnosti, pokud se vyhnou pouzivani notoricky nespolehlivych soucastek jako elektrolyticke kondenzatory, relatka apod a nic tam prilis nezhavi, neni vcelku duvod proc by to nemelo desitky let bez problemu fungovat. Mi obycejny cinsky budik z trznice jede bez problemu uz vice nez 30let a to rohodne neni model urceny pro atomove elektrarny Ta zivotnost neznamena ze to 100% vydrzi 20 let, ale ze za 20 let dojde k selhani urciteho procenta vyrobku. Je to statisticke cislo, pokud chces vedet vic, hledej pod heslem MTBF.

t256 píše: ↑16. 1. 2024, 10:04 ...
Ta zivotnost neznamena ze to 100% vydrzi 20 let, ale ze za 20 let dojde k selhani urciteho procenta vyrobku. Je to statisticke cislo, pokud chces vedet vic, hledej pod heslem MTBF.

Pro nehledace - Mean Time Between Failure - stredni doba mezi poruchami.
Ovsem pak jeste dohledat, co je stredni doba - neni to oblibeny prumer ...
A pak asi jeste ponekud kluzke pole, co je to vlastne porucha .

lapa píše: ↑16. 1. 2024, 10:14 A pak asi jeste ponekud kluzke pole, co je to vlastne porucha .

Porucha je to, co uživateli vadí, ale dodavatel v výrobku nezjistí (nenajde).
Platí už oddedávna

Ty podminky budou mit uvedene v dokumentaci ke konkretnimu projektu, neni na to nejaky vseobecne platny predpis.